Zájem o finanční prostředky Evropské centrální banky (ECB) projevilo celkem 146 komerčních bank. Poptávka po penězích, které ECB poskytla mimo pravidelný rozpis aukcí, byla obrovská a více než trojnásobně převýšila nabídku. Banky totiž požádaly celkem o 125,8 miliard eur, zatímco centrální banka dodala pouze 40 miliard (skoro 1,1 bilionu Kč). Horší dostupnost půjček už vedla k výraznému růstu krátkodobých sazeb. Průběžná data z finančních trhů však naznačují, že ECB situaci příliš neuklidnila. Tržní sazby na tříměsíční tendry se pohybovaly od 4,66 do 4,74 procenta, a ještě více tak vzrostly, protože před zásahem se podle agentury Reuters pohybovaly od 4,65 do 4,71 procenta. Současné sazby jsou nejvyšší od května 2001.

Mimořádná aukce

ECB pořádá aukce, kde poskytuje bankám půjčky s tříměsíční splatností, pravidelně každý měsíc. V posledních dvou týdnech však přistoupila k mimořádným aukcím, kde však dosud poskytovala peníze s kratší dobou splatnosti, zpravidla do týdne. ECB peníze přidělila za průměrný úrok 4,61 procenta.

Obchodníci tvrdí, že aukce ECB je neocenitelná hlavně pro některé banky v Německu a v Itálii, kterým téměř nikdo nechce na tři měsíce půjčit. Tříměsíční eurové sazby jsou teď nejvyšší od května 2001.

Hlavní ekonom společnosti Atlantik FT Petr Sklenář, vidí vývoj na finančních trzích za poslední měsíc jako „úprk od rizika“. Přehnané přeceňováni rizika přichází poté, co se v mnoha případech docházelo k podceňováni rizika a koriguje se tak předchozí vývoj. "V souhrnu to znamená, že investoři se snažili snížit držení rizikových aktiv a co nejrychleji ji přeměnit na hotovost a nebo případně umístnit do bezpečí státních dluhopisu. Jednorázové vyšší poptávka po penězích logicky generuje růst úrokových sazeb na mezibankovním trhu. A proto se centrální banky snaží do trhu přilívat peníze – zvyšovat likviditu – aby trhy uklidnily a předešly výraznějšímu zvyšování úrokových sazeb na mezibankovním trhu. Fed (americká centrální banka - pozn. red.)  i ECB se snaží primárně uklidnit trhy, aby předešly případným hlubším problémům, které by současná nervozita mohla vyvolat," uvedl Sklenář pro iHNed.cz.

K otázce, zda může postup centrální banky vyústit v inflaci, Petr Sklenář řekl: "Pokud se trh uklidní a nebude zde zvýšena poptávka po hotovosti, tak ECB postupně uzavře svoje pozice. Neočekávám, že by centrální banky přistoupily na roztáčení řetězce půjček, protože větší nalití peněz do ekonomiky by začalo zvyšovat inflaci a tedy centrální banky by přestaly plnit svůj hlavni cil – stabilita cenové hladiny. Neočekávám, že by se současné kroky ECB a FED primárně projevily ve vyšší inflaci."

"Pokud by došlo ke zpomalení americké ekonomiky a přeneseně i do západní Evropy, samozřejmě se to projeví i v české ekonomice. ČR je totiž malá ekonomika, kde je se zahraničním obchodem spojeno asi 70% HDP a je tedy výrazně závislá na vnějším světě," tvrdí Sklenář s tím, že kromě jistého posílení koruny a poklesu burzy zatím žádný přímý dopad na Česko není.

Phepls: Zapomeňte na inflaci

Na rozdíl od většiny politiků a ekonomů se Edmund Phelps o globální ekonomický růst obává. Podle něj nynější otřesy na finančních trzích poškodí globální ekonomický růst, pokud centrální banky dočasně neupustí od boje proti inflaci a nebudou se snažit uklidnit trhy uvolněním úvěrové a měnové politiky. Profesor Columbijské univerzity přitom dostal Nobelovu cenu právě za výzkum vztahů mezi ekonomickým růstem, nezaměstnaností a inflací. "To, čeho jsme nyní svědky na úvěrových trzích, je velmi zlé pro hospodářskou aktivitu, a kdyby to mělo pokračovat, mělo by to negativní důsledky," řekl.

V první polovině tohoto měsíce globální akciové burzy prudce klesaly pod vlivem eskalující krize na úvěrovém trhu. Na něm se rozšířila nejistota v důsledku krize na trhu amerických rizikových hypoték. Kvůli investicím do exotických cenných papírů navázaných na hypoteční trh má potíže řada bank, rozsah problémů však není přesně znám, což vyvolává všeobecnou nedůvěru, vedoucí k omezování úvěrů všem. To by mohlo ochromit ekonomický růst.

Centrální banky proti panice na úvěrových trzích zasahovaly zejména mimořádně zvýšenou nabídkou krátkodobých úvěrů bankám, to však příliš nepomáhalo. Na konci minulého týdne trhy zatím uklidnil americký Fed půlprocentním snížením diskontní sazby, za niž půjčuje bankám krátkodobé úvěry. Finanční trhy teď doufají, že Fed v dohledné době sníží i svou základní sazbu na mezibankovní úvěry, která je nyní na 5,25 procenta.

Hloupá Evropská centrální banka

Zásahy centrálních bank sice mohou zvýšit inflaci, nic jiného však banky dělat nemohou, řekl Phelps. "Myslím, že je to situace, kdy musejí zapomenout na dlouhodobý horizont a řešit rostoucí pocit paniky na finančních trzích. Jejich ruce jsou v této chvíli svázány," uvedl ekonom. Podle Phelpse tak bude zřejmě muset Fed i Evropská centrální banka snížit úrokové sazby, protože jen tak budou moci zabránit hrozícímu zpomalení ekonomického růstu jako důsledku omezení úvěrové aktivity.

Ekonom v té souvislosti vyjádřil podiv nad tím, že ECB se chystá naopak k dalšímu zvyšování úroků. "Jsem trochu šokován, když ECB mluví o možném zvýšení sazeb. Myslím, že by vypadali hodně hloupě," řekl.

Phelps se domnívá, že po zásahu Fedu by se obavy mohly začít rozptylovat a prohlubování krize se zastaví. Pořádek se podle něj na trhy vrátí během týdnů a určitě během měsíců. Klid se plně obnoví, až se zjistí, kolik mají které firmy investic v cenných papírech krytých hypotékami, a až se exotické investice z minulých let podrobí přehodnocení, řekl ekonom.

V posledním desetiletí se na finančních trzích rozšířily finanční nástroje, které seskupovaly dluhopisy na různě rizikové hypotéky. Investiční banky části těchto balíků s pomocí ratingových agentur prodávaly bankám a dalším investorům jako téměř bezrizikové investice, krize amerických hypoték však ukázala, že rizika těchto cenných papírů byla silně podhodnocena.

Odlišně vidí situaci Petr Sklenář. "Některá očekávání na finančním trhu považuji za spíše přehnaná a rychlé snižováni sazeb ze strany FEDu a ECB nečekám," řekl Sklenář, který naopak předpokládá pokračováni předchozího trendu. "Pokud se nic dramaticky nezmění, tak očekávám, že ECB zvýší sazby o 25 bps na 4,25 procenta a FED je ponechá prozatím nezměněný a na konci roku je sníží o 25 bps na 5,00%."

"Nevím, jestli lze současný vývoj nazvat krizí, spíše se kloním k variantě, že se jedná o jistou korekci předchozího vývoje. Během následujícího měsíce nelze vyloučit ještě jistou nervozitu a volatilitu, byť v menší míře než na přelomu července a srpna, ale během záři by se trhy mohly uklidnit a do konce roku akciové trhy mírně vzrůst," předpokládá Sklenář.