<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>
<rss version="2.0" xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/" xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom">
	<channel>
		<language>cs</language>
		
				<atom:link href="https://hn.cz/?m=authorsRSS&amp;overview[aut_id]=10314920" rel="self" type="application/rss+xml" />

		<title>Články autora: (frk) | Hospodářské noviny (HN.cz)</title>
		<link>https://hn.cz/autori/frk-10314920</link>
		<description>Články autora: (frk)</description>
		<image>
			<url>https://hn.cz/img/hn-ico.png</url>
			<title>Články autora: (frk) | Hospodářské noviny (HN.cz)</title>
			<link>https://hn.cz/autori/frk-10314920</link>
			<width>144</width>
			<height>144</height>
			<description>HN.cz</description>
		</image>
		<pubDate>Tue, 10 Nov 2026 04:13:03 +0100</pubDate>

		
						<item>
			<title><![CDATA[Zeman chce zrušit české uznání samostatnosti Kosova]]></title>
			<link>https://archiv.hn.cz/c1-66640070-zeman-hodla-zrusit-samostatne-kosovo</link>
			<description><![CDATA[O tom, zda Česká republika odvolá uznání Kosova samostatným státem, chce prezident Miloš Zeman jednat s českými ústavními činiteli. O tom, že takovou možnost podporuje, informoval prezident po setkání se srbským protějškem Aleksandarem Vučičem....]]></description>
			<pubDate>Thu, 12 Sep 2019 00:00:00 +0200</pubDate>
			<guid isPermaLink="false">718b5c75ac419414b6c92f3d069961a8-66640070</guid>
			<dc:creator><![CDATA[ČTK]]></dc:creator>
			<dc:creator><![CDATA[(frk)]]></dc:creator>
							<media:content url="https://img.ihned.cz/attachment.php/690/73957690/fnC5mvEPycpQNwVMRSD8OkJUAgKjL0dz/jarvis_5d791f3e498ebda967fd9ab9.jpeg" type="image/jpeg" medium="image" width="600" height="338">
				<media:title type="html"><![CDATA[Srbský prezident Aleksandar Vučić vítá českého prezidenta Miloše Zemana jako svého přítele. Na Kosovo mají jednotný názor.]]></media:title>
				<media:description type="html"><![CDATA[]]></media:description>
			</media:content>		</item>
				<item>
			<title><![CDATA[Alan Turing, ideový otec moderních počítačů]]></title>
			<link>https://archiv.hn.cz/c1-18506010-alan-turing-ideovy-otec-modernich-pocitacu</link>
			<description><![CDATA[Před sedmdesáti lety, 28. května 1936, vyšel v Londýně rozsáhlý článek O počitatelných číslech. V podstatě formuloval koncepci abstraktního univerzálního matematického stroje, schopného pomocí algoritmů za určitých podmínek uskutečnit prakticky...]]></description>
			<pubDate>Tue, 23 May 2006 00:00:00 +0200</pubDate>
			<guid isPermaLink="false">6d155a16c7092c0895a07020bba43453-18506010</guid>
			<dc:creator><![CDATA[(frk)]]></dc:creator>
									</item>
				<item>
			<title><![CDATA[Otec informatiky Claude Shannon]]></title>
			<link>https://hn.cz/c1-18336120-otec-informatiky-claude-shannon</link>
			<description><![CDATA[Muž, díky němuž je možné přijímat signály z kosmických sond stejně jako poslouchat MP3 přehrávače, se narodil před devadesáti lety, 30. dubna 1916, v michiganském Petoskey. Claude Elwood Shannon jako Edisonův obdivovatel (dokonce byl jeho vzdáleným...]]></description>
			<pubDate>Thu, 27 Apr 2006 10:30:00 +0200</pubDate>
			<guid isPermaLink="false">385983cae9a699297d8866c568091f82-18336120</guid>
			<dc:creator><![CDATA[(frk)]]></dc:creator>
									</item>
				<item>
			<title><![CDATA[Otec informatiky Claude Shannon]]></title>
			<link>https://archiv.hn.cz/c1-18330860-otec-informatiky-claude-shannon</link>
			<description><![CDATA[Muž, díky němuž je možné přijímat signály z kosmických sond stejně jako poslouchat MP3 přehrávače, se narodil před devadesáti lety, 30. dubna 1916, v michiganském Petoskey. Claude Elwood Shannon jako Edisonův obdivovatel (dokonce byl jeho vzdáleným...]]></description>
			<pubDate>Thu, 27 Apr 2006 00:00:00 +0200</pubDate>
			<guid isPermaLink="false">a8a1b950e8c670a0d2c23898ec3322f1-18330860</guid>
			<dc:creator><![CDATA[(frk)]]></dc:creator>
									</item>
				<item>
			<title><![CDATA[Zjistil, k čemu máme srdce]]></title>
			<link>https://archiv.hn.cz/c1-18281440-zjistil-k-cemu-mame-srdce</link>
			<description><![CDATA[Zjistil, k čemu máme srdce Srdce je oběhové čerpadlo krve. Takto lapidárně lze shrnout přednášku, kterou před 390 lety, 17. dubna 1616, v londýnské Královské lékařské koleji pronáší doktor medicíny William Harvey. Přitom do té doby platilo dogma, že...]]></description>
			<pubDate>Thu, 20 Apr 2006 00:00:00 +0200</pubDate>
			<guid isPermaLink="false">69156d13c7e8ee99bd1d1cbedbdeba33-18281440</guid>
			<dc:creator><![CDATA[(frk)]]></dc:creator>
									</item>
				<item>
			<title><![CDATA[Patnáctiletý matematik James Clerk Maxwell]]></title>
			<link>https://hn.cz/c1-18240060-patnactilety-matematik-james-clerk-maxwell</link>
			<description><![CDATA[Bylo to před 160 lety, 16. dubna 1846. Univerzitní profesor J. D. Forbes předložil na zasedání Královské vědecké společnosti v Edinburghu práci o mechanické konstrukci oválových křivek. Po příznivém přijetí pak zakrátko vyšla v časopise Společnosti....]]></description>
			<pubDate>Thu, 13 Apr 2006 10:06:00 +0200</pubDate>
			<guid isPermaLink="false">3c97295d9a55218ff55987b74f47af93-18240060</guid>
			<dc:creator><![CDATA[(frk)]]></dc:creator>
									</item>
				<item>
			<title><![CDATA[Patnáctiletý matematik James Clerk Maxwell]]></title>
			<link>https://archiv.hn.cz/c1-18237550-patnactilety-matematik-james-clerk-maxwell</link>
			<description><![CDATA[Patnáctiletý matematik James Clerk Maxwell Bylo to před 160 lety, 16. dubna 1846. Univerzitní profesor J. D. Forbes předložil na zasedání Královské vědecké společnosti v Edinburghu práci o mechanické konstrukci oválových křivek. Po příznivém přijetí...]]></description>
			<pubDate>Thu, 13 Apr 2006 00:00:00 +0200</pubDate>
			<guid isPermaLink="false">326e976666f74f10a634b872bfa14fda-18237550</guid>
			<dc:creator><![CDATA[(frk)]]></dc:creator>
									</item>
				<item>
			<title><![CDATA[Velký muž české botaniky]]></title>
			<link>https://hn.cz/c1-18191560-velky-muz-ceske-botaniky</link>
			<description><![CDATA[Jak rostliny poznají, kde je nahoře a kde dole, čili kterým směrem má ze semínka v zemi růst stonek a kterým kořen? Odpověď našel na samém počátku 20. století Bohumil Němec, mladý asistent ústavu botaniky na české univerzitě v Praze. ]]></description>
			<pubDate>Thu, 06 Apr 2006 10:33:00 +0200</pubDate>
			<guid isPermaLink="false">c33fe060901b90b52e3b15bac4f50169-18191560</guid>
			<dc:creator><![CDATA[(frk)]]></dc:creator>
									</item>
				<item>
			<title><![CDATA[Velký muž české botaniky]]></title>
			<link>https://archiv.hn.cz/c1-18189050-velky-muz-ceske-botaniky</link>
			<description><![CDATA[Velký muž české botaniky Jak rostliny poznají, kde je nahoře a kde dole, čili kterým směrem má ze semínka v zemi růst stonek a kterým kořen? Odpověď našel na samém počátku 20. století Bohumil Němec, mladý asistent ústavu botaniky na české univerzitě...]]></description>
			<pubDate>Thu, 06 Apr 2006 00:00:00 +0200</pubDate>
			<guid isPermaLink="false">874ce685d73c48ca743f8349d524de98-18189050</guid>
			<dc:creator><![CDATA[(frk)]]></dc:creator>
									</item>
				<item>
			<title><![CDATA[Geniální matematik Gauss]]></title>
			<link>https://hn.cz/c1-18143920-genialni-matematik-gauss</link>
			<description><![CDATA[Carl Friedrich Gauss (1777 - 1855) na sebe poprvé upozornil, když mu bylo devět let. Učitel dal jeho třídě za úkol sečíst čísla od jedné do sta. Kájík byl hotov prakticky obratem. Bystře si totiž všiml, že součty dvojic 1 + 100, 2 + 99, 3 + 98... se...]]></description>
			<pubDate>Thu, 30 Mar 2006 10:57:00 +0200</pubDate>
			<guid isPermaLink="false">723eb320e5d625099270e363d95b4c94-18143920</guid>
			<dc:creator><![CDATA[(frk)]]></dc:creator>
									</item>
				<item>
			<title><![CDATA[Geniální matematik Gauss]]></title>
			<link>https://archiv.hn.cz/c1-18140990-genialni-matematik-gauss</link>
			<description><![CDATA[Carl Friedrich Gauss (1777 - 1855) na sebe poprvé upozornil, když mu bylo devět let. Učitel dal jeho třídě za úkol sečíst čísla od jedné do sta. Kájík byl hotov prakticky obratem. Bystře si totiž všiml, že součty dvojic 1 + 100, 2 + 99, 3 + 98... se...]]></description>
			<pubDate>Thu, 30 Mar 2006 00:00:00 +0200</pubDate>
			<guid isPermaLink="false">c72a6641273788bb98a84429d9110d7f-18140990</guid>
			<dc:creator><![CDATA[(frk)]]></dc:creator>
									</item>
				<item>
			<title><![CDATA[Vynálezce bezdrátového vysílání]]></title>
			<link>https://hn.cz/c1-18093530-vynalezce-bezdratoveho-vysilani</link>
			<description><![CDATA[Probíhá zasedání Ruské fyzikální a chemické společnosti v Petrohradě. Je květen 1895 a profesor techniky Alexandr Stěpanovič Popov předvádí svůj přístroj "grozootmětčik" (hlásič bouřek). V podstatě to je detektor elektromagnetických vln. Aparát o...]]></description>
			<pubDate>Thu, 23 Mar 2006 10:38:00 +0100</pubDate>
			<guid isPermaLink="false">14bdf1bdb0c9974136380ca22ec389c9-18093530</guid>
			<dc:creator><![CDATA[(frk)]]></dc:creator>
									</item>
				<item>
			<title><![CDATA[Vynálezce bezdrátového vysílání]]></title>
			<link>https://hn.cz/c1-18093200-vynalezce-bezdratoveho-vysilani</link>
			<description><![CDATA[Probíhá zasedání Ruské fyzikální a chemické spole&#269;nosti v Petrohrad&#283;. Je kv&#283;ten 1895 a profesor techniky Alexandr St&#283;panovi&#269; Popov p&#345;edvádí sv&#367;j p&#345;ístroj "grozootm&#283;t&#269;ik" (hlási&#269; bou&#345;ek). V...]]></description>
			<pubDate>Thu, 23 Mar 2006 10:01:52 +0100</pubDate>
			<guid isPermaLink="false">aeb332282a12cf4da533d8020f9787ea-18093200</guid>
			<dc:creator><![CDATA[(frk)]]></dc:creator>
									</item>
				<item>
			<title><![CDATA[Vynálezce bezdrátového vysílání]]></title>
			<link>https://archiv.hn.cz/c1-18090960-vynalezce-bezdratoveho-vysilani</link>
			<description><![CDATA[Probíhá zasedání Ruské fyzikální a chemické spole&#269;nosti v Petrohrad&#283;. Je kv&#283;ten 1895 a profesor techniky Alexandr St&#283;panovi&#269; Popov p&#345;edvádí sv&#367;j p&#345;ístroj "grozootm&#283;t&#269;ik" (hlási&#269; bou&#345;ek). V...]]></description>
			<pubDate>Thu, 23 Mar 2006 00:00:00 +0100</pubDate>
			<guid isPermaLink="false">c94444c0a76e6802dd6488be2e3e18a8-18090960</guid>
			<dc:creator><![CDATA[(frk)]]></dc:creator>
									</item>
				<item>
			<title><![CDATA[První raketa moderního střihu]]></title>
			<link>https://hn.cz/c1-18041550-prvni-raketa-moderniho-strihu</link>
			<description><![CDATA[Před osmdesáti lety, 16. března 1926, odpálil profesor fyziky Robert Goddard v Auburnu v americkém státě Massachusetts vůbec první raketu poháněnou tekutým palivem - kapalným kyslíkem a petrolejem. ]]></description>
			<pubDate>Thu, 16 Mar 2006 10:31:00 +0100</pubDate>
			<guid isPermaLink="false">8e72e70cc61c6462787a07617cc645ac-18041550</guid>
			<dc:creator><![CDATA[(frk)]]></dc:creator>
									</item>
				<item>
			<title><![CDATA[První raketa moderního střihu]]></title>
			<link>https://archiv.hn.cz/c1-18038000-prvni-raketa-moderniho-strihu</link>
			<description><![CDATA[První raketa moderního střihu Před osmdesáti lety, 16. března 1926, odpálil profesor fyziky Robert Goddard v Auburnu v americkém státě Massachusetts vůbec první raketu poháněnou tekutým palivem - kapalným kyslíkem a petrolejem. Byla 120 centimetrů...]]></description>
			<pubDate>Thu, 16 Mar 2006 00:00:00 +0100</pubDate>
			<guid isPermaLink="false">8da27f8a82bac62ed9cc1e5acda25a33-18038000</guid>
			<dc:creator><![CDATA[(frk)]]></dc:creator>
									</item>
				<item>
			<title><![CDATA[Kolik váží světlo?]]></title>
			<link>https://hn.cz/c1-17993240-kolik-vazi-svetlo</link>
			<description><![CDATA[Před 140 lety, 8. března 1866 se v Moskvě narodil Petr Nikolajevič Lebeděv (zemřel roku 1912). Od šestadvaceti byl profesorem fyziky na moskevské univerzitě a na přelomu 19. a 20. století jako první na světě dokázal změřit tlak světla.O jeho...]]></description>
			<pubDate>Thu, 09 Mar 2006 10:43:00 +0100</pubDate>
			<guid isPermaLink="false">c69411fda83308f1e0ad25b3b9a4bffe-17993240</guid>
			<dc:creator><![CDATA[(frk)]]></dc:creator>
									</item>
				<item>
			<title><![CDATA[Kolik váží světlo?]]></title>
			<link>https://archiv.hn.cz/c1-17990540-kolik-vazi-svetlo</link>
			<description><![CDATA[Před 140 lety, 8. března 1866 se v Moskvě narodil Petr Nikolajevič Lebeděv (zemřel roku 1912). Od šestadvaceti byl profesorem fyziky na moskevské univerzitě a na přelomu 19. a 20. století jako první na světě dokázal změřit tlak světla. O jeho...]]></description>
			<pubDate>Thu, 09 Mar 2006 00:00:00 +0100</pubDate>
			<guid isPermaLink="false">438b065997b11dee02d9bcd4530ac4da-17990540</guid>
			<dc:creator><![CDATA[(frk)]]></dc:creator>
									</item>
				<item>
			<title><![CDATA[První učebnici horníků inspiroval Jáchymov]]></title>
			<link>https://archiv.hn.cz/c1-17947320-prvni-ucebnici-horniku-inspiroval-jachymov</link>
			<description><![CDATA[První učebnici horníků inspiroval Jáchymov Před 250 lety, počátkem března 1556 (bližší datum není známo), vychází v Basileji u věhlasného tiskaře Frobenia spis De re metallica libri XII (Dvanáct knih o hornictví a hutnictví). Autorem byl...]]></description>
			<pubDate>Thu, 02 Mar 2006 00:00:00 +0100</pubDate>
			<guid isPermaLink="false">1f032d609d096c0e4edabceedb101d37-17947320</guid>
			<dc:creator><![CDATA[(frk)]]></dc:creator>
									</item>
				<item>
			<title><![CDATA[Kosmonautika vyrostla na hrobech]]></title>
			<link>https://archiv.hn.cz/c1-14885850-kosmonautika-vyrostla-na-hrobech</link>
			<description><![CDATA[Civilisté se o nich dozvěděli 8. září 1944, kdy první z nich zčistajasna dopadly na Londýn. Rakety V-2 konstruktéra Wernhera von Brauna. Donesly tunu výbušniny do vzdálenosti téměř 400 kilometrů. Nebyly vůbec slyšet a nedaly se sestřelit. Zahubily...]]></description>
			<pubDate>Thu, 09 Sep 2004 00:00:00 +0200</pubDate>
			<guid isPermaLink="false">e3e081a5b51f38c3014ac50d995895ee-14885850</guid>
			<dc:creator><![CDATA[(frk)]]></dc:creator>
									</item>
				<item>
			<title><![CDATA[Námořní pupek Ameriky]]></title>
			<link>https://archiv.hn.cz/c1-14752010-namorni-pupek-ameriky</link>
			<description><![CDATA[Propojení Atlantského a Tichého oceánu bylo technickým úkolem, na němž si vylámali zuby Francouzi a který nakonec zvládli Američané. Bohužel, budování průplavu si vyžádalo životy desetitisíců lidí.]]></description>
			<pubDate>Thu, 12 Aug 2004 00:00:00 +0200</pubDate>
			<guid isPermaLink="false">251a0bf2c8adeae5900ccb1f87dd8036-14752010</guid>
			<dc:creator><![CDATA[(frk)]]></dc:creator>
									</item>
				<item>
			<title><![CDATA[O choleře, statistice a lidské pýše]]></title>
			<link>https://archiv.hn.cz/c1-14693850-o-cholere-statistice-a-lidske-pyse</link>
			<description><![CDATA["Raději budeme riskovat choleru a mít klid, než se nechat násilně vmanévrovat do zdraví." Tímto extrémně liberálním názorem odmítly před 150 lety, 1. srpna 1854, proslulé britské noviny The Times nápad zdravotního administrátora Edwina Chadwicka...]]></description>
			<pubDate>Thu, 29 Jul 2004 00:00:00 +0200</pubDate>
			<guid isPermaLink="false">9a2d022d3e3071a068d55033a9ad7319-14693850</guid>
			<dc:creator><![CDATA[(frk)]]></dc:creator>
									</item>
				<item>
			<title><![CDATA[Vynález, který mohl zachránit Titanic, všichni chválili, ale nikdo nechtěl]]></title>
			<link>https://archiv.hn.cz/c1-14397780-vynalez-ktery-mohl-zachranit-titanic-vsichni-chvalili-ale-nikdo-nechtel</link>
			<description><![CDATA[Původně měl tento přístroj sloužit v lodní dopravě. Na jeho prospěšnosti se shodli všichni. Kdyby se však našel i někdo ochotný investovat do jeho výroby, nemusel se potopit Titanic, naživu mohly zůstat i tisíce obětí dalších námořních katastrof.]]></description>
			<pubDate>Thu, 20 May 2004 00:00:00 +0200</pubDate>
			<guid isPermaLink="false">30ea1c3a25197d4096ddc4dd6f5fb067-14397780</guid>
			<dc:creator><![CDATA[(frk)]]></dc:creator>
									</item>



	</channel>
</rss>