Povídka Ondřeje Neffa: Jaro a úsměv

Jaro! Samo to slovo musí vykroužit úsměv na tváři. Usmívá se slunce, právě tak země i voda. Každá ta střapatá hlavička květinky je obdařena...
29. 5. 2020

Povídka Ivy Pekárkové: Je to banální

Simča odešla z domova, protože se o ni moc dobře starali a Simču už to sralo. Už jí bylo devatenáct, dvacet, jednadvacet − a matka by s ní...
22. 5. 2020

Povídka Michala Šandy: Kačenky

Kalendář mě nezajímá. Jaro začíná, jakmile začnou růst kačenky," vmísil se Ludva do hospodského krafání o počasí. "Jaký kačenky, co to meleš?"...
7. 5. 2020

Povídka Sáry Saudkové: Dáma v rozpuku

Tak copak si dáme, mladá paní? vyrušil Miladu žoviální hlas, div nenadskočila. Ta směs podbízivosti a lhostejnosti, tak typická pro číšníky,...
30. 4. 2020

Povídka Emila Hakla: Jarní trylek

Budím se v devět, dávám vajíčko do kastrůlku, a než začnu honit kšefty, dám si hodinku u kafe… Avšak co to? Zavaluje mě strašlivý...
24. 4. 2020