Téma: povídka | Hospodářské noviny (HN.cz)

Potvrzeno vědci: Umělá inteligence pomáhá podprůměrným, nadaným moc nedá a celkově zabíjí nové nápady

Otakar Schön — Fri, 19 Jul 2024 00:00:00 +0200

Umělá inteligence vám pomůže psát přesvědčivé obchodní nabídky nebo z vás může udělat spisovatele, odborníka na energetiku a možná i lepšího investora. A samozřejmě vám pomůže stát se novým Picassem. Sliby spojené s generativní umělou inteligencí...

„Putinovi voliči knihy vůbec nečtou,“ říká spisovatel Jiří Kratochvil

Aleš Palán — Fri, 22 Jul 2022 00:00:00 +0200

Zdůrazňuje, že není rusofob. Naopak má silný vztah k ruské literatuře. Připomíná ale, že básník Alexandr Puškin považoval život v Rusku za prokletí, a cituje větu z jeho korespondence: „Narodit se v Rusku mi byl čert dlužen.“ Podle...

Povídka Ondřeje Neffa: Jaro a úsměv

Ondřej Neff — Fri, 29 May 2020 00:00:00 +0200

Jaro! Samo to slovo musí vykroužit úsměv na tváři. Usmívá se slunce, právě tak země i voda. Každá ta střapatá hlavička květinky je obdařena úsměvem, a když se rozezpívá pěnkava, tak má úsměv od ucha k uchu, řečeno s úsměvem. Proto mě tak zabolelo,...

Povídka Jana Bartáčka: Capo di tutti bouri mouri

Jan Bartáček — Fri, 29 May 2020 00:00:00 +0200

Když mi ruka nečekaně spadla do hrnce s vodou bublající nad hořákem, bral jsem to coby malý domácí křest ohněm. Anebo vroucí vzkříšení? To bych teď potřeboval jako sůl − klidně do otevřené rány, ať se vše urychlí! Ta ruka tam spadla sama od...

Neklidná zóna Jana Bartáčka: Grandfatherland čili česká dědina

Jan Bartáček — Fri, 22 May 2020 00:00:00 +0200

Byť už nemám prarodiče, dostal jsem od některého z nich vnuknutí. Pakliže se na onom světě tahle moje soukromá svatá čtveřice domluvila, mohlo klidně přijít od všech najednou. Aby bylo vnuknutí důraznější a abych si ho jako jejich milovaný vnuk víc...

Povídka Ivy Pekárkové: Je to banální

Iva Pekárková — Fri, 22 May 2020 00:00:00 +0200

Simča odešla z domova, protože se o ni moc dobře starali a Simču už to sralo. Už jí bylo devatenáct, dvacet, jednadvacet − a matka by s ní nejradši chodila nakupovat oblečení, jako když jí bylo jedenáct. Simča se tomu už v jedenácti zoufale...

Povídka Kláry Notaro: Veselá jarní povídka o Vítězslavovi

Klára Notaro — Fri, 15 May 2020 00:00:00 +0200

Vítězslav se raduje jako dítě. Jako malý Víťa. Vítězslavovi táhne na padesát − je to chytrý, sportovně založený chlapík. Je inženýr a po tatínkovi zdědil zbrojovku. Nyní sedí v kanceláři a listuje katalogem vytištěným na kvalitním tuhém...

Neklidná zóna Jana Bartáčka: Poslední hranolky

Jan Bartáček — Thu, 07 May 2020 00:00:00 +0200

Pod nataženou paží rostliny Rozárie to luplo a zašustilo. Nafialovělý květ žuchl do krepové peřiny utkané z jeho uschlých druhů. Kupily se tam coby prastaré svitky z kolekce Arbor Vitae. Každý z nich byl však kdysi šťavnatý a něco i vážil, což je...

Povídka Michala Šandy: Kačenky

Michal Šanda — Thu, 07 May 2020 00:00:00 +0200

Kalendář mě nezajímá. Jaro začíná, jakmile začnou růst kačenky," vmísil se Ludva do hospodského krafání o počasí. "Jaký kačenky, co to meleš?" obořil se na něj permanentně naštětěný autobusák Haman, on to není žádný med, otočit to za směnu desetkrát...

Povídka Sáry Saudkové: Dáma v rozpuku

Sára Saudková — Thu, 30 Apr 2020 00:00:00 +0200

Tak copak si dáme, mladá paní? vyrušil Miladu žoviální hlas, div nenadskočila. Ta směs podbízivosti a lhostejnosti, tak typická pro číšníky, kteří mají v putyce už dávno odchozeno svých pár tisíc kilometrů, byl první hlas toho slunečného jarního...

Povídka Emila Hakla: Jarní trylek

Emil Hakl — Fri, 24 Apr 2020 00:00:00 +0200

Budím se v devět, dávám vajíčko do kastrůlku, a než začnu honit kšefty, dám si hodinku u kafe… Avšak co to? Zavaluje mě strašlivý sentiment, napřed nemůžu rozeznat, o co jde, a až po chvíli mi zacvrliká v mozku a zřejmě i odjinud hlas ptáčka,...

Povídka Petra Stančíka: Jak jarní sluníčko osvítilo solipsismus

Petr Stančík — Fri, 17 Apr 2020 00:00:00 +0200

Většina lidí Jimramovo dětství považovala za smutné. Už jenom to jméno: Jimram. Spolužáci ve škole na něj pokřikovali "Jimram, Jimram, pod nosem tě šimrám!" a chechtali se jako rozjívené vrby. Ze všech nejvíc pokřikoval a chechtal se spolužák Miloš,...

Povídka Jana Bartáčka: Google versus rittberger

Jan Bartáček — Fri, 03 Apr 2020 00:00:00 +0200

Kdybych tušil, co mi provedou, hodil bych si to už na pupeční šňůře," stěžuje si jeden čerstvý, dosud rotující oběšenec v Modřanské rokli. "To mi povídejte, pane! Nemyslete si, že jste měl, nebo vlastně ještě chvilku budete mít život těžkej jenom...

Ondřej Neff, Sára Saudková, Petr Stančík a Michal Šanda napsali povídky pro ego!

Petr Stančík — Fri, 27 Mar 2020 00:00:00 +0100

Neboli příběhy o egu. Jeho, jejím, tvém, našem, vašem. Všichni jej máme a většinou si jej taky hezky hýčkáme, že.

Povídka Kláry Notaro: Cyklistický výlet tří nadějných mladých lidí

Klára Notaro — Fri, 20 Mar 2020 00:00:00 +0100

Je slunné dopoledne. Moře se zlatě leskne, vlní se pravidelně jako zorané pole. Tři hezcí mladí lidé, Pia, Emma a Max se tváří soustředěně − urputně šlapou na kole. Dívky mají krásná štíhlá těla − jsou krasobruslařky. Mají svou práci...

Neklidná zóna Jana Bartáčka: Strašidelný zámek nebo centrifugu?

Jan Bartáček — Fri, 20 Mar 2020 00:00:00 +0100

Nikdo neví, co bude. Instinkt mi velí: Nech se zmrazit! Je to vychytanější než karanténa, neboť v tisíciletém kryogenním spánku se tolik nenudíte, jako když jste 14 dní pod poklopem rodinné ponorky. Ale na to nemám peníze. Nehledě na riziko, že už i...

Povídka Ivy Pekárkové: Něco trochu lepšího

Iva Pekárková — Fri, 13 Mar 2020 00:00:00 +0100

Ze začátku se jí to líbilo. Byla úplně nadšená z Richardovy potřeby, hlasitě proklamované, "mít vždycky něco trochu lepšího". Kdepak, nekvalitní věci, služby a ostatně i lidé, to nebylo nic pro Richarda. Tohle jí vykládal a zíral na ni přes okraj...

Povídka Emila Hakla: Strýček

Emil Hakl — Fri, 06 Mar 2020 00:00:00 +0100

Před mnoha lety jsem seděl na náplavce řeky Jihlavy s jednou známou, cpali jsme se řízkem, pozorovali vesele tančící cikáňata a ženu se selfie tyčí. Paní byla výrazně nevzhledná odbarvená zubatice pořizující vlastní snímky na pozadí vodního toku....

Chodí Smrtka okolo

Jan Tichý — Tue, 25 Feb 2020 07:50:00 +0100

Sněhulák Když Bábina odcházela, neměla to raději říkat. "Musím taky pryč, něco vyřídit," natahovala si černé rukavice. "Za chvíli přijede prateta z Prahy. Nahoru nechoď – nebudeš se tady bát?" Samozřejmě zavrtěl hlavou. Je přece kluk. Teď...

Vánoční povídka Josefa Veselky: Královské dobrůtky

Josef Veselka — Fri, 20 Dec 2019 00:00:00 +0100

Jonáš otevřel slepená oční víčka a zaostřil. Byl ve svém pokoji. Nad ním se skláněl obličej maminky a něco mu říkalo, že dnes má dobrý den. "Joníku, to jsem ráda, že už jsi vzhůru. Mám pro tebe překvapení." Za zády jí svítil vánoční stromeček a pod...

Vánoční povídka Petra Stančíka: Cesta za růžovou hvězdou

Petr Stančík — Fri, 20 Dec 2019 00:00:00 +0100

Babi, a proč u nás zpíváme tu koledu jinak?" zeptal se Bořík. "Protože můj dědeček to tak vymyslel," vysvětlovala paní Dobroslava se svatou trpělivostí, neboť malý se na to vyptával každé Vánoce a po svátcích ten příběh zase zapomněl. "Obyčejně se...

Vánoční povídka Petry Soukupové: Sova

Petra Soukupová — Fri, 20 Dec 2019 00:00:00 +0100

Lola sedí u stolu a kouká na rozsvícený vánoční stromek. Je jí příšerně blbě. Proč se na návštěvě u rodičů vždycky tak strašně žere? Proč po slavnostním obědě, což byla kachna, zelí červené i bílé, knedlík houskový i karlovarský, dají na stůl ještě...

Vánoční povídka Miloše Urbana: Heparin

Miloš Urban — Fri, 20 Dec 2019 00:00:00 +0100

Seděla v kavárně 21 Svět na stejném místě jako před rokem a ještě přes skleněnou výplň mu zamávala, stejně jako tehdy, ale teď bylo mezi ní a stolkem kulaté břicho. Políbili se na tváře. "Jak to, že piješ víno?" ukázal na její sklenku. "Je...

Vánoční povídka Ivy Pekárkové: Na Vánoce budeš doma

Iva Pekárková — Fri, 20 Dec 2019 00:00:00 +0100

Luv nebyl nešťastný. Kdybyste se ho zeptali, jestli v tomhle domě trpí, neuměl by vám odpovědět. Nejen proto, že byste se ho na to museli zeptat v gudžarátštině. Prostě to nevěděl. Luv mluvit skoro neuměl, ne proto, že by měl něco v nepořádku s...

Vánoční povídka Sáry Saudkové: Půjčený dárek

Sára Saudková — Fri, 20 Dec 2019 00:00:00 +0100

Podívala se na hodiny, ručičky se provinile svěsily do půl osmé večer jako ramena žáčka, který přišel pozdě do školy. Už půl hodiny přesluhuje, tak to dotáhne do osmé. Stejně nikam nespěchá. A pořád se sem ještě trousí zoufalci, kteří na poslední...

Vánoční povídka Michala Šandy: Flek, re, ježíšek

Michal Šanda — Fri, 20 Dec 2019 00:00:00 +0100

Ty jsi mi teda ježíšek!" rozčílil se Brabec, když si poskládal karty do vějíře. "Co to kecáš, jakej ježíšek," zatvářil se nechápavě Herda. Brabec se místo odpovědi natočil k hostinskému, který se zrovna prosmýkl kolem něj s dopitými půllitry od...

Vánoční povídka Jana Bartáčka: Dosud nepopsaná Růže

Jan Bartáček — Fri, 20 Dec 2019 00:00:00 +0100

V oknech mého bytu ve Fort Klimentská nádherná vitráž z jinovatky a já tehdy psal zrovna tuhle báseň. Chtěl jsem ji použít jako svůj epitaf: Už neslyším písně karnevalů, radovánekkdyž dohoří na mých svících knotymě do pokoje zamkne s dívkou spánekdo...

Vánoční povídka Jaroslava Kuťáka: Vánoční dárek z Cassina

Jaroslav Kuťák — Fri, 20 Dec 2019 00:00:00 +0100

Týden před Štědrým dnem jsme dostali fajn zakázku na odvoz drobných automobilových dílů do Itálie. Už jsme s ničím nepočítali, tak jsem všem svým řidičům dopřál dovolenou. Když se ozvala automobilka, jízda tudíž zbyla na mě, majitele dopravky. Kdysi...

Vánoční povídka Petra Vydry: Lakomá rodina

Petr Vydra — Fri, 20 Dec 2019 00:00:00 +0100

Na začátku vánoční povídky musím uvést, že jsme byli vždycky lakomá rodina. Když se narodíte do lakomé rodiny, tak to poznáte hned ten den. Podle toho, kolikátého je. Já se narodil 23. prosince. To je datum, kdy už se ani nevyplatí slavit...

Vánoční fotopovídka Tomáše Tesaře z Jizerských hor: Sen mladého Muhu

Tomáš Tesař — Fri, 20 Dec 2019 00:00:00 +0100

Vánoční fotopovídka Tomáše Tesaře: Sen mladého Muhu << první < předchozí | další > poslední >> Probudil se. Ještě za svitu luny. Zkusil to, ale znovu už nezabral. Byl nevrlý. Ostatně jako každý rok touhle dobou, kdy se blížil čas...