O mimořádném talentu sester Drahotových se hovoří už několik let. V letošní sezoně je vidět, že ty řeči nebyly plané. Na nedávném mistrovství Evropy juniorů v Rieti vyhrála Anežka chodeckou desítku a Eliška byla bronzová. Na mistrovství světa v Moskvě Anežka s elánem vlétla i mezi světovou elitu. Sedmé místo v osmnácti letech na chodecké dvacítce je pro ni životním úspěchem a nadějí do budoucna.

Byť dlouho šla v čele a potom ve vedoucí skupině bojovala o medaili, bylo jí jasné, že finiš bude nad její síly. "Čekala jsem, že Rusky půjdou přede mě. Věděla jsem, že konec bude těžký," řekla Drahotová.

Za cílem padla vyčerpáním k zemi. "Takové stavy mívám," řekla s úsměvem. "Ale užila jsem si to, byla to zkušenost a výsledku si cením," řekla po premiéře na špičkové akci mezi dospělými. „Je mojí výhodou, že se dokážu dostat přes hranici možností. Ale na bolest se netěším, jen na ten pocit v cíli," odmítla náznak masochismu.

Přitom se rozhodně nedá říci, že by chůze byla její naprostou sportovní prioritou. Vždyť za USK Praha také běhá a závodí na kole za TJ Cykloprag – letos vyhrála na cyklistickém mistrovství republiky časovku juniorek, medaile má i z tuzemského triatlonového šampionátu, takže také slušně plave.

V atletice kromě chůze běhá střední i delší tratě, ale také kros i závody do vrchu, v nichž byla loni sedmá na MS juniorů. Na ME v Rieti v atletice splnila limity v chůzi, steeple a tři další vytrvalecké tratě – 1500, 3000 a 5000 metrů. "Je dobrá ve všem, co trvá déle než dvě minuty," tvrdí o ní kouč Ivo Piták.

Sama se zatím na nic absolutně soustředit nehodlá. "Může se stát cokoliv, ale když to takhle vidím, zkusím ještě tu chůzi," řekla. "Když mi to půjde v běhu, začne mě to bavit, tak proč ne. Ale teď jsem trošku zklamaná z ME ze steeplu, takže mám víc chuť do chůze."

Chtěla také zkusit závody v běhu na lyžích, na nichž v přípravě jezdí. "Ale to už by asi bylo moc, moc toho času už nemám," usmála se. V Moskvě šla dvacet kilometrů teprve potřetí v životě. "Cítila jsem se výborně, dokonce jsem si říkala, že by medaile byla snová," přiznala.

Nyní si dá chvíli volno, a doufá, že se dostane na světový šampionát v cyklistice. A jak vůbec odpočívá? "Spíš jezdím do lázní a moc netrénuji, maximálně se jdu proběhnout nebo sednu na kolo," prozradila s úsměvem. „Trenér dělá srandu, že bez toho nemůžu být," prozradila členka skupiny, která se připravuje v Jilemnici.

V České republice jsou jen tři kvalitní chodkyně, tou poslední je Lucie Pelantová. Chůzí se uživí skutečně jen špička. "Když se člověk prosadí v chůzi i jiné disciplíně, jde to. Mě zatím živí rodiče a mám plat od střediska," prozradila Drahotová. "Na další roky máme přislíbenou pomoc na základě výsledků z Rieti, tak snad to teď bude ještě lepší," věří.

Související