Vážený tazateli,
obecně je nutno připomenout, že pracovní pohotovostí se rozumí doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn (§ 78 odst. 1 písmeno h zákoníku práce). Pracovní pohotovost může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže se o tom se zaměstnancem dohodne. Za dobu pracovní pohotovosti pak zaměstnanci přísluší odměna nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku (§ 95 ve spojení s §140 zákoníku práce). Z toho vyplývá, že zaměstnavatel Vám nemůže pracovní pohotovost jednostranně nařídit. V dohodě o konání pracovní pohotovosti (může být uzavřena i ústně) je proto nutné dojednat, v jakém rozsahu bude zaměstnanec pohotovost vykonávat tzn. v jakém rozsahu denně, týdenně nebo měsíčně atd. Zákoník práce sám o sobě žádné omezení rozsahu pohotovosti neobsahuje. To se ovšem týká pohotovosti, po dobu které nedojde k výkonu práce (jinak by se jednalo o práci přesčas, pro kterou zákoník již určité limity obsahuje). Z výše uvedeného tedy vyplývá, že když Vaše dohoda se zaměstnavatelem počítá i s tím, že můžete držet pracovní pohotovost po celou dobu odpočinku, není pak postup zaměstnavatele protiprávní.
Kouzelné razítko. Rodiče objevili fígl, jak pro své děti získat více času na přijímačky
Obrovský přetlak na středních školách zejména v hlavním městě a okolí způsobil, že rodiče hledají různé cesty, jak svým potomkům zajistit větší šanci dostat se na vysněnou školu. Například získat pro ně více času na řešení úloh u přijímacích...
20. 12. 2023 ▪ 5 min. čtení