Už se nedá říct, že to nejde

Předtím, než se začneme chválit, je nutné konstatovat, že schválený zákon zdaleka neřeší všechny problémy spjaté s neprůhledným vlastnictvím ani přidělováním zakázek firmám se skrytými vlastníky.  Že nás na tomto poli čeká ještě obrovský kus práce, si všichni uvědomujeme. Přesto je důvod otevřít šampaňské i kvůli tomuto zdánlivě malému pokroku.

Do teď panovala extrémně pesimistická atmosféra, že nic nemá smysl dělat, že stejně "ti nahoře" nic neschválí, že je potřeba napřed změnit volební systém nebo nejlépe vyměnit voliče a teprve pak má smysl snažit se o změny k lepšímu. Jak je vidět, není to pravda. Zákony, které pomohou Česku zbavit se puncu zkorumpované země, jsou průchozí už dnes. Jen je potřeba přestat nadávat a začít pracovat.

Když není možné nebýt pro

Naší snahou bylo, aby vládní návrh zákona schválil už Senát. Proč? Protože z praxe víme, že když senát vrátí sněmovně "ostřejší" verzi zákona, výsledkem bývá, že se nechválí nic – jak se to dříve stalo třeba v případě rušení poslanecké imunity. Jedna půlka nechce zvednout ruku pro přísnější verzi zákona a druhá pro tu mírnější. Naše obavy potvrdilo i několik insiderů, podle kterých právě tohle původně plánovala část poslanců. 

Proto jsme napnuli všechny síly, aby zastánci přísnější verze případně zvedli ruku i pro tu mírnější. To znamená nastolit atmosféru, kdy není možné nepodpořit původní vládní návrh. Nejprve jsme rozeslali všem poslancům naše stanovisko a u padesáti z nich jsme telefonicky zjistili, jak hodlají hlasovat. Téma anonymních akcií a princip „lepší vrabec ve Sbírce zákonů než holub v předvolebním programu“ se nám dařilo úspěšně již před hlasováním dostávat do médií, den před hlasováním jsme se s Anonymní demonstrací anonymních akcionářů, která ukázala, jak trapná je existence anonymních akcií, dostali i do otvíráku Událostí. V den hlasování pak poslance cestou do sněmovny čekaly dopravní značky oznamující konec anonymních akcií a u vchodu i poslední památeční anonymní akcie.

Poslanci nás brali vážně. Při projednávání zákona zaznělo třeba: „Veřejnost si projednávání tohoto zákona velice všímá.“ Nebo: „Samozřejmě jsou tu očekávání veřejnosti a protikorupčních organizací.“ A řeč byla i o „kolezích z Rekonstrukce státu“. Samozřejmě, řada poslanců by jistě pro zákon hlasovala z vlastního přesvědčení i bez společenské objednávky. Jenže rozhoduje často těch pár hlasů, které je nutno poněkud pošťouchnout.

(Hlasování ve sněmovně navíc ukázalo, že tu byla i obrovská šance přijmout i přísnější senátní pozměňovák. Chyběl jeden hlas. Když by Michal Hašek s Vítem Bártou přišl i do práce, mohla opozice uspět.)

Děkujeme tedy celé sněmovně a zejména poslancům, kteří Rekonstrukci státu oficiálně svým podpisem podpořili. Nenašel se nikdo, kdo by Rekonstrukci podpořil jen na papíře, ale v realitě hlasoval proti. To je výmluvný argument proti řečem, že zákonodárci podepisují Rekonstrukci státu z "populistických" důvodů. Pokud je populismem podporovat a aktivně hlasovat pro dobré zákony, tak doufáme, že "populistů" bude čím dál víc.

Příští na řadě je zákon o povinném zveřejňování smluv uzavíraných se státem. Bude to daleko větší boj než o anonymní akcie. Takže už nám přestaňte psát, že tenhle parlament je potřeba leda vystřílet, a pomozte nám s jeho prosazením. Bude nutné obejít mnoho poslanců a vyvrátit jim jejich obavy, jako je administrativa či ztráta konkurenceschopnosti kvůli transparentnímu chování. Hlásit se můžete zde: http://www.rekonstrukcestatu.cz/cs/zapoj-se#ambasador. Děkujeme.

Související