Od středy jsou všechny rekonstrukční zákony „v systému“. Vláda tím projevila dvojitou porci odvahy. V tomto roce chce předložit parlamentu zákon pro transparentnější financování politických stran (tedy férovější volby), pro omezení střetu zájmu politiků, proti trafikám v polostátních firmách a pro větší nezávislost státních zástupců. Tak to má napsáno ve schváleném legislativním plánu, který předložil Jiří Dienstbier a s ním připravila ministryně Válková a ministr Chovanec.

Je to největší sousto, které si na talíř mohla z protiklientelistického a transparentního dortu ukrojit. Na podobných zákonech si vylámala zuby už před nimi řada ministrů. Přitom nejde o prázdnou deklaraci. Všichni političtí praktici vědí, že co se nezačne v prvním roce vlády, to už se nemusí začít nikdy. Předsevzetí jsou sice od toho, aby se porušovala, ale kdo si nedá žádné předsevzetí, ten neudělá většinou nic.

Vláda tak projevila určitou víru a naději, že se podaří něco změnit. Je to opak pocitu z toho, když se setkáváme s poslanci zavedených stran, odborníky na 100+1 receptů, jak něco zdržovat a shazovat ze stolu. Odvaha něco zkusit změnit a k něčemu se zavázat je u zkušených politiků vzácná jako šperky Jany Nagyové.

Včerejším rozhodnutím vlády se tak do „systému“ dostaly všechny rekonstrukční zákony. První čtyři totiž už leží ve sněmovně po prvním čtení. Jde o

  • registr smluv (všechny smlouvy se státem na internetu), 
  • transparentnější a férovější projednávání zákonů ve sněmovně, 
  • služební zákon (depolitizace státní správy) a 
  • rozšíření dohledu Nejvyššího kontrolního úřadu na samosprávy a státem vlastněné firmy.

Dosavadní diskuze na parlamentní půdě nahrávala spíše skeptikům, kteří nesázejí na to, že by politici mohli být skutečně užiteční. V plénu i ve výborech se kolem zákonů strhla debata, která nepůsobila příliš inspirativně. Poslanci – s čestnými výjimkami - považují skoro za trapné, když jim připomínáme, že k prosazení zákonů Rekonstrukce státu do roka a do dne se zavázalo 165 z 200 nájemníků Poslanecké sněmovny. 

Je třeba přiznat, že na poslance i ministry skutečně občas – ale ve vší slušnosti - tlačíme. To je součást našeho závazku k těm, kdo Rekonstrukci státu podporují. Neděláme si iluze, že jsme jediní, kdo se jim připomíná. Na druhou stranu věnujeme hodiny tomu, abychom jim pomohli a vyjednali podporu napříč i podélně. Včerejší rozhodnutí vlády a odhodlání Jiřího Dienstbiera, podpořené Pavlem Bělobrádkem, Andrejem Babišem i Bohuslavem Sobotkou jednoznačně nastolilo jasný směr: dáváme si na rekonstrukci rok.

Související