Série disciplinárních skandálů, dvě vážné porážky v jednom týdnu a doslova strašidelný fotbal, který k nim Spartu dovedl, vtiskly do úst tisícovek příznivců letenského klubu skandování: "Chovanec, demisi!"

Jejich výzvu však generální sportovní manažer klubu Jozef Chovanec nepřijímá: "Ano, zápasy se Žilinou a Plzní se nepovedly, ale máme tu extrémní situaci, co do počtu zraněných hráčů."

Sparta už letos cíl splnila

V úterý Sparta podlehla doma Žilině 0:2 a šanci dostat se po odvetě ke 180 milionům korun určeným účastníkům Ligy mistrů snížila na jednotky procent. V sobotu v lize odevzdala po dalším bezkrevném výkonu body Plzni, když prohrála 0:1. Šlo o první domácí porážku od října 2008. Znamenala zvýšení manka na plzeňského lídra tabulky už na 7 bodů.

"Jestli budeme dělat nějaká rázná opatření? Já si myslím, že teď k nim není důvod ani prostor, ve středu hrajeme odvetu v Žilině," říká Dušan Svoboda, místopředseda představenstva Sparty. Po návratu ze Slovenska sice zasedá pravidelné představenstvo klubu, nicméně ani tady nejspíš zásadní změny nelze očekávat.

Šéfové klubu jsou totiž podle všeho v podstatě spokojeni, neboť základní cíl sezony už sparťané splnili. Postoupili do závěrečného kola kvalifikace Champions League, čímž si zajistili bonus 52,5 milionu korun plus jistotu startu v Evropské lize. Ta garantuje minimální příjem 30 milionů korun.

Fanoušci ale nevnímají sezonu přes peníze, nýbrž přes ostudu, na kterou se musí dívat. "Sparta vůbec nemá žádnou herní tvář, myšlenku, nebyla schopna Žilinu ani Plzeň přehrát. A přitom proti Plzni nastoupili i Matějovský se Sionkem, kteří by tu herní kvalitu měli mít," glosuje výkon Sparty kouč její úspěšné éry začátku 90. let Dušan Uhrin.

Chovancovy nářky na velký počet zraněných mají jen poloviční platnost. Proti Plzni mu totiž z optimální sestavy scházeli jen levý záložník a krajní beci. "Jenže když tam nastupuje hráč třetí volby, už se to musí projevit," reaguje Chovanec. Ano, například na pozici pravého obránce nemůže hrát Kušnír ani Kladrubský, tak se tam objevil Adiaba. Jenže to pořád ještě nevysvětluje, proč Sparta živí jako třetí volbu na této pozici hráče, který z 10 centrů nedá přesně ani jediný...

Možná to srovnání přijde někomu přitažené za vlasy, ale i Arsenalu či Manchesteru v průběhu sezony běžně schází pět šest hvězd. Ale ti, kteří naskočí místo nich, pak rozhodně nepůsobí dojmem, že balon vidí poprvé v životě, jako například sparťanský útočník Kweuke.

A hlavně: v takových chvílích zapnou hvězdy typu Rooneyho a vezmou to tzv. na sebe. Jenže takový Marek Matějovský, kterého si v létě pořídila Sparta z Readingu za 20 milionů korun, aby tvořil její hru, patřil v sobotu proti Plzni k vůbec nejslabším hráčům na trávníku.

Fanoušci na rozdíl od vedení klubu správně vycítili, kde je podstata problému: Chovanec není pánem kabiny. Hráči si dělají, co chtějí. Důkazem toho je nekonečná série disciplinárních průšvihů.

Králem afér je kapitán Tomáš Řepka. Po vyloučení v Superpoháru přišel plivanec na protihráče a čerstvě bulvárem odhalená pitka den po utkání se Žilinou.

V něm scházeli kvůli karetním trestům Wilfried, Matějovský a Sionko, v odvetě ze stejného důvodu nebudou hrát Matějovský, Řepka a Brabec. A to je prostě moc.

Sparta za to sice uděluje nespecifikované interní tresty, ale ty evidentně nejsou účinné. Z Chovance si hráči zjevně nic nedělají. Není divu, když třeba Sionkovo nesmyslné vyloučení v Poznani opatří komentářem, že červená karta byla přísná. Tým se mu pak rozpadá pod rukama, podobně jako reprezentace v závěru kvalifikace o MS 2002. Na Islandu byl pro plivnutí na soupeře vyloučen Koller, v baráži s Belgií nejprve Řepka a v odvetě Nedvěd s Barošem. Je to náhoda, že právě pod Chovancovou kuratelou fotbalisté takhle zvlčí? Nejspíš ne.

Oprsklost sparťanských hvězd je nezměrná. Řepka s brankářem Blažkem běžně nepříčetně řvou na spoluhráče, naposledy jim v tom sekundoval i Brabec. "Mně to nevadí," dodá k tomu potom Chovanec.

I to je důkaz toho, že faktickými vládci klubu jsou Blažek s Řepkou. A podle toho to pak vypadá... Když Sparta kupovala z Teplic Vachouška, volal tenhle zkušený záložník pro jistotu Řepkovi. Nejspíš se ho ptal, jestli by mu v týmu nevadil...

V kabině diktuje Řepka a Blažek

Diktatura hvězd má na Letné své historické příčiny. V prosinci 2004 totiž boss klubu Křetínský vyhodil k úžasu konzervativního peltovského křídla trenéra Straku a nahradil ho "modernistou" Hřebíkem. Odpor vůči němu byl pak veden jak zákulisně, tak prostřednictvím fanoušků. A především: Hřebíkovy metody neakceptovaly tehdejší hvězdy týmu Poborský a Blažek. A nestyděly se to ani veřejně deklarovat. Poté, co Poborský dostal od Křetínského esemeskou výpověď, nastalo ze strany příznivců totální peklo, rychlý Hřebíkův konec a Křetínského zjištění, že české fotbalové prostředí, plné korupčních vztahů, jeho původní politiku, směřující do vyspělejší Evropy, nepřipustí.

Další pokus o modernu v podání kouče Lavičky vydržel na podzim 2008 jen do října. Jeho mentálním tréninkům se trio Blažek, Řepka, Berger jenom smálo. A pak už Křetínský svěřil tým Jozefu Chovancovi, vyznavači kultu "Fotbal není věda". Nejspíš v dobré víře, že s hvězdami bude na stejné vlně a jako starý praktik tým nějak srovná.

Protože Křetínský věděl, že o moderní taktice a přípravě neví Chovanec nic, postavil po jeho bok jako tzv. prvního trenéra Martina Haška. Hřebíkova žáka, k němuž se ale Hašek pro jistotu nehlásí, protože jméno tohoto experta ve sparťanských rowdies dodnes vaří krev. Jenže stejně jako nenáviděný experimentátor už jim teď vadí i zastánce staré školy Chovanec.

Jediný, kdo jim nevadí, je průšvihář Řepka. Jeho fašizoidní přednášky o tom, že za Spartu hrají jen vyvolení a Slavia je podřadný klub, jim totiž učarovaly. Křetínský Řepku nevyhodí, protože si dobře pamatuje následky války s fanoušky a bojí se jich. A jak naloží s Chovancem? Možná se o tom s Tomášem Řepkou poradí...