Kapitán fotbalové reprezentace Tomáš Rosický nebyl v barážové odvetě v Černé Hoře vidět tolik jako v pátek v Praze. Přesto znovu držel prapor národního týmu vysoko: snažil se podržet míč, několikrát změnil rytmus hry. A pak emotivně prožíval postup. Po posledním hvizdu skryl hlavu do dlaní v černých rukavicích a vybavil si všechno, co poslední rok a půl jím vedený tým prožíval.

Rosickému bylo v minulosti mnohokrát vyčítáno, že na hřišti nepůsobí jako správný vůdce s kapitánskou páskou. Nikdy nebyl typem hráče, který se schovává za velká slova. Jenže po remíze ve Skotsku se najednou mnohé změnilo. Rozhodl se veřejně postavit za tým, pustil se do věčných kritiků a připomněl, že mužstvo má kvalifikaci slibně rozehranou.

"A teď cítím velkou úlevu a satisfakci. Mnozí nechtěli vidět, že se buduje nový tým, že naše výkony rostou a že máme svou sílu. Někdy byla kolem nás až podivná atmosféra, která se přenesla i na některé diváky," připomněl, že národní tým na rozdíl od minulosti nemá podporu ani u fanoušků.

Jenže posledními výsledky a především stylem hry si je reprezentace začíná znovu získávat. "Přitom jsme nehráli špatně ani předchozí kvalifikační zápasy. V pohodě jsme dvakrát vyhráli s Lichtenštejnskem, doma porazili Skoty a v Glasgowě jsme hráli zápas, za který nás chválili i trenéři v Arsenalu. Tady se do nás šilo a v Londýně jsem slyšel: hráli jste to s těmi Skoty chytře," srovnal způsob hodnocení zápasu, který vyvolal tolik emocí.

Nakonec ale právě tamní remíza tým nasměrovala na šampionát, na kterém může hrát Rosický už potřetí. V roce 2008 totiž laboroval se zraněním. Na to, že se podívá na čtvrtý velký turnaj včetně mistrovství světa 2006, ale po zápase asi ani nemyslel a chválil své spoluhráče.

"Samozřejmě i já jsem rád, že to z nás spadlo. Tým jsem vedl v kvalifikaci jako kapitán podruhé a podruhé jsme postoupili. Ale my hráli především týmově, v tom byla naše síla," tvrdil záložník.

Mužstvo podle něj rostlo po celou dobu kvalifikace a baráž byla prvním skutečným vrcholem. "Hodně hráčů se zkoušelo, musela se najít nová tvář a sehrát se. Ale nevycházely nám především přípravné zápasy, v kvalifikaci jsme až na domácí duel s Litvou zvlášť neklopýtali. Přesto to bylo pro mnohé málo, možná jste nechtěli vidět, že tým se nějak vyvíjí," připomněl novinářům.

Méně kritický byl k fanouškům, kteří se v závěru kvalifikace ve velké míře otočili k týmu zády. "Nelze šmahem odsoudit všechny fanoušky, ne každý z nich na nás pískal. Třeba zápas v Českých Budějovicích – tam většina stadionu byla naprosto negativní, ale za brankou parta bubeníků nepřestávala fandit. Na Letné v pátek také nebylo překvapivě vyprodáno, ale ti, co přišli, byli výborní. Kdo nám chce fandit, tak nám fandit zůstane i ve chvílích, kdy se zcela nedaří," upozornil.

Rosický věří, že do Eura může tým ještě získat na síle. "Noví kluci se chytili, byli u důležitých momentů a teď máme půl roku na přípravu. Rád bych, aby náš zasloužený postup byl potvrzen také na šampionátu," uvedl po utkání Rosický, než znovu vklouzl do hřímající šatny, v které se mohutně slavilo.