Růst objemu úvěrů, které si Češi berou, se v poslední době zpomalil. Podíl takzvaných úvěrů v selhání, jejichž zaplacení považují banky za problematické, navíc mírně převyšuje pět procent všech bankovních úvěrů. Zůstává tedy nízký. Procento lidí, kteří nesplácejí své dluhy, se ovšem v jednotlivých krajích výrazně liší.

Podle indexu zadluženosti sdružení Solus, který porovnává počet dlužníků starších než 18 let s počtem obyvatel v jednotlivých krajích, je na tom se 14,2 procenta nejhůře Ústecký kraj, dále Karlovarský (13 procent) a Liberecký kraj (10,6 procenta).

Nejméně dluží lidé v krajích Vysočina (5,3 procenta) a ve Zlínském kraji (5,4 procenta). Průměr České republiky činí 7,86 procenta.

Pozor na sousedské půjčky

„Mezi našimi klienty jsou také věřitelé, a to zejména ti, kteří někomu poskytli takzvanou sousedskou půjčku. Často se ptají na promlčecí lhůty a jejich vliv nebo náklady spojené s vymáháním pohledávky. Řada věřitelů si je přitom ve snaze pomoci osobě, kterou často pořádně ani nezná, ochotna půjčit peníze v bance. Jsou tak v pozici dlužníka i věřitele,“ říká právník Miroslav Huml ze sdružení Spotřebitel. net.

Nejčastěji jsou v tomto případě podle Humla zřejmě ohroženi mladí lidé, kteří střídají partnery. Vztah trvá půl roku, rány z dluhů se ale mohou léčit několik let. Když někomu banka odmítne půjčit, je si třeba položit otázku proč. Banky si mohou klienta důkladně ověřit a nemají důvod bezdůvodně odmítat žádost o půjčku.

Věřitel, který poskytl půjčku sousedovi, příteli či kolegovi v práci, není profesionál. Často se dopustí chyby a úvěr je pak promlčen. Půjčka by měla mít definovanou délku splatnosti, jinak mohou být s její úhradou vážné problémy, radí Huml.