Vážený tazateli,

argumentace Vašeho zaměstnavatele není správná a to z těchto důvodů:

Dle ustanovení § 93 zákoníku práce platí, že práci přes čas je možné konat jen výjimečně, z vážných provozních důvodů a na základě nařízení zaměstnavatele anebo se souhlasem zaměstnavatele.

Dále platí omezení, že nařízení práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a celkově maximálně 150 hodin ročně.

Jenže na základě dohody se zaměstnancem, je možné tuto hranici prolomit (tj. počet hodin zvýšit), když celkový rozsah práce nesmí činit více než 8 hodin týdně, v období nejvýše 26 týdnů po sobě (tzn. že se za období 26 týdnů rozpočítá počet hodin přes čas v jednom týdnu a tato doba nesmí přesáhnout 8 hodin). Kolektivní smlouva může toto období vymezit až na 52 týdnů. Do počtu hodin přesčas se samozřejmě nezapočítává práce přesčas, za kterou bylo poskytnuto náhradní volno. Za období 26 po sobě jdoucích týdnů tak můžete odpracovat nejvýše 208 hodin práce přesčas a neexistuje tak omezení osmi hodin týdenně (tj. 32 hodin měsíčně).

Výše zmíněná dohoda může být uzavřena mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem ústně, nebo písemně anebo i konkludentně (tj. že zaměstnanec práci přesčas – se souhlasem zaměstnavatele vykoná)

To, že jste práci přes čas v daném měsíci vykonal, znamená, že za tuto práci máte nárok na odměnu (dosažená mzda a příplatek 25 % průměrného výdělku). Není žádný důvod, aby se Vám hodiny „přesouvali“ do dalšího měsíce. Ovšem je nutné upozornit na omezení dané zákonem ohledně celkového počtu hodin práce přesčas za období 26 týdnů (viz výše). Inspekce práce totiž může zaměstnavateli uložit pokutu až do výše 1.000.000 Kč za překročení zákonných limitů pro práci přesčas, která byla mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem dohodnuta.