Vážená tazatelko,

zvýšením kvalifikace se rozumí změna hodnoty kvalifikace, její získání nebo rozšíření. Zvýšení kvalifikace iniciuje zaměstnanec, zaměstnavatel nemůže od zaměstnance zvýšení kvalifikace vyžadovat. Na druhou stranu zaměstnavatel se může rozhodnout, zda je v souladu s jeho potřebou zvýšení kvalifikace zaměstnance či nikoliv, a následně podle toho podporovat či nepodporovat zaměstnance v úsilí za dalším vzděláváním.

Stěžejním v uvedeném problému je slovní spojení „v souladu s potřebou zaměstnavatele“. Zaměstnanec zaměstnavatele, jež nepovažuje za potřebné zvyšování kvalifikace zaměstnance, bude nucen pro účely studia čerpat dovolenou nebo po domluvě neplacené volno. Uzná-li zaměstnavatel, že další zvyšování kvalifikace zaměstnance je v souladu s jeho potřebou, poskytne zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku v souladu se zákoníkem práce následovně:

  • v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování, výuce nebo školení,
  • 2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky v rámci studia v programu uskutečňovaném vysokou školou nebo vyšší odbornou školou,
  • 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria,
  • 10 pracovních dnů na vypracování a obhajobu absolventské práce, bakalářské práce, diplomové práce, disertační práce nebo písemné práce, kterou je zakončováno studium v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou,
  • 40 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky v oblasti lékařství, veterinárního lékařství a hygieny a státní doktorské zkoušky nedohodnou-li si nebo nestanoví-li si vyšší nebo další práva.

Zaměstnavatel je oprávněn sledovat průběh a výsledky zvyšování kvalifikace zaměstnance a za určitých okolností může poskytování pracovních úlev zastavit. Dále mají zaměstnanec se zaměstnavatelem možnost uzavřít kvalifikační dohodu, kde je závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace vyvážen závazkem zaměstnance setrvat u zaměstnavatele po sjednanou dobu od zvýšení kvalifikace (nejdéle však 5 let) anebo uhradit zaměstnavateli náklady spojené se zvýšením kvalifikace.

Od pojmu „zvyšování kvalifikace“ je nevyhnutné odlišovat pojem „prohlubování kvalifikace“, pod kterým se rozumí průběžné doplňování, udržování a obnovování kvalifikace, přičemž se nemění její podstata, a která umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce. Zaměstnavatel je oprávněn nařídit zaměstnanci prohlubování kvalifikace například účastí na školení. Za prohlubování kvalifikace náleží zaměstnanci mzda nebo plat, neboť je to považováno za výkon práce. Rovněž vynaložené náklady je povinen hradit zaměstnavatel. Účastní-li se zaměstnanec školení mimo běžnou pracovní dobu, bude to posuzováno jako výkon práce přesčas, za kterou zaměstnanci náleží mzda (plat) za práci přesčas.

 

S ohledem na Váš dotaz k zdravotníkům uvádím následující příklady. Absolvováním akreditovaného kvalifikačního kurzu se získává odborná způsobilost k výkonu příslušného zdravotnického povolání, pokud je tak stanoveno v hlavě II nebo III zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních. Zdravotnickým povoláním se rozumí souhrn činností při poskytování zdravotní péče podle tohoto zákona, zejména ošetřovatelské péče, péče v porodní asistenci, preventivní péče, diagnostické péče, léčebné péče, léčebně rehabilitační péče, neodkladné péče, anesteziologicko-resuscitační péče, posudkové péče a dispenzární péče. Účast na vzdělávání v akreditovaných kvalifikačních kurzech se považuje za zvyšování kvalifikace.

Účast na celoživotním vzdělávání podle ustanovení § 54 odstavce 1 písm. a) až e) (například inovační kurzy v akreditovaných zařízeních) se považuje za prohlubování kvalifikace.

Účast na celoživotním vzdělávání jako je účast na vědecké konferenci se podle zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, rovněž považuje za prohlubování kvalifikace.