Lendl už zase vyhrává. V exhibici udolal Borga

Šestadvacet grandslamových titulů, celkem 495 týdnů v čele světového tenisového žebříčku a 212 turnajových vítězství, taková byla společná vizitka pětice bývalých tenisových hvězd při exhibici v Ostravě, Ivana Lendla, Björna Borga, Matse Wilandera, Karla Nováčka i zdravotně indisponovaného Miloslava Mečíře.

V nejočekávanějším duelu dne se po devětadvaceti letech utkali Lendl a Borg. Naposledy proti sobě hráli v roce 1981, jen se nedokázali shodnout, zda to bylo na French Open v Paříži, nebo ve Stuttgartu. Shoda panovala mezi oběma jen v tom, že tehdy Lendl prohrál. Prohrával s Björnem častěji, než jsem chtěl,“ přiznal Lendl i s odstupem let.

Možnost vylepšit bilanci 2:6 z osmi vzájemných zápasů mohl padesátiletý Lendl právě ve své rodné Ostravě. V ní naposledy hrál tenisový zápas dokonce před třiceti lety. „Bylo to na mistrovství Československa v roce 1980, už si ale nepamatuji, s kým jsem hrál,“ přiznal Lendl, který se k tenisu vrátil po dlouhé šestnáctileté přestávce. Během přípravy na očekávaný comeback shodil šestnáct kilo, pomalu se opět vracel k tréninkové dřině. Té, které byla jednou z jeho charakteristických znaků jeho tenisové kariéry.

Po svém návratu od dubna letošního roku odehrál šest utkání, ale ani jednou dosud nevyhrál. Čtyřikrát prohrál s Wilanderem, jednou s Johnem McEnroem a v červnu „uhrál“ v Prostějově remízu s Jiřím Novákem. „Snad jsem si to první vítězství schoval právě do Ostravy,“ přál si Lendl ještě před zápasem s Borgem.

Jeho přání se naplnilo. V bitvě „starých mistrů“ vyhrál nad Borgem 6:4, 7:6 (3). A kdo čekal legrácky na kurtu, nedočkal se. Snad jen před začátkem, když Lendl gentlemansky přenechal podání soupeři se slovy: „Máš servis, přece jen už jsi starší pán.“ Na kurtu se ale navzájem nešetřili. A k vidění toho bylo víc než dost. Skvělé výměny, razantní údery. Oba hráči právem sklízeli potlesk šesti tisíc diváků, kteří za možnost vidět hvězdy tenisové minulosti zaplatili za vstupenky mezi 590 až 790 korunami.

„Moje výkonnost před třiceti lety a dnes? Hodně se blíží, tak na 99,9 procenta,“ vtipkoval Lendl, vítěz osmi grandslamových turnajů, ještě před utkáním. Na kurtu dokazoval, že zase až tak moc nevtipkoval. A o čtyři roky starší Borg v 54 letech v ničem nezaostával. „Björnův pohyb byl fantastický,“ přiznal Lendl.

Lendl: O Borgovi jsem si poznámky nepsal

V Ostravě ničím nepřipomínal hráče, který si vysloužil během své kariéry přezdívku Ivan Hrozný. Ani hráče, který si psal notýsek, v němž měl záznamy o každém soupeři. Co na něj platí, jaké jsou jeho slabiny, či zbraně. Třeba u Brada Gilberta měl poznámku: špatná kondice, vyhrát první set. „Postupně to ale nebyl notýsek, ale docela tlustá kniha,“ smál se Lendl. Jen o Borgovi neměl žádný záznam. „V té době jsem si ještě tyhle poznámky nepsal,“ přiznal Lendl.

V prvním singlu, přece jen ve stínu hlavního mače, Karel Nováček podlehl svému kamarádovi a bývalé světové jedničce Matsu Wilanderovi 3:6. „Mats hraje přece jen častěji a bylo to vidět. Já nastoupil před lidmi po delší době. A taky to bylo vidět,“ usmíval se Nováček, který nechal zahrát i svěrače míčků. „Hrál líp než já,“ prohlásil se smíchem.

O co méně vtípků nabídly dvouhry, o to více to vynahradila závěrečná čtyřhra. V ní se čtveřice Borg, Wilander, Lendl a Nováček dobře bavila. Utkání skončilo 7:3 v tie breaku, ale kdo vyhrál se nedalo určit, protože během zápasu se „český“ a švédský pár změnil na česko-švédský, když „přestoupil“ Borg k Lendlovi a Nováček k Wilanderovi.

Ivan Lendl očima soupeřů...

Karel Nováček: Ivan byl můj idol. Měl jsem i jeho plakát nad postelí. A nastartoval mou kariéru. Vzpomínám si na Australian Open. Začínal jsem, vyhrál první a Ivan taky. Přišel za mnou a řekl mi, pojď si zatrénovat. Myslel jsem, že si zahrajeme pár výměn, bylo horko, skoro čtyřicet stupňů. Jenže jsme se rozehráli a Ivan říká, tak si dáme na tři vítězný sety. Po třech hodinách jsme skončili. Já sotva chodil a druhý den jsem dostal klepec, zatímco on vyhrál třikrát 6:1. Tehdy jsem pochopil, že musím pracovat jinak, abych se někam dostal.

Miloš Mečíř: Pamatuji si ho ještě z dobu, kdy vyhrál mezinárodní mistrovství Československa v Bratislavě. Tehdy jsem teprve začínal. Pomáhal mi potom, když jsem začal hrát turnaje ATP. Dokonce mi daroval boty na trávu ve Wimbledonu, když ty moje klouzaly. On už byl hvězda, já teprve začínal.

Mats Wilander: Moje první vzpomínky na Ivana Lendla jsou bohužel většinou špatné. Málokdy se mi ho podařilo porazit. Poprvé jsem ho viděl na vlastní oči v Paříži. Vyhrál jsem tehdy juniorku a šel jsem se podívat na Björna Borga, který hrál s nějakým Čechem. Hrál s ním tehdy pět setů, což při formě Borga bylo něco neuvěřitelného. Ten Čech byl Ivan. Už tehdy jsem si říkal, že tenhle hráč bude výjimečný.

Björn Borg: Když se řekne Ivan Lendl, vybaví se mi jeden z nejtěžších soupeřů, které jsem kdy porazil. Ivan byl ohromně silný. Mentálně i herně. To byly jeho největší zbraně. Nejen vynikající forhend a první servis, ale také mentální síla a schopnost zahrát nejlepší míče v nejdůležitějších okamžicích. To z něj dělalo výjimečného, komplexního hráče, který neměl slabinu.