Platy místních kantorů jsou podle údajů ministerstva školství ještě nižší, než tvrdí studie. A ta je zařadila až na předposlední místo statistik.
Pokud by český učitel odešel pracovat do zahraničí, téměř nemůže být placen hůř než doma.
Nedávno publikovaná studie školských expertů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj "Education at a Glance 2002", která srovnává dva roky staré statistiky členských zemí, hovoří jasně: podle všech ukazatelů, které je možné si na vzájemné porovnávání platů vymyslet, jsou na tom čeští kantoři skoro nejhůř.
Srovnatelné peníze dostávají ještě učitelé v Maďarsku - ale například i v Turecku už jsou placeni lépe. "Učitelé v Česku patří k nejhůře odměňovaným ze všech sledovaných zemí," píše se ve studii.
Ta srovnává platy začínajících učitelů, lidí s patnáctiletou praxí i těch na konci kariéry.
I když v Česku je odměňování učitelů postaveno na takzvaném věkovém automatu - tedy že s přibývajícími roky praxe se posouvají do vyšších pater tabulek, ani kantoři krátce před důchodem zdaleka nedosáhli na průměr běžný v zemích OECD.
Navíc například v Austrálii, Dánsku, Anglii a Skotsku se učitelé na nejvyšší platový stupeň vyšplhají už po jedenácti letech praxe. Češi, podobně jako Rakušané či Maďaři, jejichž vzdělávací systém vychází ze společné rakousko-uherské tradice, musí kvůli takovému postupu pracovat více než třicet let.
Průměrný roční plat učitele základní školy s patnáctiletou kariérou se v zemích OECD pohybuje kolem 40 tisíc amerických dolarů přepočtených podle parity kupní síly - tedy na množství domácí měny, které je zapotřebí k nákupu stejného koše zboží a služeb.
V zemích jako je Německo, Japonsko, Korea či Spojené státy berou učitelé výrazně více než 40 tisíc, zato v tuzemsku je to podle studie lehce přes 9 tisíc přepočtených dolarů. Ve skutečnosti je to však ještě mnohem méně. Podle údajů ministerstva školství se průměrný roční plat učitele základní školy s praxí pohyboval v roce 2000 kolem 190 tisíc korun, což je necelých 6200 dolarů.
"Dnešní situace je neúnosná," míní ředitelka Základní školy v Mikulandské ulici v Praze Věra Perlínová. "Jedinou zbraní ředitele, jak si udržet kvalitní sbor, je udělat ve škole takové prostředí, aby tam lidé i přes zoufale malé platy chtěli zůstat. Většina mých lidí si však musí vypomáhat doučováním."
Na podobné stesky ředitelů i učitelů reagoval předešlý kabinet Miloše Zemana usnesením, které mělo zajistit, že učitelské platy do roku 2002 stoupnou vůči průměrnému platu v zemi o třicet procent. Tento slib se vládě dodržet nepodařilo.
Vzala si ho však za své i nynější ministryně školství Petra Buzková. "Pokud jde o platy, hodně jsem si slibovala od nové šestnáctitřídní tabulky," řekla v rozhovoru pro Právo. "U pedagogů totiž nepomůže dvou-, čtyř- ale ani desetiprocentní zvýšení platů. Platové podmínky jsou totiž špatně nastavené a nový šestnáctitřídní systém to mohl změnit," podotkla.
Nový systém, který má být zaveden od roku 2004, počítá s tím, že se učitelé posunou o dvě až tři platové třídy výš. "Neznám však způsob, jak výrazně zlepšit učitelské platy dřív," dodala Buzková.
Zatím se tak učitelé musejí smířit s tím, že jejich platy jsou téměř nejnižší i pokud se vztáhnou k úrovni hrubého domácího produktu na jednoho obyvatele. Tento ukazatel naznačuje podle OECD ekonomický statut učitelské profese v zemi.
Například v Koreji odpovídá nástupní plat učitele na základní škole 1,7násobku průměru HDP na obyvatele, v Německu je to 1,26násobku. "Tato čísla ukazují na relativně vysoké postavení učitelského povolání," píše se ve studii.
V Česku a Maďarsku je opět situace nejhorší - plat stejně postaveného učitele představuje pouze 0,52násobku HDP.
Situace se přitom zhoršuje. Podle dva roky starých údajů opět z pera expertů OECD totiž činil nástupní plat českého učitele základní školy 0,7násobku průměru HDP na obyvatele.
Seznam dal jako první velká firma svůj vyhledávač za paywall. Chápu vaše totální naštvání, píše Lukačovič
Největší česká internetová firma zpoplatnila své služby po vzoru Facebooku. Uživatelům služeb jako Seznam Zprávy, vyhledávač Seznam.cz nebo...
30. 4. 2024 ▪ 4 min. čtení