Americká kosmická agentura NASA se v posledních měsících naplno zabývá úvahami nad podobou nástupců rychle zastarávajících raketoplánů. Vývoj nové generace kosmických dopravních prostředků nese jméno Project Constellation a v mnohém připomíná konec programu Apollo ze sedmdesátých let.
Zmíněnou paralelu najdeme v projevu tehdejšího amerického prezidenta Richarda Nixona v lednu roku 1972, kdy oznámil vývoj nového a opakovaně použitelného dopravního prostředku na oběžnou dráhu. Americká kosmonautika v té době měla za sebou úspěšné dobytí Měsíce. Jeho další výzkum ale vinou rozpočtových škrtů stagnoval a projekt levné dopravy pomocí raketoplánů měl být novým impulsem.
Původní plány odhadovaly celkové náklady na vývoj raketoplánů ve výši necelých šesti miliard dolarů, přičemž ročně se mělo uskutečnit alespoň dvacet startů, každý v ceně maximálně deseti miliónů dolarů.
Příliš drahý a složitý
Realita byla docela jiná. Vývoj čtveřice pravděpodobně nejsložitějších strojů v dějinách stál kosmickou agenturu více než dvojnásobek a každý start odčerpal z jejího rozpočtu dalších pět set miliónů dolarů. Také proto se do vesmíru nikdy nepodívalo více než devět posádek ročně.
Cena jednoho kilogramu užitečného nákladu se vyšplhala na dvacet tisíc dolarů, což paradoxně učinilo z opakovaně použitelného kosmického letounu suverénně nejdražší dopravní prostředek.
Nebyl ani příliš bezpečný; navzdory rozsáhlým úpravám na jeho konstrukci po havárii Challengeru v roce 1986 existovalo padesátiprocentní riziko podobné katastrofy během následujících třiceti let. Havárie raketoplánu Columbia z počátku roku 2003 proto byla příslovečnou poslední kapkou a zdecimovaná flotila se přesunula do hangárů, kde zůstává dodnes. Přestože by mělo příští rok dojít k obnovení jejich provozu, počítá se už maximálně s třiceti dalšími starty.
Americká kosmonautika se zkrátka ocitla v hlubokém útlumu a na první výrazné oživení čekala až do letošního ledna, kdy prezident George Bush přednesl svůj dlouho očekávaný projev. V něm nastínil plán na vyslání lidské posádky k Měsíci a Marsu, podmíněný nahrazením rychle stárnoucích raketoplánů novým dopravním prostředkem.
Následující den byl do čela nově zřízeného Úřadu pro výzkumné systémy v rámci NASA jmenován admirál Craig Seidle, který dosud v Pentagonu řídil konstrukci nového bitevního letounu. V současném angažmá je jeho úkolem nastartovat vývoj nového raketoplánu s pracovním názvem Crew Exploration Vehicle (CEV).
První testy do roku 2008
Přestože obrysy nového kosmického letounu zatím neexistují ani na papíře, bude se zřejmě jednat o dopravní prostředek výrazně odlišný od těch současných. Hlavním požadavkem pro budoucí konstruktéry je totiž univerzálnost. Jednotlivé letouny si budou na první pohled velice podobné a jenom malá úprava jejich vybavení umožní využití v naprosto odlišných misích.
Nová generace raketoplánů bude vedle dopravy k mezinárodní kosmické stanici ISS zajišťovat také plánovanou cestu lidské posádky k Měsíci a později k Marsu.
V konstrukci nových raketoplánů budou mít hlavní roli soukromé firmy. NASA plánuje oslovit dva zatím neurčené dodavatele, přičemž každý bude mít za úkol představit v roce 2008 rozestavěný prototyp schopný letu do vesmíru bez lidské posádky. Na základě výsledků testů vybere NASA jednoho konstruktéra, který do roku 2011 postaví hotový letoun pro první nepilotovaný let na oběžnou dráhu.
Let s lidskou posádkou přijde na řadu za další tři roky a do roku 2020 by se měla k Měsíci vydat výprava astronautů.
Kosmickou agenturu čekají škrty
Cena plánovaného projektu se teprve rýsuje. Výbor amerického Kongresu vývoj nové generace raketoplánů odhaduje na přibližně dvacet čtyři miliard dolarů, stavba lunárního modulu pro přesun astronautů z paluby CEV na povrch Měsíce a zpět přijde na další čtyři desítky miliard.
Velkou část potřebných financí bude muset NASA jednoduše ušetřit, v příštích pěti letech ji čekají škrty ve výši téměř dvanácti miliard dolarů, což je celý jeden běžný rozpočet agentury. Některé nesouvisející oblasti dosavadního výzkumu, jako například studium Země, se tak ocitnou na hranici přežití, případně budou zastaveny úplně. I tak ale bude muset americká vláda uvolnit dodatečné desítky miliard dolarů pro období v letech 2010 až 2020.
Aby byla současná NASA vůbec schopná dostát svým plánům, projde zřejmě v blízké budoucnosti radikální proměnou. Komise deseti nezávislých odborníků doporučila reformu celé její současné struktury a větší zapojení komerční sféry do jejích aktivit.
Start soukromé lodi SpaceShipOne z Mohavské pouště 21. června letošního roku sice neznamená příchod cestovních kanceláří s výlety na oběžnou dráhu v blízké budoucnosti, rozhodně je ale symbolickým připomenutím stále silnějšího vlivu soukromých firem na výzkum vesmíru.
Autor je redaktorem Instantních astronomických novin (www.ian.cz)
Komise doporučuje částečnou privatizaci NASA
Na středu 16. června 2004 budou zřejmě mnozí pracovníci v kosmickém výzkumu vzpomínat se slzou v oku nebo naopak se skřípěním zubů. V tento den zveřejnila svoji zprávu nezávislá komise, kterou pověřila americká vláda posouzením změn nutných pro uskutečnění letu člověka k Měsíci a Marsu.
Podle šedesátistránkového dokumentu současná NASA představuje obtížně reformovatelný moloch se zastaralým způsobem řízení a často zbytečně plýtvající už tak omezenými prostředky.
Komise mimo jiné navrhuje, aby se kosmická agentura vzdala kontroly nad svými deseti výzkumnými centry a přeměnila je na neziskové společnosti, které by byly částečně financovány ze soukromých zdrojů. Jako dobrý příklad slouží Laboratoř tryskových pohonů (JPL) se sídlem v Kalifornii, která v minulosti takovou změnou prošla. JPL nyní z komerční sféry získává 15 procent všech prostředků a rozhodující měrou se podílí například na výzkumu Marsu.
Pokud NASA uskuteční alespoň stěžejní doporučení, přenechá v budoucnu soukromým firmám "rutinní" kosmonautiku včetně vynášení osob a materiálu na oběžnou dráhu a sama se soustředí pouze na dlouhodobé a nákladné projekty, pro komerční sféru málo zajímavé. 
Ťafku drahým programům americké kosmické agentury NASA zasadil soukromě financovaný projekt, který před dvěma týdny vynesl v letounu SpaceShipOne člověka do magické výšky 100 kilometrů nad Zemí, která se považuje za hranici kosmického prostoru. Stroj stál 20 miliónů dolarů, tedy částku, jak poznamenal časopis Economist, za niž by NASA nevypustila ani papírového draka, nemluvě už o astronautovi. Přestože SpaceShipOne nemůže aspirovat na "opravdové" vesmírné lety, předvedl, co se dá dokázat za poměrně málo peněz.
Do výšky kolem 15 kilometrů vzlétl letoun na hřbetě proudového nosiče White Knight (Bílý rytíř). Poté letoun zažehl vlastní pohon. Pilotem byl Mike Melvill.
