Utratíme šedesát miliard z fondů EU?

Trochu s nadsázkou lze říci, že "čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU" není hledání hub. Nejsou určeny pro ty co hledají, ale ty, kteří mají shodně cíle pro realizaci svých rozvojových projektů s cíli uvedenými v samotném záměru strukturální politiky EU. Vnímám, že vyhlášení například 43 různých podopatření kde žadatelem může být obec je velmi obtížné. Co by však mělo být "studnicí" je pochopení a sledování jednotlivých cílů v jednotlivých operačních programech. Zároveň lze očekváat, že v rámci procesu "publicity" bude stále více informací o projektech a lze jen doufat, že příslušné řídicí orgány budou informovat o projektech, na které bylo vydáno Rozhodnutí o přidělení podpory.

Myslím, že je velmi dobré vnímat pojem "absorční schopnost". Pokud se podíváme na vypsání dotačních titulů například podle příslušné oblasti intervence (inovace, infrastuktura, lidské zdroje atd). a typu žadetele (podnikatel, obce, nezisková organizace), je zřejmé, že největší potenciál pro schopnost alokace investic je u malých firem a nových technologií s menší investiční náročností (cca do 10 mil Kč). U těch není problém ani z profinancováním projektu, ani vytvořením zisku nutným pro rozovj firmy. Tomu napovídá i zájem o program v OPPP Rozvoj. Naopak jako velmi problémový se jeví podle mého názoru sektor "lidských zdrojů". Program jak v SROP taki RLZ není určen cíleně na podporu sektoru školství, tedy nabídky vzdělávacích programů. Měl by přinést efekty ve vytvoření nových pracovních míst a přispět k vyšší zaměstnatelnosti a vyšší konkurenceschopnosti a trhu práce. Pokud tedy nebudou připravovány projekty v lidských zdrojích ve spolupráci školích institucí a organizací a zaměstnavatelů (konkrétních firem), tak bude obtížné zajistit spolufinancování z privátních zdrojů. V oblasti podnikatelského prostředí je podle mého názoru nutné věnovat pozornost vytvoření lepších podmínek pro vstup privátních zdrojů, tedy vytvořit mechanismus v rámci užití struktruálních fondů, například vytvořením "fondů" (podle pravidel platných pro struktruální fondy EU, který byumožnil co největší "zhodnocení" dotací, tedy vyvolání investiční aktivity.

Myslím že pochopení podstaty přínosů strukturálních fondů, jako nástroje pro zvyšování hospodářské a sociální soudržnosti nedojdem čtením dotačních titulů. Ty jsou, neob by měly být, odrazem SWOT analýzy na návrhu na ni. Myslím že je důvodné a opodstatněné mít na myli, že cílení pomoci ve výši cca 250 mld Kč, když návazně chci zároveň vyvolat spolufinancování z privátních zdrojů ve výši cca 300 mld v letech 2004 - 6 je opravdu významný faktor pro růst HDP. To přímo, ale i nepřímo, kdy investice vyvolávají vlastní růst. Moje představa je shodná s podepsaným Rámcem podpory Společnství, zasadit se o naplnění stanovených ukazatelů, které vyjadřují měřitelnými ukazateli očekávané přínosy a dopady.

Kladete otázku s tím, že si v podstatě ověřujete názor, který sdílím jako vy. Růst HDP je silně vázán na investice a i když se dnes stále více hovoří o "investicích do vzdělání", myslím že jde v celé řadě případů jen o pojem. Mám dojem, že v sektoru "lidských zdrojů" je spíše slyšet hlas odborníků na vzdělávání, tedy v přeneseném smyslu "nabídku služeb", aniž dostatečně tato nabídka reflektuje poptávku, tedy buď SVOČ nebo zaměstavatele. Je tedy otázkou, kde je potenciál pro růst investic. V rámci programu invrstičních pobídek se všem investorům poskytuje určitá část finančních prostřeků na "lidské zdroje", jak pobídka. Stejně by mohla podle mého názoru vypadat i nabídka programů v rámci SROP či OP RLZ, tedy jako zdroj pro financování konkrétních rozvojových projektů, například i těch, které žadatel uplatní v jiných podopatřeních strukturálních fondů. Zatím tomu tak není a nic tomu ani nenasvědčuje. Snad nám více naznačí podmínky při výzvě k přeložení projektů v OP RLZ. Dosed není moc konkrétních inforací, tedy je těžké soudit či navrhovat změny. Rozhodně však ukazatel "spolufinancování z privátních zdrojů" je významný právě z důvodu ne zanedbatelné výše invorstic do oblasti lidských zdrojů. Jinak půjde spíše o "spotřebu" financí než skutečně investice, které by měly přinést zvýšení konkurenceschopnosti a tedy i HDP.

Rozhodně výše finančních prostředků do ekonomiky ve výši cca 300 mld Kč, aniž přihlédneme k dalším synergickým efektům z toho plynoucích v privátních zdrojích na spolufinacování, není bezvýznamná. Žel toho moc v tomto směru neslyšíme jak v odborných kruzích ta v politické debatě. A to ani v souvislosti s přípravou státního rozpočtu na rok 2005. V té souvislosti se spíše hovoří o výdajích na spolufinancováním a to ještě jako s problémem. Zdá se, že právě jasně stanovené cíle v otázce vlivu "strukturálních fondů" na HDP, které jsou navíc uvedeny i ukazatelích "Rámce podpory Společenství" není ani makroekonomicky a ani politicky dosud zhodnoceno. Co není, lze očekávat při vyhodnocení roku 2004. To bude již možné odečíst a tím odpovědět na otázku, kolik projekty na které bylo vydáno Rozhodnutí o přidělení podpory, se promítlo do investic a kolik do spotřeby a jaké dopady a efekty z těchto investic, přímých i nepřímých projekty přinesly.

Myslím, že osvěty v oblasti "strukrruálních fondů" směrovaných do municipalit je skutečně málo. Jen malý okruh zastupitelů se orientuje v problematice dotačních tuitulů. Schopnost vnímat možnosti a příležitosti vyplývající z využití strukturální pomoci je více méně závislá ne přímo na znalosti konkrétních "titulů a žádostí", v tom může napomoci obcím poradenské firmy či zejména regionální agentury v krajích, ale známost principů nástrojů "regionální politiky". O to více je tedy nesnadné dnes správně rozhodnout. Správně totiž znamená, podle mého názoru, řešit deficit toho co potřebuje obce pro svůj rozvoj a to jak v čase tak prioritách. Za tím účelem naše společnost vydala CD "Klíč ke strukturálním fondům", který by měl umožnit orientaci obcím ne jen se vyznat v jednotlivých dotačních titulech, ale pochopit a seznámit se s "nástrojem EU ke zvýšení hospodářské a sociální soudržnosti", kterým Rámec podpory Společenství na léta 2004 - 6 resp. jednotlivé operační programy jsou.

Cílem a smyslem strukturální politiky EU je přínos efektů a to měřitelných. To je nepopiratelné a v tom smyslu jde o zásadní rozdíl mezi pomocí PHARE a jimi. To že se jedná o pomoc v rámci členských zemí, tedy ne pomoc "třetím zemímů je natolik významné i ekonomicky, že stojí za zamyšlení, že nemůže jít o pokračování programů PHARE či SAPARD. ČR jako členská země totiž na fondy EU přispívá ze svého rozpočtu, tedy nemusí být žádná přímá souvislost s tím, že platím. Ročně odvede platby do fondů, které v době do přijetí ČR neplatila. Je tedy zřejmé, že odpovědnost jak naložíme s prostředky SF je věcí nikoliv EU a EK, ale naše. Jen to musíme "dělat" podle stejných pravidel, která jsou stejná ve všech členských zemích. Tím je podle mého názoru dost důvodů, aby zkušenosti z PHARE, ty pozitivní, byly zohledněny při vlastním řízení a monitorování, tedy že budou zvažovány všechny atributy nutné k rozhodování, tedy nejen kolik bylo projektů a kde, ale kolik a jak se dopady a efekty těchto projektů promítlo do zvyšování konkurenceschopnosti naší ekonomiky a tím i zvýšení hopsodřské a sociální úrovně ČR.

Tranaskčními náklady se rozumí nákldy, které se "ztratí" na cestě k příjemci. Jedná se o celkovou částku cca 3,5 - 5% z celkového rozpočtu. Tedy v tomto směru se jedná o předem jasně stanovenou výši výdajů, kterou je nutné a možné vyčlenit na "administraci". EK jednak stanovila výši a zároveň v souladu s příslušným Nařízením Rady ES bude také kontrolovat čerpání. Dá se tedy očekávat, že skutečné náklady na "řízení a monitorování" by mělo být pod trvalou kontrolou státního rozpočtu, resp. jednotlivých rozpočtových kapitol řidících orgánů, poněvadž jak víme, náklady, které nejsou pod kontrolou pochopitelně rostou.

1. Skutečným nositelem konkurenceschopnosti je konkurenceschopná společnost. Velká či malá, velikost firmy podle mého názoru nerozhoduje. Že je účast velkých firem na struktruálních fondech nezbytná a v samotném zájmu je nepochybné. Nejedná se totiž o program podpory malých a středních firem, ale program určený ke zvyšování hospodářské a sociální soudržnosti. Maslím, že právě matení pojmů "strukturální fondy" s politikou podpory malých a středních podniků je velmi nebezpečné. To i v souvislosti s omezením programů národních programů podpor se zdůvodněním že programy podpor malých a středních firem přesuneme do OPPP. 2. Investice do technologií jsou skutečně pro zvyšování konkurenceschopnosti rozhodující. Je však nutné mít na paměti, že zavádění nových výrobků, nových technologií apod. vyžaduje nejen nákkup techniky, ale i "lidský potenciálů, technickou infrastrukturu, podporu exportu apod.. Myslím že je nezbytné vnímat možnosti struktruálních fondů v komplexu všech faktorů, které by mohly vést firmy jak k vyšší produktivitě a tím i onkurenceschopnosti, ale pokud možno ne jen na úkor snižování počtu zaměstananců, ale růstem dosahovaných cen a zvýšení objemu produkce, tedy odbytu. Proto se domnívám, že kriteria pro výběr projektů v programu ROZVOJ by měl reflektovat výše uvedené, tedy že není možné izolovaně zavést podporu jen na investice do technologií. I když souhlasím, než peníze vložit do spotřeby, tedy na neinvestiční projekty bez přímých přínosů a efektů, je lépe je investovat tímto směrem.

Myslím, že bankovní sektor stále ještě vyčkává. Jde o zcela nový nástroj, kde existuje stále dost neznámých. Myslím tím zejména dostatečnou znalost prosesů a postupů administrace, tedy rizik spojených s tím, že žadatel dotaci nakonec neobdrží, nebo není jasné kdy ji obdrží. Tím se podle mého názoru bankoví sektor přiklání spíše k poskytnutí v podstatě běžného úvěru a v podstatě vyřešil rizika poskytnutí úvěru s vědomím, jako by klient měl uhradit z vlastního cash flow jako jiné projekty. Není to podle mého názoru šťastné, poněvadž opravdu velké projekty tím není možné realizovat a nakonec i samotná podpora, která spočívá v nenávratné dotaci, tedy že projekt musí být realizovatelný, ale nemusí být například z hlediska odpisů majetku odpisován v plné výši pořizovací hodnoty, ale hodnoty snížené o dotaci. To se nutně promítá do ziskovosti žadatele a projektu. Myslím, že změnu v chování bankovního sektoru lze očekávat v roce 2005, tedy po získání prvních zkušeností z vlastní administrací, zejména provádění kontrol.

Jedná se podle mého názoru o jednu z důležitých barier. Náklonost a připravenost ke spolupráci, kooperaci, fúzím, vytváření aliancí, práce na společných infrastrukturních projektech je velmi nízká. Nelze než souhlasit. Podmínky v některých podopatřeních sice "nutí žadatele ke spolupráci", že se však jedná spíše o ty co "potřebují spolufinancování", a ne ty co mají nejen finance, ale třeba u podnikatelů trhy. Není lehká změna a myslím že jedna z možností jak nastoliit mírnou změnu je možnost většího využití "grantových schémat" například pro obory, regiony a místa v rámci jednotlivých operačních programů. Individuální projekty se kterými se počítá i u grantových schémat v rámci SROP jsou podle mého názoru nedostatečné a podopatření "klastry" zase spíše vede a podněcuje spíše organizační aktivity, než schopnost sdružit se okolo společného projektu.

Vaše otázka se mi jeví jako stěžejní pro téma diskuse. Opravdu je nutné vzít v potaz, zda šíření informací zaměřené spíše pro žadatele než investora a širokou veřejnost není v nerovnováze. Jistě bylo nezbytné klást důraz na konkrétní podmínky, které musí splnit žadatel, aby se mohl ucházet se svou žádostí o podporu. Je však nepochybné, že podstatně větší dopad pro celou ekonomiku má skutečnost, že nároky spojené se zajištěním výdajů veřejných rozpočtů vzhledem ke struktruálním fondům jsou ne bezvýznamné. Je nutné nejdřívě vědět, kam a na co chci finance určit a jaké efekty a přínosy očekávám. Rámec podporySpolečnství pro ČR na léta 2004 - 6 stanovil tyto cíle. Tedy každý vybraný projekt se na těchto stanovených cílech svým způsobem a tou měrou, jak stanovily podmínky pro výběr projektů, podílí. Nejde tedy o první fázi, tedy profinancování projektů, někdy slyšíme větu "vyčerpáme prostredky evropských fondů", ale o to podstatné, prostřednictvím realizovaných projektů zvýšíme zaměstnanost, zvýšíme produktivitu, zvýšíme podíl na tvorbě HDP malými a středními podniky, budeme iniciovat zvyšování privátních zdrojů na investice a další akce, které jsou předmětem vyhlášených programů hrazených ze strukturálních fondů.

Máte pravdu. Téma mělo spíše provokovat. Někdy totiž skutečně vládne ve společnosti dojem, že prostředky je nutné vyščerpat. Nevím jestli budou strukturální fondy hlavním a pokud ne hlavním alespoň významným impulzem, ale přál bych to ČR. Nejde totiž o bezvýnamný impuls a to ještě s tím, že přináší jednu velkou příležitost, skutečně cíleně reagovat na mnohá zjištění, analýzy, zprávy a další materiály, ve kterých byla celá řada důvodů uváděná jako rozhodující bariery dalšího růstu. V těch zmińovaných materiálech nebyly zdroje. Rámce podpory Společenství na období 2004 - 6 je v části analýza v podstatě uvádí a opatření na ně reagují. Finance jsou dány rozpočtem. A přesto si kladu otázku, zda jsem opravdu připraveni na jejich využití. Nejde totiž podle mého názoru tolik o dílčí projekty, ale o přesně stanovené cíle, kterých chceme dosáhnout. O cílech zaměřených na zvýšení HDP prostřednictvím struktruálnmích fondů EU jsem toho moc nečetl.

Musíme vidět a od sebe oddělit tu část, kterou vidite "cirkusem" a co je "byrokracie" v tom dobrém smyslu. ČR si nebuduje vlastní byrokracii podle svého, i když to tak někdy možná vypadá, ale podle pravidel, která jsou společná pro všechny členské země. Je tedy nutné vnímat, že byrokracie je nezbytná a v podstatě jde o služebu. Sdílím s vámi však obavy, že čím méně je jakby jasné, a například skutečnost, že o OP RLZ toho ještě moc nevíme a je konec září, spíše nutní k zamyšlení, zda ekekrtem nebudou spíše výdaje než přínosy. Věřím, že s ohledem na skutečnost, že se jedná o "program", který je na tři roky, umožňuje využít pravidel, že na základě hodnocení je možné jej zpřesnit a zdokonalit i proces administrace, že přínosy a efekty budou vysoce převyšovat výdaje.

Jsem rád za váš příměr. Jde skutečně o řízený proces "výroby a odobytu", kdy je úkolem byrokracie v rámci admnistrace programu "alokovat finanční prostředky na projekty", které přinesou požadované přínosy a efekty. Výše výdajů na administraci je dány "zákonem", tedy příslušným Nařízením ES a představuje částku ve výši max. 3,5% z celkových vyplacených uznatelných výdajů pomoci. Z toho důvodu jsem přesvědčen, že postupně dojde, jako u každého zavádění nového produktu do výroby, k době "běžné výroby", tedy že procesy a postupy bude možno objektivizovat a tedy i přesně stanovit "pracnosti" a výši nutných nákladů. Je to v samotném zájmu nás všech, proto věřím, že pozornost tímto směrem budou upírat zejména zástupci v monitorvacích výborech, který jako jediný orgán může rozhodnout o změnách a přijmout příslušná opatření ke zdokonalení prací, tedy i v administraci.

Myslím že bych stávající zdroje nenazval jako "roztříštěné", ale jako informace trpící "resortismem" a "krajovými specifiky". Tím že Rámec podpory Společenství je tvořen pěti operačními programy, které spadají do působnosti jednotlivých miniserstev a ty ještě mají každý své zprostředkující subjkety, a navíc v rámci SROP jsou vyhlašována grantová schémata v jednotlivých osmi NUTS a JPD pro Prahu, to co schází je celková komplexní informovanost. Tu žel dosud neplní ani stránka www.strukturalnifondy.cz, ale co není, určitě lze očekávat. Nechci dělat propagaci našemu produktu, ale vznikl ze stejné potřeby, jako vyjadřujete ve své otázce. Agentura HARMONI, agentura pro podporu podnikání vydala CD Klíč ke struktruálním fondům. Tento produkt (viz více www.regio.cz/eu) se snaží na problém reagovat.

1. Rozhodně forma poskytnutí úvěru na financování jako součást vyhlášených pravidel programů určených pro malé a střední firmy dobrá a podnikatelé s touto formou mají zkušenosti v rámci národních dotačních titulů. Co však je pro mě problém je skutečnost, že pokud podnikatel má například "svůj peněžní ústav", který mu může poskytnout například kontokrent, nebo má i začínající podniktael vlastní zdroje jako půjčku apod., pak v podstatě znevýhodňuje resp. zvýhodňuje ČMRZB. V neposlední řadě je nutné uvést, že ČMRZB poskytne v jedné fázi finanční prostředky na financování a profinacování a ve druhé zároeň vykonává činnost zprostřekujícího subjektu. Obě činnosti však jsou na sobě v podstatě nezávislé. Uznatelným výdajem není úvěr, ale pouze úroky z úvěru, ale výdaje které souvisí s požadavky vlastního podopatření musí být vynaloženy v souladu s pravidly. Nemyslím si, že kombinace požadavků žadatele předstvuje žádost o úvěr ČMRZB je jedinou možnou cestou. Domnívám se, že by bylo vhodné vyhodnotit po výsledcích roku 2004 zda od sebe neoddělit způsob zajištění finančních zdrojů na projekt od žádosti o dotaci a to vstupem třeba i jiných subjektů resp. možnosti jiných zdrojů privátního financování. 2. Myslím, že z fondy obecně je u nás malá zkušenost a navíc práce se zřízením fondu vyžaduje jednak odobrnost, čas i politickou vůli. Je totiž nepochybné, že využitím fodnů by došlo k významným změnám v zaběhlém systému opírající se především o zkušenosti administrace národních programů a programů PHARE a SAPARD. Zároveň si myslím, že i privátní sektor v oblasti financí jakoby v té věci nebyl "doma". proto váhá. 3. Myslím že je to velký problém, který snad nedovedeme docenit. Je však věcí leasingových společností, aby nabídly své prodkuty v souladu s pravidly platnými podle Nařízení ES o uznatelných výdajích. Podle mého názoru privátní sektor v oblasti leasingu selhal po odborné stránce, poněvadž spíše očekává znalosti od státního sektoru, ale ten za ně práci neodvede.

1. Rozhodně forma poskytnutí úvěru na financování jako součást vyhlášených pravidel programů určených pro malé a střední firmy dobrá a podnikatelé s touto formou mají zkušenosti v rámci národních dotačních titulů. Co však je pro mě problém je skutečnost, že pokud podnikatel má například "svůj peněžní ústav", který mu může poskytnout například kontokrent, nebo má i začínající podniktael vlastní zdroje jako půjčku apod., pak v podstatě znevýhodňuje resp. zvýhodňuje ČMRZB. V neposlední řadě je nutné uvést, že ČMRZB poskytne v jedné fázi finanční prostředky na financování a profinacování a ve druhé zároeň vykonává činnost zprostřekujícího subjektu. Obě činnosti však jsou na sobě v podstatě nezávislé. Uznatelným výdajem není úvěr, ale pouze úroky z úvěru, ale výdaje které souvisí s požadavky vlastního podopatření musí být vynaloženy v souladu s pravidly. Nemyslím si, že kombinace požadavků žadatele předstvuje žádost o úvěr ČMRZB je jedinou možnou cestou. Domnívám se, že by bylo vhodné vyhodnotit po výsledcích roku 2004 zda od sebe neoddělit způsob zajištění finančních zdrojů na projekt od žádosti o dotaci a to vstupem třeba i jiných subjektů resp. možnosti jiných zdrojů privátního financování. 2. Myslím, že z fondy obecně je u nás malá zkušenost a navíc práce se zřízením fondu vyžaduje jednak odobrnost, čas i politickou vůli. Je totiž nepochybné, že využitím fodnů by došlo k významným změnám v zaběhlém systému opírající se především o zkušenosti administrace národních programů a programů PHARE a SAPARD. Zároveň si myslím, že i privátní sektor v oblasti financí jakoby v té věci nebyl "doma". proto váhá. 3. Myslím že je to velký problém, který snad nedovedeme docenit. Je však věcí leasingových společností, aby nabídly své prodkuty v souladu s pravidly platnými podle Nařízení ES o uznatelných výdajích. Podle mého názoru privátní sektor v oblasti leasingu selhal po odborné stránce, poněvadž spíše očekává znalosti od státního sektoru, ale ten za ně práci neodvede.