Možná to zní jako nesmysl, ale skutečně to tak je. Počet zaměstnaných osob v české ekonomice dosáhl v posledním čtvrtletí loňského roku 4732,9 tis. osob, což je ve srovnání s koncem roku 2003 o 7,9 tis. osob více. Zaměstnání hledalo v minulém kvartálu 420,2 tis. osob a jejich počet se meziročně zvýšil o 5,7 tis. osob.

Vysvětlení je nicméně prozaické: zvyšuje se počet lidí v produktivním věku a s tím i počet ekonomicky aktivních osob. Míra ekonomické aktivity sice klesá, ale faktor rostoucí populace v produktivním věku převážil. Prozatím přináší stárnutí populace rozšiřování skupiny osob v produktivním věku. Generace prvních "baby boomers" z poválečných let ještě neodešla na penzi a jejich potomstvo, druhá vlna z poloviny 70. let minulého století, už zpravidla pracuje, nebo je vedeno v registrech úřadů práce.

Za růstem zaměstnanosti v České republice stojí především zvýšení počtu zaměstnanců o 46,2 tis. osob. Naopak živnostníků je o 30,7 tis. méně. Zavedení minimální daně a zvýšení vyměřovacího základu pro osoby samostatně výdělečně činné je patrně hlavní příčinou. Přesto zůstává podíl podnikatelů na celkové zaměstnanosti v ČR nadprůměrný ve srovnání s ostatními zeměmi EU, jak dokládá srovnání Českého statistického úřadu. V ČR dosahuje podíl podnikatelů na celkové zaměstnanosti 16,3 %, průměr celé EU činí 14,7 %. Vyšší podíly podnikatelů a živnostníků vykazují jen Portugalsko, Polsko, Kypr, Irsko a Španělsko.

V rámci sektorů se zaměstnanost snížila v zemědělství, ale stoupla v průmyslu a službách. Nejvíce se zvýšil počet osob pracujících ve zdravotnictví a stavebnictví. Celková míra zaměstnanosti dosáhla 54,5 % a byla o 0,5 procentního bodu nižší než o rok dříve. Zde může dojít k drobnému zmatení. V textové zprávě Český statistický úřad uvádí míru zaměstnanosti 64,5 %, neboť ji počítá jako poměr zaměstnaných a populace ve věku 15-64 let, zatímco v doprovodných tabulkách je uvedena míra zaměstnanosti 54,5 %, která je spočítána ze všech osob starších patnácti let.

Míra nezaměstnanosti se meziročně zvýšila o 0,1 procentního bodu na 8,2 %. A mohlo být hůře, kdyby rostoucí část populace nezůstávala mimo trh práce. Míra ekonomické aktivity klesla na 59,3 % z 59,4 % na konci roku 2003. Ekonomická aktivita podle tohoto měřítka klesá prakticky nepřetržitě od roku 1993.

Vzestup zaměstnanosti po téměř dvou letech přispěl ke zvýšení produkčního potenciálu české ekonomiky. Ke zvyšování potenciálního produktu nyní přispívají všechny složky: rostoucí produktivita výrobních faktorů, zvýšení kapitálové zásoby i vzestup zaměstnanosti. Klesající míra ekonomické aktivity a rostoucí míra nezaměstnanosti nicméně ukazují, že by ekonomika a životní úroveň mohly růst rychleji.

Na základě demografické prognózy ČSÚ lze spočítat, že počet osob v produktivním věku dosáhne svého vrcholu na konci tohoto desetiletí. Nicméně při klesající míře ekonomické aktivity začne zaměstnanost v českém hospodářství klesat patrně dříve. Nedojde-li ke změně definice produktivního věku, mohl by se do konce roku 2050 počet pracujících osob snížit až o čtvrtinu na 3,5 mil. osob. Naplní-li se odhady vývoje české populace, bude vývoj zaměstnanosti ovlivňovat řadu ekonomických statistik, včetně tempa hospodářského růstu.

David Marek, hlavní ekonom Patria Online