A tak přibývá lidí, kteří si pod hrozbou výpovědi zařídí živnostenský list a zůstanou ve firmě už jako externisté. Děje se tak například u Lesů Slovenské republiky či v hliníkárně Závody SNP ve Žiaru nad Hronom. Každý desátý nově zaregistrovaný živnostník je tak podle Slovenské živnostenské komory bývalý zaměstnanec, který zůstává ve firmě jako externista.

Zákaz Slováci nechystají
Slovenská vláda se zakázat švarcsystém nechystá ani v budoucnu. Přitom i podle tamějších zákonů by bylo možné postihovat zaměstnávání "živnostníků z donucení", jak Slováci švarcsystém nazývají.
"Řeší to zákoník práce. Hovoří o tom ale jen vágní pojmy," tvrdí ředitel odboru právních služeb bratislavského Národního inspektorátu práce Emil Pastucha. Proto je švarcsystém na Slovensku téměř nepostižitelný.
Naproti tomu v Česku se úřady práce snaží a firmy za zaměstnávání živnostníků trestají. Jen za prvních devět měsíců loňského roku odhalily téměř dvě stovky firem, které švarcsystém využívaly.

Odboráři protestují
Alespoň jednu věc mají Slovensko a Česko společnou: Proti využívání živnostníků protestují odborové centrály v obou zemích. Jak varuje prezident slovenské Konfederace odborových svazů Ivan Saktor, tito lidé nemají nárok na stravné, placenou dovolenou, musí si vést účetnictví a platit sami pojištění. Zaměstnavatel navíc ušetří za placení prvních deseti dnů případné nemoci pracovníka.
Po včerejším hlasování poslanců se pravidla pro zákaz švarcsystému v Česku zmírní. Ale téměř neznatelně. Novela sice pomůže zedníkům, dřevorubcům či drobným řemeslníkům, nic se ale nezmění například pro prodavačky v supermarketech. Ty i nadále budou moci být najímány jen na pracovní smlouvu.
Firmy přesto včerejší rozhodnutí poslanců potěšilo, i když by si raději přály úplné zrušení zákazu najímání živnostníků.
"Zákon o zaměstnanosti postihl firmu zdrcujícím způsobem," stěžuje si František Seifert ze stavební společnosti Regprofi. V sezóně, či pokud firma získá velkou zakázku, potřebuje až šestkrát více montérů a pětinásobek revizních techniků. Proto shání externisty. Dosavadní zákon ale jejich najímání podle části právních výkladů nepovoloval.
"Má firma spolupracuje s pěti živnostníky, kteří mi léta kvalitně zabezpečují elektroúdržbu, bezpečnost práce, ekologii nebo počítačový servis," přidává se Otakar Prikner, majitel stejnojmenné firmy na tepelné zpracování kovů.
Také umělecké či reklamní agentury tvrdí, že by bez externistů zkrachovaly. "V branži je naprosto běžné, že přímo v agentuře vzniká jen marketinkově-kreativní koncept kampaně a veškeré další činnosti se nakupují od jednotlivých specialistů (fotograf, kreslíř, grafik, textař a podobně)," vysvětluje Zdeněk Balcar z náchodské reklamní společnosti Felax. "Jejich fungování ze samé podstaty neumožňuje, aby na takové věci dělali jako zaměstnanci," dodává.

Živnostníci, pozor!
"Každá mince má dvě strany," upozorňuje ale Tomáš Finger ze společnosti Česká integrační, která se zabývá i poradenstvím pro malé stavbaře. I když je dodávka některých služeb na klíč výhodná pro velkou firmu i řemeslníka, má i své skryté minusy.
"Malý dodavatel bývá v nevýhodě, musí často překousnout pozdní proplácení faktur a hrozí mu i to, že odběratel si penále z prodlení při odevzdání stavby zahojí na srážce platby externímu pracovníkovi," poukazuje na špatné zkušenosti s velkými odběrateli Finger.

Jakých profesí-živnostníků se změny dotknou

  • Zedníci a stavebníci
    Firma je může najmout například na dva měsíce s tím, že jim zadá práci, kterou za tuto dobu musí stihnout. Nesmí jim ale říkat, od kolika do kolika mají chodit na stavbu, nesmí jim nařizovat přestávky apod.
  • Lesníci
    Firmy je budou moci najmout na několikaměsíční práci. Lesníci by ale měli používat své vlastní pily a další vybavení.
  • Prodavačky
    Pokud například hypermarket najme prodavačku na živnostenský list, i nadále půjde o zakázaný švarcsystém.
  • Asistenti poslanců
    Podle ministerstva práce nechodí na "osmihodinovku" do práce, poslanec jim nenařizuje, v kolik mají být v práci, nejde proto prý o švarcsystém.
  • Novináři-externisté
    Pracují většinou za honoráře, nejsou tedy živnostníci a zákon se na ně podle ministerstva práce nevztahuje, i když používají kamery či počítače vydavatele.