Firmy ve starých členských státech si mnou ruce, odbory nadávají. Po vstupu desítky nových členů do Evropské unie najímají podniky na západě navzdory přechodným obdobím levnější pracovníky z východu. "Během několika měsíců se z toho stal miliardový byznys s mafiánskými strukturami, mzdovým dumpingem a moderní podobou otroctví," spílá na účet rozšíření Matthias Brümmer z německých potravinářských odborů. Nejpatrnější je to prý v masném průmyslu, kde od května loňského roku přišlo o práci 26 tisíc Němců. Místo nich firmy najaly levnější Poláky.
Podobně si stěžují i potravinářské odbory v Dánsku, píše internetový deník EUobserver. Vloni prý kvůli najímání levných dělníků z východu ztratilo práci tisíc zaměstnanců jatek.
Ve Finsku došlo střežení domácího trhu práce tak daleko, že diskriminuje finské firmy, které si založily pobočky v levnějším Estonsku. Polovinu z 21 estonských firem, na které uvalila finská odborová organizace pracovníků ve stavebnictví embargo na vysílání svých zaměstnanců do Finska, tvoří podniky z finským kapitálem. Z 2400 zahraničních stavbařů působících ve Finsku pochází z Estonska polovina.
Odbory ve starých členských státech nyní tlačí na vlády, aby něco s přílivem levné pracovní síly udělaly. Podle expertů na pracovní právo by úřady v zemích s pevně stanovenou minimální mzdou měly nutit firmy, aby její výši dodržovaly i při najímání pracovníků ze zahraničí. Vlády v Dánsku a několika dalších zemích nicméně sází na to, že problém se vyřeší na trhu práce a žádný další zákon nepřipravují.
Odborové organizace z šesti členských států se však rozhodly, že nebudou nečinně přihlížet. Odboráři z Německa, Dánska, Nizozemska, Velké Británie, Maďarska a Polska se zatím dohodli, že se budou pravidelně scházet a o situaci na trzích práce alespoň diskutovat.
EKONOM
