Jsme společnost s ručením omezeným se čtyřmi zaměstnanci a chtěli bychom toto zvýhodnění uplatnit pro naše zaměstnance. Konkrétně se jedná o zaměstnance, z nichž jeden je jednatel a společník, dva jsou společníci a jeden je zaměstnanec, který není ani jednatelem ani společníkem. Je nutné vytvářet fond kulturních a sociálních potřeb nebo je toto možné čerpat přímo ze zisku? Je nutné toto zvýhodnění nabídnout všem zaměstnancům a ve stejné výši nebo lze určit jen vybrané zaměstnance a určit jim různou výši tohoto nepeněžního plnění? Jelikož se jedná o nepeněžní plnění (částku ročního určeného nepeněžního plnění), hradily přímo zaměstnavatel a případný rozdíl by si hradil sám zaměstnanec. Např. pokud by částka ročního nepeněžního plnění na jednoho zaměstnance činila deset tisíc korun a cena zájezdu by činila dvacet tisíc korun, musel by zaměstnavatel uhradit deset tisíc korun (na základě faktury vystavené cestovní kanceláří) a zbylých deset tisíc korun by si hradil sám zaměstnanec. Je to takto správně?
Dotaz se týká aplikace zákona o daních z příjmů a vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.
Ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) shora citovaného daňového zákona se týká nepeněžního plnění poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb, z sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které jsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce. Současně je stanoveno, že jde-li o poskytnutí rekreace včetně zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka dvacet tisíc korun za kalendářní rok s tím, že jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance. Pro úplnost je vhodné dodat, že rodinní příslušníci se posuzují podle příslušného ustanovení shora citované vyhlášky (jejího § 3 odst. 3), popř. podpůrně § 116 občanského zákoníku.
V rámci předmětné problematiky považuje citovaná vyhláška za rodinného příslušníka zaměstnance a jeho manžela (manželku), popř. druha (družku) a nezaopatřené děti. Ustanovení § 116 občanského zákoníku je širší a vymezuje "osobu blízkou". Podle tohoto ustanovení platí, že osobou blízkou je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel. Současně je stanoveno, že jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újma, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. V této souvislosti je však třeba upozornit, že zmíněná platná právní úprava občanského zákoníku je při aplikaci předmětného ustanovení shora citovaného zákona o daních z příjmů aplikovatelná jen podpůrně při specifických okolnostech individuálních případů, a to s ohledem na zákonnou formulaci právě § 6 odst. 9 písm. d) daňového zákona, neboť nelze obecně rozšiřovat personální rozsah citovaného ustanovení ve vztahu k vyhlášce č. 114/2002 Sb.
K otázce první, zda k uplatnění předmětné daňové výhody na základě § 6 odst. 9 písm. d) citovaného daňového zákona je nutno vytvářet fond kulturních a sociálních potřeb nebo je toto možné čerpat přímo ze zisku, je nutné odpovědět tak, že fond kulturních a sociálních potřeb není třeba vytvářet. Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, se totiž na podnikatelskou sféru nevztahuje, vztahuje se pouze na organizační složky státu a příspěvkové organizace a vyhláška č. 310/1995 Sb. na státní podniky (na základě zmocnění v zákoně č. 77/1997 Sb.). Podnikatelská sféra se řídí shora citovaným daňovým zákonem a může potřebné prostředky k předmětnému účelu čerpat buď z nerozděleného zisku z minulých let a nebo z nedaňových nákladů.
Pokud se týká druhého dotazu, zda je předmětné daňové zvýhodnění nutné nabídnout všem zaměstnancům a ve stejné výši nebo lze určit jen vybrané zaměstnance a určit jim různou výši tohoto nepeněžního plnění, záleží na úpravě v zásadách zaměstnavatele k tomuto plnění nebo-li přesněji vyjádřeno nesmí být rozpor mezi tímto plněním zaměstnavatele a platnou právní úpravou obsaženou v § 1 zákoníku práce, tj. nesmí dojít k rozporu mezi zásadami určenými zaměstnavatelem v zásadách k poskytování předmětného nepeněžníh o plnění vůči zaměstnancům a § 1 zákoníku práce, což prakticky znamená k diskriminaci některých zaměstnanců ze strany zaměstnavatele při poskytování zmíněného nepeněžního plnění.
Poslední dotaz, týkající se způsobu poskytování předmětného nepeněžního plnění, je velmi důležitý a je třeba postupovat správně podle platné právní úpravy. Z § 3 odst. 3 a odst. 4 vyhlášky č. 114/2002 Sb. jednoznačně vyplývá, že zaměstnavatel musí uhradit celou částku nepeněžního plnění a zaměstnanci ji poskytne za cenu sníženou o příspěvek z fondu kulturních a sociálních potřeb. V daném případě tedy musí zaměstnavatel uhradit celou částku zájezdu cestovní kanceláři, tj. celých dvacet tisíc korun a zaměstnanec by uhradil deset tisíc korun (přesněji řečeno, od zaměstnance by si zaměstnavatel vybral deset tisíc korun).
V § 3 vyhlášky je totiž stanoveno, že organizační složka státu a příspěvková organizace může přispívat pouze na činnosti, které organizuje nebo spoluorganizuje nebo pořídí od jiné organizační složky státu nebo právnické nebo fyzické osoby. Současně je stanoveno, že zaměstnancům v pracovním poměru, příslušníkům ve služebním poměru, soudcům, žákům středních odborných učilišť a učilišť a důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu pracovali u organizační složky státu nebo příspěvkové organizace, a jejich manželům (druhům) a nezaopatřeným dětem se poskytne plnění podle předchozí věty za cenu sníženou o příspěvek z fondu. Příspěvek lze poskytnout pouze z fondu té organizační složky státu nebo příspěvkové organizace, která činnost zcela uhradila.
Seznam dal jako první velká firma svůj vyhledávač za paywall. Chápu vaše totální naštvání, píše Lukačovič
Největší česká internetová firma zpoplatnila své služby po vzoru Facebooku. Uživatelům služeb jako Seznam Zprávy, vyhledávač Seznam.cz nebo...
30. 4. 2024 ▪ 4 min. čtení