SB varuje před vznikajícím dělením postsovětského bloku

Necelých dvacet let od pádu komunismu se země bývalého sovětského bloku zřetelně rozdělily do dvou obchodních bloků: na jedné straně je skupina rozkvétajících zemí střední a východní Evropy s úzkými svazky se Západem, na druhé jsou chudší země, závislé na obchodu s komoditami a na Rusku, uvádí studie Světové banky. Studie analyzuje celkem 27 zemí, kde padnul komunistický režim.

"V tomto regionu se stále více projevuje bipolarita," uvedl Harry Broadman (ekonomický a bankovní poradce), autor studie "Od dezintegrace k reintegraci: Východní Evropa a bývalý Sovětský svaz v mezinárodním obchodě" (From Disintegration to Reintegration: Eastern Europe and the Former Soviet Union in International Trade). Celá tato oblast nicméně za poslední desetiletí zvýšila export na trojnásobek, její dovoz se více než zdvojnásobil a růstem obchodu tento regionu předčil všechny ostatní oblasti světa.

Studie definuje skupinu nazvanou "Euro-centrický obchodní blok", která zahrnuje osm nový zemí EU (E8), dále Turecko a sedm evropských jihovýchodních zemí (tzv. EE7). Druhá skupina je definovaná jako "Rusko-centrický obchodní blok" zahrnující rozsáhlá území 12 zemí Společenství nezávislých států.

V této druhé skupině jsou země, kde obchodu dominují komodity a kterým hrozí, že zůstanou na okraji světového obchodu. Do této skupiny patří Ukrajina, Bělorusko, Moldavsko, Gruzie, Arménie a země střední Asie.

Všechny postsovětské země však podle studie musí dále uvolňovat obchodní politiku, snižovat cla a odstraňovat zbylé překážky dovozům. Zároveň je nutné, aby rozvinuté země vně této oblasti nabídly těch chudším větší přístup na trhy, zejména zemědělské, a podpořily zde obchodní instituce a infrastrukturu, uvedl Broadman.

Rozvinuté země rozpadlého komunistického bloku podle studie tvoří země střední Evropy včetně České republiky, pobaltské republiky a balkánské země jako Slovinsko a Chorvatsko. Ty se propojily se západní Evropou a využívají obchodu ke zvýšení temp hospodářského růstu a k rozvoji. Tyto země podtrhuje Broadman však mnohdy nedosáhly svých skvělých výsledků liberální obchodní politikou, ale vnitřními ekonomickými reformami za podpory mezinárodního obchodu (autor to nazývá "behind the border" reforms - za hranicemi reforem). Mezi státy, kterým se reformami podařilo rozjet konkurenci domácích firem, jsou ve studii jmenovány zejména Maďarsko, Polsko a zmínka je o Česku a Slovensku. "Potencionálně všechny země v regiónu však potřebují dále liberalizovat svůj obchod," dodává Broadman.

Podle studie ovšem hranice mezi oběma obchodními bloky nejsou až tak příkré a uvádí příklad Ruska a Ukrajiny, které jsou mnohem více integrovány do globální ekonomiky, než jejich sousedé.

Studie zastává názor, že tam, kde země snížily obchodní bariéry, klesla i korupce. "Větší otevřenost obchodu nejenže přímo plodí hospodářský růst, ale podporuje jej také tím, že vytváří pobídky pro dobrou vládu a snižuje ochotu k oportunistickému chování a korupci," uvádí Broadmanova studie.