Evropská unie potřebuje razantní reformy, jinak její hospodářství zdecimuje rychlé stárnutí populace. Vyplývá to ze zprávy Evropské komise (EK) o stárnutí EU, kterou má ČTK k dispozici a jíž se budou v úterý zabývat ministři financí na pravidelné schůzi rady ministrů financí (Ecofin).
Do roku 2050 budou na každého důchodce připadat dva pracující, zatímco v současnosti to jsou čtyři. V roce 2030 by navíc podle prognóz výdaje na penze utlumily růst HDP zhruba o polovinu.
Výjimkou by nebyla ani Česká republika. Odborníci dokonce očekávají, že by ji mohl v roce 2050 potkat státní bankrot, který v minulosti postihl například Argentinu. ČR v roce 2004 na důchody vynakládala zhruba 8,5 procenta HDP, podle EK by však toto číslo bylo v roce 2050 vyšší o celých 5,6 procenta. Kdyby se navíc ve statistikách objevily i výdaje na zdravotnictví, na vzdělání a podpory v nezaměstnanosti, celkové sociální výdaje by narostly až na 15,7 procenta HDP.
Ještě větší problémy čekají podle expertízy především staré členské země EU. S reformami by měly rychle začít především Portugalci, Lucemburčané a Španělé. V ohrožení je ale i Irsko a Belgie. Lépe si vedou unijní "nováčci". EK chválí především Polsko, které přešlo ze státního financování penzí na systém soukromých penzijních fondů. Do roku 2050 se mu tak podaří náklady na důchody "srazit" o 5,9 procenta HDP, což je jednoznačně nejlepší výsledek z celé EU. Špatně by se ale údajně nemělo vést ani Slovensku, které má penzijní reformu také za sebou.
Češi se mezi novými členskými zeměmi řadí spíš k horšímu průměru. V celkovém srovnání však dopadá lépe než Maďarsko, Slovinsko a Kypr. Kypřanům zřejmě od problémů nepomohou ani příjemné klimatické podmínky. Evropští odborníci očekávají, že výdaje na důchody na malém ostrovním státě vzrostou až na 20 procent HDP, což by mělo zničující dopad na státní rozpočet.
Evropská komise očekává, že populace v Evropě se do roku 2050 sníží o zhruba tři miliony lidí. Přitom počet lidí v produktivním věku poklesne o 48 milionů a počet lidí nad 65 let naopak vzroste o 58 milionů.
Do roku 2050 budou na každého důchodce připadat dva pracující, zatímco v současnosti to jsou čtyři. V roce 2030 by navíc podle prognóz výdaje na penze utlumily růst HDP zhruba o polovinu.
Výjimkou by nebyla ani Česká republika. Odborníci dokonce očekávají, že by ji mohl v roce 2050 potkat státní bankrot, který v minulosti postihl například Argentinu. ČR v roce 2004 na důchody vynakládala zhruba 8,5 procenta HDP, podle EK by však toto číslo bylo v roce 2050 vyšší o celých 5,6 procenta. Kdyby se navíc ve statistikách objevily i výdaje na zdravotnictví, na vzdělání a podpory v nezaměstnanosti, celkové sociální výdaje by narostly až na 15,7 procenta HDP.
Ještě větší problémy čekají podle expertízy především staré členské země EU. S reformami by měly rychle začít především Portugalci, Lucemburčané a Španělé. V ohrožení je ale i Irsko a Belgie. Lépe si vedou unijní "nováčci". EK chválí především Polsko, které přešlo ze státního financování penzí na systém soukromých penzijních fondů. Do roku 2050 se mu tak podaří náklady na důchody "srazit" o 5,9 procenta HDP, což je jednoznačně nejlepší výsledek z celé EU. Špatně by se ale údajně nemělo vést ani Slovensku, které má penzijní reformu také za sebou.
Češi se mezi novými členskými zeměmi řadí spíš k horšímu průměru. V celkovém srovnání však dopadá lépe než Maďarsko, Slovinsko a Kypr. Kypřanům zřejmě od problémů nepomohou ani příjemné klimatické podmínky. Evropští odborníci očekávají, že výdaje na důchody na malém ostrovním státě vzrostou až na 20 procent HDP, což by mělo zničující dopad na státní rozpočet.
Evropská komise očekává, že populace v Evropě se do roku 2050 sníží o zhruba tři miliony lidí. Přitom počet lidí v produktivním věku poklesne o 48 milionů a počet lidí nad 65 let naopak vzroste o 58 milionů.
