Zdeněk Škromach: Za zpoždění v čerpání fondů EU nemůže jen můj úřad

Česká ministerstva na sebe v poslední době svádějí vinu za pomalé čerpání evropských peněz. Ministerstvo práce a sociálních věcí se brání nařčení ministra pro místní rozvoj Radko Martínka, že je hlavním viníkem zpoždění čerpání.

"Evropský sociální fond není jen v kompetenci ministerstva práce a sociálních věcí, ale také ministerstva pro místní rozvoj. Mám na mysli jejich program SROP, ve kterém je v tuto chvíli čerpání na nule. Proto to možná v globále vypadá tak, že naše ministerstvo nekoná, jak by mělo," tvrdí Kateřina Beránková, mluvčí Škromachova úřadu.

Podle tohoto ministerstva nelze z materiálu, který předkládá ministr pro místní rozvoj vládě, vyčíst, že prostředky přidělené z ESF na roky 2004-6 jsou z hlediska čerpání ohroženy. Na stanovisko k celé kauze jsme se zeptali ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha.

Ministr pro místní rozvoj Martínek předložil do vlády zprávu, podle níž je čerpání z evropských fondů zcela katastrofální a nejhůře je na tom čerpání z evropského sociálního fondu (ESF), na který navazuje OP rozvoj lidských zdrojů. Co vy na to?

Materiál, který předložil ministr pro místní rozvoj vládě, odráží stav čerpání z jednotlivých operačních programů, avšak bez podrobnější znalosti skutečnosti a jednotlivých pojmů mohou být některé interpretace uvedených údajů zavádějící.

Negativní hodnocení stavu čerpání ESF v ČR jako celku je především ze strany Evropské komise ovlivněno také situací ve Společném regionálním programu (SROP), který je také částečně financován z ESF a ve kterém zatím z tohoto fondu nebyly čerpány žádné prostředky. Tento program je v gesci ministerstva pro místní rozvoj a dle informací, které mám k dispozici, jsou i v tomto programu podnikány potřebné kroky pro zajištění vyčerpání přidělených prostředků.

I přes zatím relativně nízký stav čerpání ve smyslu certifikovaných výdajů je možno za programy v gesci MPSV potvrdit, že nehrozí, že by ke konci roku 2006 musela Česká republika nějaké prostředky Evropského sociálního fondu z těchto programů vracet. Považuji za důležité upřesnit, že Evropský sociální fond v České republice není jenom program OP rozvoj lidských zdrojů.

Navíc konkrétně tento program se podílí na celkovém čerpání strukturálních fondů poměrně významnou měrou a nevede si mezi ostatními programy v ČR tak špatně, jak je často uváděno, a to jak z hlediska poměru (tzn. ve vztahu k celkovému objemu prostředků) tak i v absolutních číslech. Stav čerpání je v absolutních číslech téměř stejný jako v programu zaměřeném na velké stavební projekty (OP Infrastruktura), přitom je však nesporné, že realizace čerpání je mnohem pracnější - v OP RLZ jsme na přibližně stejný objem prostředků museli zpracovat stovky žádostí o platbu v relativně nízkých částkách podložených tisíci drobných výdajů, zatímco například u stavebních projektů je čerpání zabezpečeno několika málo žádostmi o platbu ve vysokém finančním objemu.

Co uděláte pro zlepšení čerpání?
MPSV přijímá opatření pro zrychlení čerpání prostředků tak, aby celková bilance byla výrazně zlepšena. Příkladem těchto opatření jsou kroky vedoucí k zajištění výraznějšího propojení národních programů financovaných ze státního rozpočtu s programy realizovanými v rámci ESF a posílení podílu objemově větších projektů. Součástí opatření jsou také konzultace a semináře pro realizátory projektů tak, aby byli schopni zpracovávat a předkládat žádosti o platbu plynule a bezchybně. Zároveň usilujeme o zjednodušení procedur, zejména finančních toků - některé úpravy pro zjednodušení jsme již zavedli, další návrhy máme připraveny a snažíme se získat pro ně podporu ze strany Ministerstva financí.

Kolik procent z OP RLZ je podle Vás v tomto plánovacím období reálné vyčerpat?
Důležité je, že zatím nízká úroveň čerpání neznamená, že by nebylo dost schválených projektů. Těch bylo podáno více než 1100 v objemu přesahujícím 7 miliard Kč, činnosti v rámci těchto projektů intenzívně probíhají a jsou zatím formou záloh předfinancovány ze státního rozpočtu s tím, že uskutečněné výdaje budou ve stanoveném harmonogramu zpětně refundovány z prostředků ESF. Sledování trendů v předkládání žádostí o refundaci ukazuje velice pozitivní vývoj - jako příklad je možno uvést program JPD 3, kde jenom za poslední týden vzrostl objem vyžádaných prostředků na dvojnásobek částky za celé předcházející období. Obdobný pozitivní vývoj je i v ostatních programech v gesci MPSV, a proto počítáme s tím, že budou všechny prostředky v tomto plánovacím období plně využity.

(rai-ihned,aa)