Jak zdanit příjmy z prodeje cenných papírů

Prodává-li cenné papíry fyzická osoba, mohou nastat (na rozdíl od situace, kdy prodávajícím je osoba právnická) v zásadě tři varianty, závisející jednak na době vlastnictví prodávaných (převáděných) cenných papírů a jednak na skutečnosti, zda předmětné cenné papíry byly či nebyly, eventuálně zda jsou či nejsou zahrnuty v obchodním majetku.

PŘÍJEM JE OD DANĚ OSVOBOZEN

Pro prodávajícího se jedná nesporně a pochopitelně o nejpříznivější variantu, která - jak jsem již uvedla - připadá v úvahu pouze tehdy, když prodává cenné papíry fyzická osoba.

Od daně z příjmů fyzických osob jsou osvobozeny především příjmy z prodeje cenných papírů nabytých poplatníkem v rámci kupónové privatizace. Zde je nutno zdůraznit, že pro osvobození je nezbytné, aby prodávané cenné papíry byly takto nabyty právě a jen prodávající fyzickou osobou a nikoliv jiným subjektem. Pokud poplatník prodává cenné papíry, jejichž původem sice je kupónová privatizace, avšak prodávající je nabyl jinak (např. v rámci dědického řízení), pro případné osvobození platí to, co bude uvedeno dále, tedy splnění časového testu vlastnictví.

Obecně pak platí, že od daně jsou osvobozeny příjmy z prodeje cenných papírů tehdy, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu šesti měsíců.

NA CO SE NEVZTAHUJE OSVOBOZENÍ OD DANĚ

Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do šesti měsíců od ukončení podnikání a na příjmy za kapitálového majetku.

Osvobození se dále nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které nabyl společník společnosti, komanditista komanditní společnosti nebo člen družstva při přeměně obchodní společnosti nebo družstva na akciovou společnost, a to do pěti let od nabytí těchto cenných papírů.

OSTATNÍ PŘÍJMY

Prodává-li fyzická osoba cenné papíry, které nemá zahrnuty ve svém obchodním majetku (viz dále) a nepřipadá-li v úvahu osvobození od daně (viz výše) vznikne jí ostatní příjem (§ 10 zákona o daních z příjmů), který je nutno uvést v daňovém přiznání a zdanit.

Daňovým výdajem je cena, za kterou byly cenné papíry prokazatelně nabyty (tj. nabývací cena akcie nebo pořizovací cena u ostatních příjmů). Jedná-li se o cenné papíry nabyté děděním, výdajem je cena zjištěná pro účel daně dědické. Jedná-li se o darovaný cenný papír, výdajem je cena stanovená pro účel daně darovací.

Kromě toho lze jako daňový výdaj uplatnit i výdaje související s uskutečněním prodeje a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení cenných papírů.

Jsou-li výdaje vyšší než dosažené příjmy, k rozdílu se nepřihlíží. Jinými slovy: z prodeje cenných papírů (a obdobně to platí i pro další ostatní příjmy) nelze vykázat daňovou ztrátu. Důležité však je, že uvedené omezení se vztahuje na příjmy a výdaje z prodeje všech cenných papírů a nikoliv jen jediného papíru. Znamená to tedy, že případné ztráty a zisky z prodeje cenných papírů lze kompenzovat. Je-li však výsledkem těchto kompenzací ztráta, daňový základ je roven nule.

PŘÍJEM Z PODNIKÁNÍ ČI JINÉ SAMOSTATNÉ VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI

Prodává-li cenné papíry fyzická osoba, která je má zahrnuty ve svém obchodním majetku, jedná se o příjem z podnikání (§ 7 zákona o daních z příjmů). Postup pak záleží na tom, zda podnikatel vede daňovou evidenci nebo účetnictví.

Vede-li fyzická osoba účetnictví, pro způsob zdanění platí vše shodně jako pro právnické osoby (viz dále).

Prodává-li tyto cenné papíry podnikatel, který vede daňovou evidenci, má do jisté míry smůlu. Kromě toho, že zákon o daních z příjmů řeší tento problém minimálně, při prodeji akcií jsou tito poplatníci (tím, že nepřeceňují cenné papíry reálnou hodnotou, jako je tomu v účetnictví) znevýhodněni.

Daňovými výdaji při prodeji akcií je nabývací cena pouze do výše příjmu (z prodeje akcií nelze vykázat daňovou ztrátu). Na rozdíl od situace, kdy příjmy z prodeje akcií jsou kvalifikovány jako ostatní příjmy (viz výše) zde není možná kompenzace zisků a ztrát z prodeje několika cenných papírů, nýbrž prodej každého se posuzuje samostatně.

Připomínám, že výdaj vynaložený na pořízení cenného papíru není považován za daňový výdaj a stává se jím (ovšem jen do výše příjmů) až při prodeji.

JAK JE TO V PŘÍPADĚ PRÁVNICKÝCH OSOB

Jak jsem již naznačila, dále uvedený postup zdanění příjmů z prodeje cenných papírů použijí nejen právnické osoby, ale i fyzické osoby, které prodávají cenné papíry zahrnuté v obchodním majetku a vedou účetnictví.

Obecně platí, že (až na výjimky) daňovým výdajem je hodnota cenných papírů zachycená v účetnictví, tedy nikoliv pouze do výše příjmů z prodeje.

Podle účetních předpisů se cenné papíry (i zde existují pochopitelně výjimky) oceňují ke konci rozvahového dne reálnou hodnotou.

V praxi to znamená, že daňovým výdajem při prodeji cenných papírů přeceňovaných reálnou hodnotou není pořizovací cena těchto papírů, ale jejich reálná hodnota zachycená v účetnictví. Daňovým výdajem je v tomto případě vždy tato hodnota v plné výši a z prodeje těchto cenných papírů tak lze vykázat daňovou ztrátu.

Uvedený účetní a daňový režim se vztahuje na cenné papíry k obchodování (cenné papíry, u nichž účetní jednotka sama určí záměr je prodat do 12 měsíců a které musí povinně přecenit na reálnou hodnotu) a na cenné papíry realizovatelné (účetní jednotka nemá zájem tyto papíry obchodovat a povinně je přeceňuje na reálnou hodnotu).

Daňovou ztrátu lze vykázat i při prodeji cenných papírů, které se reálnou hodnotou nepřeceňují, avšak zákon o daních z příjmů takový postup nevylučuje. Jedná se o dlužné cenné papíry držené do splatnosti (účetní jednotka má záměr a možnost tyto papíry do splatnosti držet).

Helena Machová
daňová poradkyně