V současnosti se politika vztahů se sousedy (ENP) týká Moldávie, Ukrajiny, Arménie, Ázerbajdžánu, Běloruska a Gruzie na východě a Alžírska, Egypta, Libanonu, Libye, Sýrie, Jordánska, Maroka, Tuniska, Izraele a autonomních palestinských území na jihu. Cílem akčních plánů ENP pro jednotlivé země je vytvoření zóny prosperity, stability a demokracie v bezprostředním okolí EU. Často se na ni nazírá jako na alternativu plného členství v EU.
Evropská komise zveřejnila výsledky akčních plánů ENP, které byly zahájeny minulý rok. Komisařka pro vnější vztahy Benita Ferrero-Waldnerová oceňuje především pokrok Ukrajiny, Maroka a Jordánska. Zároveň dodává, že EU je ochotna v dalších letech poskytnout podporu více zemím a zvýšit finanční dotace těchto programů o třetinu.
Komise se chce v dalším rozpočtovém období zaměřit na několik oblastí. Hodlá posílit spolupráci v zásadních ekonomických odvětvích, především pak v energetice. Dále se bude snažit zjednodušit řízení o vydávání víz, a to zvlášť pro studenty a obchodníky. Hlavním cílem zůstává posílení obchodních vztahů mezi EU a partnerskými státy.
Posilování vztahů s východními sousedy EU sleduje ne zrovna s nadšením Rusko. To se bojí ztráty tradičních sfér vlivu v postsovětských republikách a také oslabení pozice při vyjednávaní o energetické politice EU. Velvyslanec Ruska při EU Vladimir Čižov se nechal slyšet, že Rusko bude sledovat další kroky EK „velmi obezřetně“. Zástupce Ukrajiny Roman Špek ostře kritizoval postoj EU: „Ukrajina nemůže přijmout fakt, že se s ní jedná stejně jako s neevropskými zeměmi.“
