V některých zemích Evropské unie je povinné připojištění realizováno pomocí zaměstnaneckých fondů, kam přispívá i zaměstnavatel. Proto někteří politici u nás argumentují, že máme již částečně implementovaný druhý pilíř v příspěvcích zaměstnavatele v penzijním připojištění. Není to však pravda. Příspěvky zaměstnavatele nejsou totiž povinné ale dobrovolné. Struktura finančního zdroje starobních penzí se zatím měnit nebude.

První pilíř je financován tzv. metodou průběžného financování. Je založena na solidaritě generací, aneb aktivně pracující přispívají ze svého sociálního pojištění na dávky současných penzistů. Výše penze je stanovena na základě doby pojištění, výši vyměřeného základu a věku, ve kterém se důchod začne vyplácet. Vyměřovací základ je stanoven jako měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období. Penzijní připojištění je financováno pomocí kapitálových fondů, účastník si přispívá na svoje individuální konto. Výše starobní penze závisí na výši konta, věku při počátku výplaty a často i na pohlaví účastníka. Podle informací uvedených na internetových stránkách používá většina penzijních fondů pojistně-matematický způsob výpočtu penzí.

POPULACE STÁRNE

Jedním z argumentů pro důchodovou reformu je, že existující systém financování starobních důchodů je neudržitelný. Struktura populace v České republice spěje do stadia, kdy do důchodu přicházejí silné poválečné ročníky, ale nemá je kdo nahradit. Názorněji je to vidět na "stromu života", tedy na grafickém zobrazení věkové struktury podle pohlaví.

V současné době je v produktivním věku přes 6 mil. obyvatel a v důchodovém něco přes 2 mil. obyvatel. Ale již z obrázku je vidět, že tento poměr se bude nadále zhoršovat. Do deseti let by mělo do důchodu odejít cca 1,5 mil. obyvatel, do produktivního věku nastoupí pouze 1 mil. obyvatel. Všichni ekonomové očekávají, jak se stát vypořádá s prvním kritickým bodem, který nastane již v roce 2010. Bývalá vláda v rámci reformy důchodů mimo jiné navrhla, aby se věk pro odchod do důchodu zvýšil, a tím se udržel poměr mezi pobírajícími důchod a spořícími na důchod. To nelze označit za reformu, ale pouze kosmetickou úpravu současného systému. Zcela jistě některé z nás dostihne další podobná "reforma". Podívejte se na strom života na věkovou skupinu 25-34 let. Pokud se nezvýší porodnost, situace ve státních důchodech se ještě zhorší. Upusťme tedy od úvah o možných rizicích státních důchodů do budoucna konstatováním, že se vláda snaží udržet současnou úroveň a valorizací vyrovnává pro penzisty inflaci cen.

Věková struktura obyvatel ČR k 31.12.2005


RIZIKA PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ

Jaká je ovšem rizikovost penzí z penzijního připojištění? Pozorný čtenář již narazil na určité sporné body, které je nutno objasnit. Při výpočtech výše penze jsem mluvil o úmrtnostních tabulkách a o garantované úrokové míře. Všechny penzijní fondy v penzijních plánech používají aktuální úmrtnostní tabulky ČSÚ, které se vydávají periodicky každý rok a odrážejí aktuální situaci obyvatelstva České republiky. Zde narážíme na první riziko a to je, že se penze, která bude vyplácena dalších několik let počítá podle aktuální situace bez zohlednění trendu stárnutí obyvatelstva. Za posledních 10 let se střední délka dožití pro věk 60 let pro muže i ženy zvýšila skoro o tři roky. Kdybychom tedy teoreticky před 10 lety počítali pro někoho důchod, kalkulovali bychom určitou dobu vyplácení, skutečná doba výplaty by však byla vyšší. Připočteme-li k tomu ještě fakt, že si penzi z připojištění vybírá část populace bez větších zdravotních potíží, u kterých je předpoklad dlouhověkosti, vzniká v kmenech vyplácených penzí tzv. podúmrtnost. Kmen lidí penzijně připojištěných tedy neodpovídá celostátnímu průměru úmrtnosti. Samozřejmě že to má finanční dopad na fond. Asociace penzijních fondů proto dojednala s MPSV změnu zákona o penzijním připojištění, aby se změnilo používání aktuálních tabulek ČSÚ a aby se mohly penzijní fondy bránit tomuto riziku. V současné době již zmiňovaná novela zákona platí a penzijní fondy zahrnuly do svých penzijních plánů možnost úpravy úmrtnostních tabulek tak, aby zohlednily riziko stárnutí obyvatelstva. Riziko vysoké podúmrtnosti se týká pouze účastníků podle starších penzijních plánů a fondy se proti němu mohou chránit pouze vytvářením finančních rezerv.

ÚROKOVÁ MÍRA

Další riziko nalezneme v garantované úrokové míře. Některé penzijní fondy mají výši této míry zakotvenou přímo v penzijním plánu, některé stanovují pro každý rok nové hodnoty, které jsou však platné pouze pro nově přiznané penze. Na začátku fungování penzijních fondů byly odlišné podmínky ve zhodnocení financí a často se objevovaliygarantované úrokové míry kolem 4 % p.a. (což bylo průměrné zhodnocení na běžných účtech v bankách).

Situace se rázně změnila a dnes se zhodnocení na termínovaných vkladech pohybuje kolem 1 % p.a. Existuje formulace doporučující maximální garantovanou úrokovou míru, která se také objevila v neschválených návrzích novel zákona o penzijním připojištění: "Maximální výše technické úrokové míry užité pro výpočet, se stanoví v rozsahu částky 60 % průměrné úrokové míry dluhopisů vydaných Českou republikou s dobou splatnosti alespoň 5 let a u nichž je výnos stanoven pevnou úrokovou sazbou. Ke stanovení maximální výše technické úrokové míry se použije průměrná úroková míra dluhopisů vydaných za posledních 12 kalendářních měsíců předcházejících roku, od kterého má nově stanovená technická úroková míra vstoupit v platnost."

Tato hodnota se v současnosti pohybuje kolem 2,4 %. Pokud fond používá vyšší garantovanou úrokovou míru, je zde riziko dlouhodobé neudržitelnosti této garance. Zmiňovaná úroková míra rozhodně není parametr, ve kterém by si měly penzijní fondy konkurovat (upozornění: garantovaná úroková míra NENÍ míra zhodnocení vkladů). Při vyšší míře jsou sice spočtené penze vyšší, ale na druhé straně je zde riziko udržitelnosti. Možností, jak se ochránit před úrokovým rizikem je vhodná volba investičního portfolia z rezerv na penze nebo vytvářet finanční rezervy, ze kterých se bude toto riziko financovat.

JAKÉ ZHODNOCENÍ

Se zhodnocováním prostředků souvisí poslední riziko. Penze vyplácené z penzijních fondů jsou garantované, tedy po celou dobu vyplácení penze nemůže její výše klesnout (tedy alespoň jednostranným rozhodnutím fondu). Naopak, pokud má fond dobré výsledky, může penze valorizovat. Valorizace je zakotvena ve většině penzijních plánů, ale objevil jsem na trhu i takové plány, kde je výslovně valorizace vyloučena. Riziko spočívá v tom, že při zahájení výplaty penze je spočtena určitá výše, není však garantovaná její pravidelná valorizace.

Při nepříznivém vývoji se tak může stát, že penze bude vyplácena 5, 10 let v původně spočtené výši, reálná hodnota penze bude tedy klesat. Ve výši spočtené penze při zahájení výplaty je již započteno garantované zúročení, takže se při případné valorizaci odečte od dosaženého zhodnocení (valorizuje se mírou ve výši zhodnocení minus garantované zúročení).

Optimální situace by tedy byla, kdyby garantovaná úroková míra byla 0 % ,a tudíž by se valorizace prováděla v plné výši zhodnocení. To by ovšem znamenalo nižší počáteční penze. Tento fakt si moc klientů neuvědomuje a srovnávají fondy podle počáteční výše penze. Ne vždy však znamená, že vyšší počáteční penze rovná se vyšší přínos.

Výše starobní penze v závislosti na měsíčním příjmu

ZÁVĚR

I přes uvedená možná rizika v penzijním připojištění doporučuji využívat pravidelných doživotních penzí. Jsou určeny především jako přilepšení ke státnímu starobnímu důchodu a slouží jako pojištění dlouhověkosti. Státní důchody v současné době nejsou spravedlivé k lidem s vyššími příjmy. Není totiž přímá úměra mezi průměrným platem a výší státní penze. Např. pro dva zaměstnance, kteří pracovali 35 let, z nichž jeden měl průměrný plat 10 000 Kč a druhý pětinásobek 50 000 Kč, je rozdíl ve spočtených starobních důchodech pouze 1,5-násobný. V následujícím grafu je znázorněna výše vypočítaného státního starobního důchodu při započtené době 35 let v závislosti na průměrné měsíční započtené hodnotě.

Naopak, pokud u penzijního připojištění při stejném věku, pohlaví a sjednaném plánu je rozdíl v naspořené částce pětinásobný, budou i spočtené penze rozdílné pětinásobně.

Zcela jistě bude téma důchodů, ať již státních nebo z penzijního systému, v následujících měsících hodně diskutovaným tématem. Je to oblast, která se týká nás všech a nelze se jí vyhnout. Dobrovolné penzijní připojištění jako třetí pilíř důchodového zabezpečení plní svoji funkci již od roku 1994. I přes nízký počet vyplácených penzí v současné době se očekává, že jejich obliba bude s rostoucími naspořenými částkami stoupat. Doufám, že jsem pomohl objasnit problematiku dávek z připojištění a že se budete mít ve svém rozhodování o co opřít.

Patrik Hinca
vedoucí oddělení pojistné matematiky a profitability PFČP