Autor: Andrew Moravcsik - Ředitel Střediska evropských studií na Harvardově univerzitě ve Spojených státech.
Dokument začíná hodnocením, že "celá ústavní reforma měla pouze právní základ nebo podstatu", přičemž mnoha z navrhovaných změn by se dalo dosáhnout postupnou implementací v časovém období přibližně pěti let, což je doba, během níž se návrh euroústavy připravoval. Navíc z čistě právního hlediska nebyla většina reforem potřebná. Moravcsik věří, že EU už de facto ústavu má - často doplňované Římské smlouvy.
Podle autora se euroústava zrodila na základě rozšířeného názoru, že EU potřebuje radikální renovaci, aby se nepustila do slepé uličky, která při 25 členech hrozila více než při patnácti. Toto byla podle autora více výmluva než odůvodněná motivace. Domnívá se, že návrh ústavy byl pouze trénink v oblasti vztahů s veřejností. Měl zvýšit důvěru a podporu ze strany evropské veřejnosti. Avšak snaha byla odsouzena k neúspěchu, protože "vynikající politická rétorika a zvýšená příležitost participace ve všeobecnosti nevytvářejí intenzivnější a odbornější věřejnou diskuzi nebo větší důvěru veřejnosti, identitu a legitimitu". Na druhé straně Moravcsik zastává názor, že selhání projektu ve skutečnosti demonstruje stabilitu a úspěch EU a "pragmaticky efektivní, normativně atraktivní a politicky stabilní povahu existující evropské ústavní povahy zakotvené v revidovaných Římských smlouvách".
Dokument začíná hodnocením, že "celá ústavní reforma měla pouze právní základ nebo podstatu", přičemž mnoha z navrhovaných změn by se dalo dosáhnout postupnou implementací v časovém období přibližně pěti let, což je doba, během níž se návrh euroústavy připravoval. Navíc z čistě právního hlediska nebyla většina reforem potřebná. Moravcsik věří, že EU už de facto ústavu má - často doplňované Římské smlouvy.
Podle autora se euroústava zrodila na základě rozšířeného názoru, že EU potřebuje radikální renovaci, aby se nepustila do slepé uličky, která při 25 členech hrozila více než při patnácti. Toto byla podle autora více výmluva než odůvodněná motivace. Domnívá se, že návrh ústavy byl pouze trénink v oblasti vztahů s veřejností. Měl zvýšit důvěru a podporu ze strany evropské veřejnosti. Avšak snaha byla odsouzena k neúspěchu, protože "vynikající politická rétorika a zvýšená příležitost participace ve všeobecnosti nevytvářejí intenzivnější a odbornější věřejnou diskuzi nebo větší důvěru veřejnosti, identitu a legitimitu". Na druhé straně Moravcsik zastává názor, že selhání projektu ve skutečnosti demonstruje stabilitu a úspěch EU a "pragmaticky efektivní, normativně atraktivní a politicky stabilní povahu existující evropské ústavní povahy zakotvené v revidovaných Římských smlouvách".
