Po neúspěšných referendech o Ústavní smlouvě EU ve Francii a Nizozemí (2005) se Evropská unie ocitla v politické krizi. “Období reflexe”, vyhlášené na dalším summitu EU, nepřineslo doposud žádné řešení otázky budoucnosti euroústavy, které by uspokojilo všechny členské země. K 1. lednu 2007 ratifikuje ústavu EU 18 z 27 členských zemí.
Na tiskové konferenci v Bruselu Steinmeier řekl, že oproti velkým očekáváním německé předsednictví “nesvede zázraky, převezme jen zodpovědnost za otázky, o které se v současnosti v souvislosti s euroústavou jedná”.
Frank-Walter Steinmeier označil ústavní krizi za “nápis na stěně” pro Evropu. Německo je stále nejvyšším přispěvovatelem ze společného rozpočtu EU, což mu společně s lidnatostí země dává velkou váhu v evropské politice.
Hlavním cílem Německa bude proto lepší vysvětlení projektu občanům, a to srozumitelným jazykem, což má kulminovat podpisem “Berlínské deklarace” 25. března 2007 při příležitosti 50. výročí podpisu Římských smluv. Předsednictví chce spolu s členskými zeměmi vytvořit cestovní mapu pro ústavní text, který bude prezentovaný na červnovém summitu EU v roce 2007.
Cílem je, aby všechny členské země ratifikovaly dokument před volbami do Evropského parlamentu a jmenováním nové Evropské komise v roce 2009.
