České sazby DPH jsou v rámci EU srovnatelné

Porovnání sazeb DPH

Aktuálně platné daňové sazby daně z přidané hodnoty na teritoriu České republiky (tj. základní 19 procent, kterou je zdaňována většina dodaného zboží a poskytnutých služeb včetně převodu nemovitostí pokud zákon nestanoví jinak a snížená ve výši 5 procent, kterou je zdaňována například pozemní hromadná doprava, potraviny atd.) jsou svou výší sice srovnatelné se státy Evropské unie s většími zásahy státu do ekonomiky a s větším vlivem státu obecně (kupříkladu s německou daní z obratu ve výši 19 a 7 procent či rakouskou daňovou sazbou 20 a 10 procent), či s novými členskými státy EU (například se sazbami maďarské DPH ve výši 20 a 5 procent), ale v porovnání se zeměmi s liberálním ekonomickým systémem, kam patří i země východní a jihovýchodní Asie jako Singapur, Thajsko či Malajsie nebo státy pacifické oblasti (Nový Zéland se sazbou daně 12,5 procenta nebo Austrálie se základní sazbou 10 procent) jsou relativně vyšší. Spolu s vysokými vedlejšími mzdovými náklady v České republice potom působí zprostředkovaně negativně na některé makroekonomické ukazatele jako příliv zahraničních investic či plného využívání potenciálu pro hospodářský růst.

V současné době je většina dodaného zboží a poskytnutých služeb zdaňována na teritoriu Spojeného království základní sazbou daně ve výši 17 procent, přičemž některá zdanitelná plnění jako například domácí palivo podléhají snížené sazbě daně ve výši 5 procent. V porovnání s aktuálně platnou právní regulací na teritoriu České republiky je širší britské osvobození od daně, které zahrnuje kupříkladu potraviny, knihy, noviny a časopisy, dětské oblečení atd..

S platností od 1.ledna 2007 činí základní sazba daně v Německu 19 procent, přičemž zvýšení z původní 16-ti procentní sazby bylo prosazeno z důvodu požadavku na vyšší příjmy spolkového rozpočtu. Základní sazbou daně je v Německu zdaňována většina dodaného zboží nebo poskytnutých služeb, přičemž zdanitelná plnění zdaněná sníženou sazbou daně ve výši 7 procent jsou taxativně uvedena v paragrafu 12 německého zákona o dani z obratu. Jedná se například o dodání knih a morálně přijatelných novin, potravin, některých nápojů, květin atd. Zcela osvobozeny od německé daně z obratu jsou potom výkony lékařů a stomatologů, služby spolkové pošty, pojištění atd.

Aktuálně činí základní sazba daně 20 procent a snížená sazba daně 10 procent, přičemž v minulosti existovaly tři sazby daně tj. základní nejprve ve výši 16 později 18 procent, snížená 8 procent a třetí daňová sazba neoficiálně označovaná jako daň z luxusu činila 32 procent, přičemž tato daňová sazba byla jako nástroj rovnostářské politiky uvalena na automobily či fotoaparáty a podobně.

V porovnání se základní a sníženou sazbou DPH platnou v České republice existují v některých severských zemích (například v Norsku a Švédsku) tři sazby DPH, zatímco v Dánsku je v současné době platná jediná sazba DPH ve výši 25 procent, což řadí Dánsko mezi země s nejvyšší sazbou DPH v evropském i světovém kontextu. Daň z přidané hodnoty byla v Dánsku zavedena ve své současné podobě v roce 1967 namísto prodejní daně zatěžující tehdy pouze maloobchodníky.

V Norsku je v současné době DPH vybírána ve třech sazbách, přičemž existují i plnění osvobozená od daně. Základní sazba DPH činí v této zemi 25 procent a je uvalována na většinu dodaného zboží a poskytnutých služeb. První snížená sazba norské DPH činí s účinností od 1.ledna 2007 14 procent (dříve činila 13 procent) a je uvalována na potraviny a pokrmy poskytované v restaurací pro konzumaci ve formě take-out, zatímco jídlo konzumované v norských restauracích je zdaňováno základní sazbou.
Druhá snížená sazba norské DPH činí 8 procent a je uvalována na osobní dopravu, lístky do kina a hotelové pobyty. Většina tiskovin je od DPH osvobozena.

Rovněž ve Švédsku existují tři sazby daně z přidané hodnoty: Základní sazba daně činí 25 procent a je uvalena na většinu dodaného zboží a poskytnutých služeb včetně konzumace v restauraci. První snížená sazba ve výši 12 procent je uvalena na potraviny a pobyt v hotelu, přičemž ale snídaně v hotelu je zatížena základní 25 procentní sazbou. Druhá snížená sazba ve výši 6 procent je ve Švédsku uvalena na kulturní služby, tiskoviny a soukromou přepravu osob. Zatímco vzdělávání jak dětí tak dospělých ve veřejných zařízeních není považováno za zdanitelné plnění, vzdělávání dospělých v soukromých zařízeních je zatíženo základní sazbou daně ve výši 25 procent.

Na teritoriu USA je ve většině států aplikována pouze prodejní daň účtovaná konečnému spotřebiteli, přičemž sazba této daně je různá v závislosti na federálním státu a obci nebo městu a je uvalována v výši 0-8,8 procenta.
Jediným státem, kde je od roku 1975 vybírána DPH, je stát Michigan, kde je tato daň pojmenována "jednotná obchodní daň". V době svého zavedení nahradila DPH v Michiganu sedm obchodních daní včetně daně z příjmů právnických osob.

V Indii byla daň z přidané hodnoty právně zavedena teprve 4. ledna 2005 (kdy nahradila dosavadní daně z prodeje) jednotně pro všechny federální státy. Jednotný je nicméně pouze systém DPH v Indii, stanovení daňové sazby je ponecháno v kompetenci jednotlivých federálních států.
Za region s celosvětově nejnižšími sazbami daně z přidané hodnoty lze pokládat východní Asii, kde kupříkladu Malajsie a Singapur má základní sazbu daně 5 procent, Thajsko 7 procent nebo Filipíny 12 procent.

Pavel Nesnidal
Autor je ekonom