Tato liberalizace se pak pochopitelně promítla i do nového pojetí některých zaměstnaneckých výhod (benefitů) v zákonu o daních z příjmů. Jak dále uvedu, řadu plnění ve prospěch zaměstnance mohou zaměstnavatelé nově uplatnit jako daňový náklad. Současně se bude u zaměstnance jednat nejen o zdanitelný příjem (součást zdanitelné mzdy), ale i o součást vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění.

PODSTATNÁ ZMĚNA ZÁKONA O DANÍCH Z PŘÍJMŮ

Jednou z podstatných změn zákona o daních z příjmů je znění § 25 odst. 1 písm. d/. Podle tohoto ustanovení ještě do konce roku 2006 platilo, že nedaňovými náklady jsou mimo jiné peněžní plnění poskytovaná zaměstnancům vedle mzdy, pokud nárok na tato plnění nestanoví zvláštní předpis nebo část tohoto plnění, která překračuje nárok stanovený zvláštním předpisem.

Toto omezení bylo od 1. ledna 2007 vypuštěno (v citovaném ustanovení zůstávají jako nedaňové pouze odměny členům statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob a pojištění hrazené za tyto členy a jednatele s.r.o. z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti při výkonu funkce).

PENĚŽNÍ PLNĚNÍ SE MŮŽE STÁT DAŇOVÝM NÁKLADEM

Nově tedy peněžní plnění, která vyplácí zaměstnavatel zaměstnancům kromě mzdy, mohou být pro zaměstnavatele daňovým nákladem (u zaměstnanců jsou součástí zdanitelné mzdy a vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění).

Pozor ovšem! Současně je nutno respektovat i jiná ustanovení zákona o daních z příjmů, která mohou výše uvedené limitovat. Tak např. podle § 25 odst. 1 písm t/ platí - obecně - že daňovým nákladem nejsou výdaje na reprezentaci, kterou se rozumí především dary a občerstvení. Poskytne-li tedy zaměstnavatel zaměstnanci dar, jedná se i po 1. lednu 2007 o nedaňový náklad (dar může být poskytnut pochopitelně i ze zisku po zdanění, přičemž výsledný daňový efekt je shodný).

DAŇOVÝMI NÁKLADY JSOU I NĚKTERÉ VÝHODY

A druhou změnou zákona o daních z příjmů je upravené znění § 24 odst. 2 písm. j/. Toto ustanovení uvádí, za jakých podmínek jsou pro zaměstnavatele daňovými náklady náklady na pracovní a sociální podmínky a péči o zdraví vynaložené ve prospěch zaměstnanců.

Za nejzásadnější a přímo související s novým zákoníkem práce považuji nové znění posledního, pátého bodu citovaného ustanovení. Do konce roku 2006 byly podle něj daňovými náklady náklady vynaložené na pracovněprávní nároky zaměstnanců umožněné kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem, pokud zákon o daních z příjmů nestanovil jinak.

Od 1. ledna 2007 platí, že daňovými náklady jsou i náklady na práva zaměstnanců, vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu, pracovní nebo jiné smlouvy (!!), pokud zákon o daních z příjmů nestanoví jinak.

ZÁLEŽÍ NA TOM, CO JE VE SMLOUVÁCH

Různé formy zvýhodnění a plnění ve prospěch zaměstnanců lze od 1. ledna 2007 dohodnout a přiznat nejen v kolektivní smlouvě či vnitřním předpise, ale i v pracovní nebo jiné smlouvě. Sjednání výhod pro zaměstnance tak může být méně formální a zaměstnavatel je může stanovit individuálně pro jednotlivé zaměstnance. Náklady vynaložené na tato plnění jsou pro zaměstnavatele náklady daňovými (samozřejmě se jedná o zdanitelný příjem zaměstnance a většinou i o součást vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění).

ROZHODUJE ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ

Tak to platí ovšem pouze tehdy, "pokud zákon o daních z příjmů nestanoví jinak".

A zákon o daních z příjmů v řadě případů jinak stanovuje - namátkou lze uvést příspěvek zaměstnavatele na životní pojištění zaměstnance (daňovým nákladem je tento příspěvek do výše 8000 Kč ročně pro jednoho zaměstnance), příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem (daňovým nákladem je tento příspěvek maximálně do 3% ročního úhrnu vyměřovacích základů pro sociální pojištění) zajištění přechodného ubytování zaměstnanců mimo jejich bydliště (daňovým nákladem je maximálně částka 3500 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance ) apod.

BENEFITY SI NECHÁME NAPŘÍŠTĚ

Nastíněný problém je natolik široký, že nebylo možné se jím zabývat podrobně. Vzhledem k tomu, že se může stát výrazným motivačním prvkem zaměstnavatele, vrátíme se ke konkrétním výhodám (benefitům) podrobněji v dalších číslech.

Helena Machová
daňová poradkyně