Zejména angličtina nás dnes už obklopuje ze všech stran a bez její znalosti je člověk odsunut na okraj - nejenže nerozumí třeba reklamě v televizi, ale i naučit se ovládat počítač mu dělá mnohem větší potíže. Neznalost cizího jazyka je velmi tvrdým limitujícím faktorem a největší problém tak představuje pro ty, kteří se těmto požadavkům nejhůře přizpůsobují - jsou to zejména dospělí nad čtyřicet let a senioři.
Tlak na znalost alespoň jednoho světového jazyka je dnes skutečně nepřehlédnutelný. Mnoho starších dospělých a pracovně činných seniorů proto zjišťuje, že si své vzdělání v tomto směru doplnit musí, ať chtějí nebo ne. Mají to ale těžší než jejich školou povinné děti.
Jak se studuje po čtyřicítce
Schopnost a chuť učit se nové věci se s pokročilejším věkem spíše snižuje, v dospělosti převažuje zejména pomalejší logické učení nad mechanickým, každé studium je pro starší dospělé proto mnohem náročnější, než bylo před lety. Navíc mají většinou už vlastní rodinu s dorůstajícími dětmi, případně stárnoucí rodiče, o které je nutné pečovat, k tomu práci na plný úvazek a kariérní postup. Z volného času a síly k učení se stává nedostatkové zboží. V tomto věku nemají čas dělat domácí úkoly, učit se nová slovíčka a i pokrok je tak mnohem pozvolnější. V jazykových kurzech mezi samými teenagery pak starší dospělí snadno propadají skepsi z vlastní "neschopnosti" a studium vzdávají.
Co je v seniorském věku jinak
"Ačkoliv v dětském věku považujeme diferencovaný přístup k učení dětí za samozřejmé, v dospělosti stále ještě nerozlišujeme. A přitom každý zkušený člověk potvrdí, že dospělost v 25 nebo 50 letech je velmi rozdílná. Člověk se liší nejen fyzicky, ale i psychicky," říká Věra Chaloupková, ředitelka jazykové školy Motivace, specializované na výuku starších dospělých a seniorů.
Zejména v případě seniorů je nutné brát ohled i na některé fyziologické změny, např. ušní bubínek je méně pružný a rohovka žloutne. Prostředí výuky je nutné tomu uzpůsobit - učebna by měla být dobře osvětlená a sluchové vjemy by neměly být rušeny jiným hlukem. Z těchto důvodů mnoho jazykových škol nabízí speciální kurzy přímo pro starší dospělé a seniory.
Jazykové kurzy pro starší studenty
Jazykové kurzy zaměřené na starší dospělé s vyčleněním mladších věkových skupin mají několik výhod. Mladší účastníci nejsou zdržováni pomalejším tempem seniorů a lektor může i téma výuky uzpůsobit mentalitě seniorů.
"V běžných kurzech učební materiály často neodpovídají věku starších studentů, kteří jednoduše nemají zájem bavit se o tématech typu Pán prstenů či Harry Potter. Učebnice jsou z velké části postavené na informacích ze současného showbusinessu či světa informačních technologií a je proto třeba je doplňovat o materiály postavené na tématech blízkých právě starší generaci," vysvětluje Kateřina Rezková z jazykové školy English Point, která seniorům nabízí kurzy "pro starší a (ne)pokročilé": "Většinu studentů v těchto kurzech tvoří lidé ve věku od 45 let, kteří přicházejí do naší jazykové školy s tím, že v běžných kurzech nestačí mladším kolegům, kteří mají ze školy návyk se učit. Studenti se pak cítí dobře i proto, že vidí, že i jejich vrstevníci čelí podobným problémům s cizími jazyky jako oni sami. Rádi se svými kolegy sdílejí i své malé jazykové úspěchy a chlubí se situacemi, ve kterých angličtinu úspěšně použili - třeba v telefonickém styku nebo o dovolené."
Věra Chaloupková k tomu přidává další pozitivum výuky zaměřené na starší studenty: "V neposlední řadě je výuka ve skupinách věkově homogenních výhodná i z důvodu nepřítomnosti mezigenerační rivality, která vadí právě vyšším věkovým skupinám. Pokud má člověk strach, že se při výuce tzv. shodí, bojí se mluvit, aby neudělal chybu, méně se projevuje a jeho mysl je zaměstnávána spíše obavou ze zesměšnění než učením."
Je dobré seniory oddělovat?
Naproti tomu lektor Libor Stenzl z jazykové školy ITS- International School upozorňuje na nejednoznačnost toho, co je správné řešení: "V pedagogice lze jen těžko dávat absolutní odpovědi. Pokud se bavíme o tom, zda seniory začleňovat nebo vyčleňovat, je nutné nejprve stanovit, co je naším cílem. Pokud půjdeme v linii čistě výkonostní pedagogiky, pak jistě vyčleňovat. Starší člověk se učí jinak a většinou pomaleji, tudíž by pohotovější mládež zdržoval. Pokud budeme ctít humanistickou pedagogiku, která na první místo klade celkový rozvoj osobnosti, tedy škola jako škola života, pak to znamená seniory rozhodně začleňovat mezi studenty jiných věkových kategorií."
Zájem seniora o studium jazyka může totiž vyvěrat nejen z nespokojenosti se svou neznalostí či z čistě praktických důvodů (třeba ze snahy zvýšit své šance na pracovním trhu v rámci rekvalifikace), ale prozrazuje i snahu o seberozvíjení. Mnoho seniorů dnes již navštěvuje univerzity třetího věku, vzdělávací kurzy, přednášky a v univerzitní knihovně jsou jako doma. Speciální kurz pouze v kroužku seniorů je pro takového člověka spíše demotivující, kontakt s mladšími studenty by mu naopak mohl prospět.
"Rychlý vývoj v technice (a nejen tam) seniory diskvalifikuje ze života a je potřeba s tím něco dělat. Tedy vzdělávat, začleňovat. Proto se kloním k humanistické pedagogice, která probouzí zájem, a ten vede k neustálému sebevzdělávání," říká Libor Stenzl. Nezanedbatelný je určitě i vliv na mladší spolustudenty, kteří po setkání s takto aktivním seniorem často změní názor na uplatnění těch nejstarších v dnešním moderním světě.
Jak si vybrat
Například v jazykové škole BOHEMIA INSTITUT seniory z výuky záměrně nevyčleňují: "Podle našich zkušeností důležitějším faktorem než věk je celková osobnost studenta, jeho osobní motivace, temperament a samozřejmě jazykový talent. Zapojení seniorů do standardních skupin má několik nesporných výhod: umožňuje nám kvalitněji zařadit seniory podle jejich jazykové vstupní pokročilosti, čímž se zvětšuje efektivnost těchto kurzů, cena je mnohem přijatelnější a neprohlubuje se pocit věkového vyčlenění u seniorů, jejich motivace naopak při začlenění do standardních kurzů vzrůstá," uvádí Eva Mocová.
Libor Stenzl dává příklad z druhé strany praxe: "U nás funguje třída, kterou učí fantastická starší paní, která, aby se udržela ve společenské kondici, učí angličtinu. Vedla třídu seniorů, která byla neuvěřitelně aktivní, chodili na kafíčka a před hodinou plavat a člověk prostě musel mít radost z toho, jak jim to prospívá. Tady opravdu lze jen stěží kritizovat vyčlenění studentů na základě věku, protože oni si vyhověli lidsky i učebně a užili si to."
Jak vidno, na každém studentovi záleží, pro jakou cestu ke vzdělání se rozhodne a který způsob mu více vyhovuje. Jazykové kurzy pro starší dospělé a seniory i klasické jazykové kurzy lze hledat v největší české databázi jazykových škol a jejich kurzů na www.Jazykovky.cz. Rovněž většina jazykových škol určitě ráda staršímu studentovi poradí s výběrem kurzu a se zařazením do vhodné věkové skupiny spolustudentů. Konečný výběr je ale na něm.
Autorka je redaktorkou internetového časopisu Jazyky.Studium.Práce na www.Jazyky.com
