Uvedených osm bodů je příspěvkem k této diskusi právě z pozice učitelské.

Osobnost manažera především

Dnešní firmy potřebují manažerské osobnosti. Takové, které se dovedou úspěšně vyrovnávat s nestandardními situacemi, předvídat je a úspěšně vést týmy podřízených prakticky na všech úrovních řízení. Naplnění této potřeby je nejen otázkou náboru a výběru, firemních procedur a kultury, ale také systematického vzdělávání manažerů.

Český manažer mladšího i středního věku většinou v osobnost teprve postupně dozrává a potřebuje v tomto vývoji systematickou podporu. Například formou interního i externího koučinku. V mnohém mohou pomoci též systematické manažerské kurzy, kde se setkávají manažeři z různých firem a odvětví. V debatách s učiteli, ale také mezi sebou, se v uvolněné, přátelsky kritické atmosféře rovněž formují manažerské osobnosti.

Dovednosti jsou stále nezbytné, ale...

Praktické dovednosti stále ještě nejsou silnou stránkou naší manažerské obce. Jako příklad lze uvést prezentační dovednosti, nebo ty, které se vážou ke komunikaci či k metodologii řešení náročných problémů, numerické dovednosti aj. Bude ještě dlouho trvat, než se prosadí generace manažerů plně vybavená všemi potřebnými dovednostmi ze školy.

Budoucnost vzdělávání manažerů směřuje za obzor základních manažerských dovedností. Do popředí se dostává schopnost získávat a kombinovat čerstvé informace a osobní i sdílenou zkušenost do nových manažerských rozhodnutí a praktik. Ty jsou příznačné právě jen pro vyzrálou a zkušenou manažerskou osobnost.

Vzdělávání jako podnět k přemýšlení a inovacím

Jednou z přirozených ambicí učitele výkonných manažerů je probudit a podpořit v nich intenzivní myšlenkový proces zaměřený na zdokonalení jejich vlastní práce i činnosti celé firmy. Pokud se to daří, pak ti nejlepší účastníci manažerských programů si ani tak nezapisují slova lektora a podněty kolegů, jako spíše své nápady, jak změní sebe, svou práci, svůj styl, svůj program, svou firmu.

Tento přístup k manažerskému vzdělávání se projevuje v závěrečných pracích manažerských talentů. Nejsou přeplněny vyčtenými kompilacemi, ale obsahují zcela konkrétní, často strategicky významné projekty, ze kterých má užitek především vysílající firma. Přestože tato výuka není levná, firmě se několikanásobně vrátí.

Vytržení z firemní izolace

Řada velkých mezinárodních firem má své vlastní manažerské školy, které vzdělávají a trénují manažery i zaměstnance podle svých potřeb. Je zajímavé, že právě tyto excelentní firmy v poslední době využívají i veřejné systematické manažerské programy, aby načerpaly inspiraci odjinud. Nikoliv tedy případové studie z nepřítomných nebo fiktivních firem, ale možnost srovnávat, ověřovat si reálnou praxi kolegů z jiných oborů přináší často velmi cenné praktické podněty. Právě tento efekt přítomné rozmanitosti osobních zkušeností, obohacený diskusemi s kvalifikovanými učiteli managementu, se stává jedním z nejpřitažlivějších rysů těch manažerských škol, které vycházejí z interaktivní výuky.

Manažerské disciplíny v kontextu budoucnosti

Schopnost předvídat dlouhodobé příležitosti a ohrožení firmy a také přijímat riziko rozhodnutí by v moderní učící se organizaci měli získat nejen vrcholoví manažeři, ale i ti na střední a nižší úrovni.

Zkušenost také ukazuje, že je žádoucí umožnit manažerům, aby přímo prošli prognostickými workshopy, které je učí, jak rychle mobilizovat informace a v týmové práci rozvinout různé scénáře budoucího vývoje podmínek pro podnikání. Teprve v kontextu vlastní prognostické zkušenosti si i ostřílení manažeři uvědomují váhu a smysl svých rozhodnutí i meze a ošidnost odhadů budoucnosti. To je vede k orientaci na permanentní a pružný strategický management.

Internacionalizace vzdělání českého manažera

je snad největším pokrokem za posledních třináct let. Světový standard manažerských programů klade nové nároky na učitele v českých programech, zejména na jejich spojení s výukou MBA, a na účast zkušených praktiků ve výuce. Do popředí se dostává vyšší forma interaktivního stylu výuky.

Významné je také hostování kvalitních zahraničních lektorů, kteří mají přehled a zkušenosti se světovým podnikatelským prostředím a různými firemními kulturami. Takové lektory ovšem mohou garantovat jen vzdělávací instituce, které mají dostatek vazeb k zahraničnímu univerzitnímu a expertnímu zázemí.

Učit manažery anglicky nebo česky?

Internacionalizace výuky manažerů u nás stále má, a ještě dosti dlouhou dobu mít bude, své jazykové hranice. Ti, kdo jsou jazykově dobře vybaveni, mají na výběr nabídku kvalitních programů MBA (viz též s. 81 - 83), u nichž by výuka v angličtině měla být samozřejmostí. Jen na přechodnou dobu by měly být vyvinuty domácí programy MBA s postupně se zvyšující úrovní znalosti angličtiny v jejich průběhu.

Ovšem i systematická postgraduální výuka manažerů v češtině má své oprávnění. Urychluje proces výuky, obsahově jej osvobozuje a usnadňuje výměnu zkušeností a názorů mezi praktiky. Umožňuje též věcné zvládnutí programů s obdobným obsahem, jako mají mezinárodní MBA programy, a vytváří předpoklady pro pozdější studium MBA v angličtině.

Manažerské vzdělávání potřebuje učitelské osobnosti

Manažeři - studenti očekávají, že se ve vzdělávacích programech setkají s vyzrálými učiteli - osobnostmi. Lidmi, kteří mají hluboké znalosti prakticky použitelných teorií i zkušenosti z manažerské a poradenské praxe a dokážou vést týmy frekventantů cestou společného poznávání a objevování. Takové osobnosti se často utvářejí vně tradičních kamenných škol a je samozřejmé, že jich je nedostatek. Ale školy, které takové učitelské osobnosti mají, se dostávají na špici pelotonu manažerského vzdělávání.

PhDr. Ivan Fišera,
Associate Dean for Executive Education, CMC Graduate School of Business, Čelákovice