Andrea Křížková

Asociace jazykových škol České republiky o.s.


Přínos jazykového vzdělávání zaměstnanců ve firmách začíná výběrem optimálního dodavatele jazykové výuky. V současnosti už nabízejí jazykové školy nejen kvalitní lektory a metody výuky, ale také způsoby, jak co nejefektivněji výuku ve firmě organizovat podle potřeb zaměstnanců. Kromě toho kvalitní jazyková škola poskytuje HR oddělení pravidelnou zpětnou vazbu o výsledcích studia i o úrovni a průběhu vzdělávacího procesu.


Osoba pověřená monitoringem jazykového vzdělávání není totiž vždy kompetentní, anebo je to pouze jeden z mnoha jejich úkolů, kterému se pak věnuje pouze povrchně. Naopak se zase jindy stává, že škola není vybrána na základě kvalitně zpracovaného výběrového řízení, a pověřený pracovník pak zjišťuje, že není schopna dovést pracovníky ke stanovenému cíli. Jak tedy přistupovat k výběru vhodné jazykové školy?

Uvádíme sedm principům optimálního výběru.

1. Především by si firma měla specifikovat dlouhodobější cíle na základě obecně daných kritérií pro určování jazykových znalostí. K tomuto účelu se dá využít Společný evropský referenční rámec pro jazyky, v němž jsou jednotlivé úrovně popsány přesným a jednoduchým jazykem, srozumitelným i "nelingvistům". Podstatná je rovněž schopnost firmy rozlišit, jaký stupeň znalostí bude pro jednotlivé pracovní pozice požadovat. Profesionální jazyková škola je schopna provést relevantní analýzu potřeb a napomoci tak určení reálných cílů, aniž by nutně pak musela být vybrána jako dodavatel výuky.

2. Dalším krokem je oslovit možné dodavatele, kteří předkládají odpovídající portfolio. Předtím je důležité ověřit si např. zápis v obchodním rejstříku a další formální atributy.

3. V průběhu samotného výběru školy je podstatné si ověřit, zda je škola ochotna a schopna poskytnout:

> informace o své infrastruktuře,

> údaje o vyučujících a jejich kvalifikacích,

> informace o škále kurzů a služeb běžně poskytovaných a schopnosti flexibilně výuku přizpůsobit,

> srozumitelný a jasně definovaný způsob poskytování zpětné vazby,

> reference.

Určitě užitečné je školu přímo navštívit, seznámit se s jejími pracovníky odpovědnými za firemní výuku a se zázemím. V současnosti totiž technika umožňuje vytvořit dokonalou virtuální prezentaci splňující veškerá představitelná kritéria kvality, avšak "kamenná" škola může mít kapacitu místnosti 4x4 m2 pro 120 lektorů a administrativní zázemí.

4. Realizaci jazykového projektu je dobré zahájit stanovením stávající úrovně studentů jazykových kurzů a cílové úrovně pro dané pozice, v určeném časovém horizontu a s průběžně měřenými výsledky, neboli kontrolou pokroku studentů. Jedině tak může být výuka efektivní.

Zárukou kvality bezpochyby jsou kvalifikovaní lektoři, vedení a monitorovaní akademickým zázemím školy a dále sylaby jednotlivých kurzů. Ty rozhodně nepatří k "minulosti", kdy jsme byli zvyklí na direktivně vytvořené popisy a předpisy. Sylabus by měl mít srozumitelně popsané cíle pomocí tzv. "can do statements", které umožní i studentovi, nejenom lektorovi, získat představu o dovednostech, které po absolutoriu získá, obsahu kurzu, používaných materiálech a metodice hodnocení úspěšnosti.

5. Během realizace projektu by měl zadavatel požadovat efektivní a snadno vyhodnotitelné informace, jako jsou záznamy o docházce, jasně a "uživatelsky vhodně" prezentované výsledky průběžného testování. Dnes jsou tyto informace již běžně přístupné zadavatelům on-line s možností exportování dat do nejrůznějších sestav. V jazykové výuce je ale třeba zpracovávat nejenom číselné údaje, ale i "popis jazykových dovedností", což bývá při vyhodnocování nejobtížnější.

6. Nejobtížnější při studiu jazyka v dospělosti je opravdová motivace. Bez ní úspěchu dosáhnout nelze. Mnozí studenti si představují, že by je měl motivovat někdo zvenčí. Motivace je ale v tomto případě ryze jejich vlastní záležitost. Najít motivační prvek je nesmírně složité, může k tomu sloužit např. cíl složení certifikované mezinárodně uznávané jazykové zkoušky. Kvalitní škola by měla ve svém portfoliu nabízet přípravu k takovýmto zkouškám.

7. Jazyk se učí lidé a většinou jej vyučují také lidé, a tak se zákonitě setkáváme se stížnostmi. Těm lze předejít pravidelným dotazováním (on- line; přímým zasíláním). Dojde-li opravdu až ke stížnosti, kvalitní škola by měla mít systém řešení nestandardních situací, který zahrnuje i výměnu lektora, je-li k tomu pádný důvod.

JAKÁ JE ZÁRUKA KVALITY?

Kvalitní jazykové školy respektují tři následující podmínky: vymezení služeb, které škola poskytuje, splnění vnitřních standardů kvality, ověření standardů kvality externí inspekcí.

Asociace jazykových škol České republiky o.s (AJŠ ČR) sdružuje jazykové školy, které procházejí každé tři roky inspekcí. Standardy kvality, dané inspekčním schématem a ověřované touto inspekcí, vycházejí ze standardů evropské asociace jazykových škol a institucí EAQUALS a odpovídají všem výše uvedeným kritériím. AJŠ ČR žádá o přidružené členství v EAQUALS, asociaci s mnohaletými zkušenostmi s ověřováním kvality a efektivity jazykového vzdělávání.

CO JE REFERENČNÍ RÁMEC A CO KOMPETENCE?

Dotkli jsme se dvou pojmů, které si vyžadují podrobnější vysvětlení.

Společný evropský referenční rámec pro jazyky (ERF)a využití jeho deskriptorů je potřebný pro srozumitelnost a logické uspořádání v učení se jazykům v Evropě (stanovení cílů, evaluace a certifikace). Cílem je umožnit větší mobilitu a účinnější mezinárodní komunikaci s úctou k identitě a kulturní různorodosti. Obrysový rámec, zahrnující šest v hrubých rysech odlišených úrovní, pokrývá odpovídajícím způsobem prostor učení, který je relevantní pro Evropany učící se cizím jazykům. (A - uživatel základů jazyka zahrnuje dvě úrovně A1, A2; B - samostatný uživatel zahrnuje úrovně B1, B2; C - zkušený uživatel jazyka zahrnuje úrovně C1, C2, více tabulka na str. 50).

Jazykové kompetence lze prokázat složením mezinárodních zkoušek z daného jazyka, které vesměs uvádějí na certifikátech odkaz na stupeň ERF. Složit certifikovanou zkoušku z evropského jazyka je možné i v České republice. Nejrozšířenějším cizím jazykem je stále angličtina, a právě škála zkoušek z angličtiny je velmi široká (UCLES zkoušky PET, KET, FCE, CAE, CPE, řada BEC; zkoušky City&Guilds - pořádané akreditovanými centry), dalším žádaným jazykem je francouzština (zkoušky DELF a DALF), němčina, ale i španělština, italština a další.

MEZINÁRODNĚ UZNÁVANÉ ZKOUŠKY

Složení certifikované zkoušky slouží jako důkaz určitého stupně znalostí ověřený nezávisle na poskytovateli výuky. The Bell School a.s. připravuje studenty zejména ke zkouškám řady Cambridge ESOL (English for Speakers of Other Languages, tj. angličtina pro cizince). Z obecného jazyka jsou to zkoušky PET (Preliminary English Test), FCE (First Certificate in English), CAE (Certificate in Advanced English) a CPE (Certificate of Proficiency in English), z odborné angličtiny řada BEC (Business English Certificate). V současnosti k nim přibyla i zkouška ILEC (International Legal English Certificate) určená právníkům. Právě příprava ke zkoušce vyžaduje od studenta více samostatné práce, v čemž lze ideálně využít e-learning. n

Popis úrovní ERR (z hlediska studenta)

A1: Rozumí známým každodenním výrazům a zcela základním frázím, jejichž cílem je vyhovět konkrétním potřebám, a umí tyto výrazy a fráze používat. Umí představit sebe a ostatní a klást jednoduché otázky týkající se informací osobního rázu, např. o místě, kde žije, o lidech, které zná, a věcech, které vlastní, a na podobné otázky umí odpovídat. Dokáže se jednoduchým způsobem domluvit, mluví-li partner pomalu a jasně a je ochoten mu/jí pomoci.

A2: Rozumí větám a často používaným výrazům vztahujícím se k oblastem, které se ho/jí bezprostředně týkají (např. základním informace o něm/ní a jeho rodině, o nakupování, místopisu a zaměstnání). Dokáže komunikovat prostřednictvím jednoduchých a běžných úloh, jež vyžadují jednoduchou a přímou výměnu informací o známých a běžných skutečnostech. Umí jednoduchým způsobem popsat svou vlastní rodinu, bezprostřední okolí a záležitosti týkající se jeho/jejích nejnaléhavějších potřeb.

B1: Rozumí hlavním myšlenkám srozumitelné spisovné vstupní informace týkající se běžných témat, se kterými se pravidelně setkává v práci, ve škole, ve volném čase atd. Umí si poradit s většinou situací, jež mohou napsat jednoduchý souvislý text na témata, která dobře zná nebo která ho/ji osobně zajímají. Dokáže popsat své zážitky a události, sny, naděje a cíle a umí stručně vysvětlit a odůvodnit své názory a plány.

B2: Dokáže porozumět hlavním myšlenkám složitých textů týkajících se jak konkrétních, tak abstraktních témat včetně odborně zaměřených diskusí ve svém oboru. Dokáže se účastnit rozhovoru natolik plynule a spontánně, že může vést běžný rozhovor s rodilými mluvčími, aniž by to představovalo zvýšené úsilí pro kteréhokoli účastníka interakce. Umí napsat srozumitelné podrobné texty na širokou škálu témat a vysvětlit své názorové stanovisko týkající se aktuálního problému s uvedením výhod a nevýhod různých možností.

C1: Rozumí širokému rejstříku náročných a dlouhých textů a rozpozná implicitní významy textů. Umí se plynule a pohotově vyjadřovat bez zjevného hledání výrazů. Umí jazyka užívat pružně a efektivně pro společenské, akademické a profesní účely. Umí vytvořit srozumitelné, dobře uspořádané podrobné texty na složitá témata, čímž prokazuje ovládnutí kompozičních útvarů, spojovacích výrazů a prostředků koheze.

C2: Snadno rozumí téměř všemu, co si vyslechne a přečte. Dokáže shrnout informace z různých mluvených a psaných zdrojů a přitom dokáže přednést polemiku a vysvětlení v logicky uspořádané podobě. Dokáže se spontánně, velmi plynule a přesně vyjadřovat a rozlišovat jemné významové odstíny i ve složitějších situacích.