Železná lady se narodila 13. října 1925 do obchodnické rodiny v Granthamu. Studovala chemii, později také právo. Na krátkou chvíli pracovala jako daňová právnička. V roce 1951 se provdala za Denise Thatchera. Vedle tohoto muže později ovládla nejen britskou politickou scénu.
Na cestě k Downing Street
Koncem 50. let se mladá Margaret vrhá na politiku, jako cíl si vybírá Dolní sněmovnu a je úspěšná. Je věrná svým konzervativním myšlenkám, proto není překvapením, že stojí po boku konzervativní strany. Na začátku 70. let se opírá ve své kritice konzervativní strany o tradice, jež se sama sobě zavázala dodržovat, což jí vynáší na post předsedkyně strany a později v předčasných parlamentních volbách v roce 1979 i na post britské premiérky. Právě vstup této ženy na pověstnou Downing Street 10 změnil epochu Velké Británie, jež byla delší dobu v hospodářských problémech.
Současná společnost neustále kritizuje vyzdvihování významných žen, jež se jakýmkoliv způsobem zapsaly do historie. Nicméně tyto kritiky nemají absolutní opodstatnění, pokud se jedná o výjimečné postavení "železné lady" v dějinách. Krátce po svém nástupu musela řešit situace, jež vyžadovaly rozhodnost a s nimiž se mnozí mužští kolegové za své funkční období nikdy nesetkali. Jednak měla svou ekonomickou představu, se kterou narážela ve vládním kabinetu a stávky odborářů, ke kterým přistoupila s nebývalou razancí. Právě její ekonomické zásahy byly zprvu velmi tvrdé a kritizované, avšak časem se ukázalo, že velkou měrou napomohly rozvoji a znovu nastartování britské ekonomiky.
Pevná ruka, železná lady...
Momentem, před kterým v moderní historii stál málo který ministerský předseda, bylo obsazení Falkland Argentinou. Tento okamžik lze bez nadsázky označit jako "oko světa", které bylo upřeno na Margaret Thatcherovou. Její reakce byla pro mnohé překvapením. S rozhodností sobě vlastní nařídila ozbrojeným silám Velké Británie vrátit Falklandy (známé taky jako Malvíny) pod její správu. Tímto krokem získala absolutní sympatie, z nichž následně těžila pro svá jednání s mezinárodními partnery.
Margaret Thatcherová ale žila i osobním životem. Lidé ji přezdívali všelijak, jejího muže označovali jako chudáka v tomto svazku, avšak opak byl pravdou. Denis Thatcher nikdy netoužil stát se středem pozornosti a přijal roli osoby, jež bude své manželce po boku i přesto, že zastávala jako žena nejvyšší státní úřad. Margaret s manželem kolem sebe měli po celou dobu jejího vládnutí úzký okruh lidí, jež se vyznačoval věrností, loajalitou a oddaností konzervativním hodnotám v novém světě.
Britská premiérka přijala staré anglické myšlení s progresí nové doby a její základní rysy prezentovala sama na sobě. Vždy nosila decentní kostýmky (měla ráda modré), doplněné elegantním kloboukem. Při návštěvě země s jinou kulturou se snažila o maximální vyvážení respektu k dané zemi a prezentaci Velké Británie. Železnou lady si pamatoval každý, neboť právě díky konzervativnímu myšlení lpěla na tradičním vzhledu své osoby.
Herec nejbližším spojencem
Ke konci 80. let vzniklo na světovém politickém poli přátelství, které napomohlo pádu Východního bloku. Americký prezident Ronald Reagan a Margaret Thatcherová sdíleli stejné hodnoty, byli spojenci v oblastech ekonomických i vojenských. Přestože není souvislost přímá, jejich osoby změnily historii i naší země.
Paradoxem a politováníhodným faktem je, že i přes velký úspěch ve východních otázkách odešla Margaret ze své vnitropolitické oblasti poražena. Každopádně bude mít tato žena své nezastupitelné místo v dějinách Evropy.
