Vyjednavači členských zemí Evropské unie, kteří se poprvé sejdou příští týden v Berlíně, se v první fázi zaměří na znění Berlínské deklarace a teprve v dubnu a květnu na osud euroústavy. Informoval o tom europoslanec Jan Zahradil, kterého premiér Mirek Topolánek zmocnil jednáním s německým předsednictvím o euroústavním textu.
Německo chce oživit ústavu EU, která obsahuje reformy unijních institucí po rozšíření EU a kterou odmítli francouzští a nizozemští voliči v referendech na jaře 2005. Němci se rozhodli jednat pouze s členskými státy na úrovni vládních vyjednavačů. Prvním výsledkem má být 25. března deklarace, kterou vyhlásí šéfové států na neformálním summitu v Berlíně a která má v obecné rovině vyjadřovat hodnoty a smysl unie.
Podle Zahradila bude schůzka někdy v polovině příštího týdne především prvním kontaktem s vyjednavači z německé strany. Do 25. března očekává ještě dvě až tři setkání zmocněnců. Až v dubnu a květnu se budou jednání plně věnovat osudu euroústavy, dodal europoslanec známý odmítavými texty k nynějšímu textu ústavní smlouvy EU.
Zahradil se označil za jakéhosi libera, který prý bude zkoumat, jaké možnosti budou přicházet v úvahu. Podle něj jsou v zásadě tři. Pokračovat se stávajícím textem nebo s textem, který z něj vychází, nebo příprava úplně nového textu. Nejprve chce Zahradil zjistit, jaké jsou priority německého předsednictví, ostatních států, a co je nejvýhodnější pro Česko.
Nechtěl říci, jakého výsledku by chtěl ve své misi dosáhnout, ale připustil, že vedoucí čeští představitelé jsou v zásadě pro nový text. Jsem rád, že nejvyšší ústavní činitelé mají víceméně jednotný názor, řekl.
Prezident Václav Klaus i vicepremiér Alexandr Vondra se vyslovili pro nový dokument odlišný od původního textu. Němečtí představitelé dali nicméně opakovaně najevo, že chtějí zachovat základ euroústavy, která vznikla po několika letech jednání a jako výsledek vyvážených kompromisů.
