Lidé zůstávají vlastně pořád stejní. Jako milovali luxus a eleganci, nechávali se rozmazlovat v lázních a korzovali v parcích v 19. století, činí to samé na tomtéž místě i ve století s pořadovou číslovkou 21.
Festspielhaus, od roku 1998 druhý největší operní sál v Evropě. Průčelí bylo kdysi nádražím.
Snímek: BADEN-WÜRTTEMBERG TOURISMUS
Boháči i snobové tu budou jako doma. Před lázeňskými domy parkují automobily za miliony, dostaveníčko si tu dávají s těmi nejdražšími sportovními veterány. Nezbytnou kulisou jsou dámy v róbách a pánové ve smokinzích, široké klobouky na dostizích, vrtkavá štěstěna kasina... Při pohledech do výkladních skříních se vám bude zdát, že si obchodníci spletli eura s lirami. Ano, i propisovací tužka může stát 1000 eur, stačí ji ozdobit diamantem. Že jsou filmy z 60. let o životě smetánky minulostí? Nikoliv. Rozhodně ne v Baden-Badenu, lázeňském městě na úpatí Schwarzwaldu. Táhne to sem milionáře a požitkáře z celého světa, ale jedinečnou elegancí osloví město utápějící se v zeleni i obyčejné turisty.
Baden-Baden nepatří k lázním, které vyrostly na zelené louce. Zdejší termální prameny znali již Římané, dokonce císař Caracalla si tady ulevoval od revmatu. Od 12. století se tu pak usídlil rod Zähringerů, větev vládnoucích bádenských markrabat. Ti město už ve středověku pojmenovali Baden. Jejich původní, starý hrad z roku 1102, se tyčí dnes už jen jako zřícenina na kopci severně od města.
Koncem 15. století se šlechtici přestěhovali blíže dnešnímu centru a postavili si na vrchu Florentinerberg Nový hrad. Ovšem ani on ani jeho zahrady nejsou návštěvníkům přístupné, v roce 2003 je koupila kuvajtská firma. Nebylo to poprvé, co se hrad prodával. Osm let předtím figuroval jako aukční položka ve slavné britské dražební síní Sotheby´s.
Na římskou tradici tu v 16. století navazoval slavný lékař Paracelsus, když ve městě léčil pacienty. O století později se stejně jako prakticky celé Evropě nevyhnula ani Badenu válečná vřava. Ocitlo se v troskách a markrabě se počátkem 18. století přestěhoval do nedalekého Rastattu.
Hlavní město Evropy
Stačilo století a půl a město bylo k nepoznání: do luxusních lázní sem jezdili vysoce postavení a urození hosté. Baden si dokonce získalo přízvisko Hlavní letní město Evropy, potkávali se tu všichni, kdo tehdy na kontinentě něco znamenali. V roce 1931 se význam zdejších lázní podtrhl i doplněním jména města na Baden-Baden (doslova Lázně v Lázních). Poválečná přestávka, kdy si zde zřídila hlavní štáb francouzská okupační armáda a fungoval zde tábor pro přemístěné osoby, netrvala dlouho. Na někdejší slávu Baden-Baden zanedlouho navázal.
Pavilóny, kasino, opera
Centrum města se rozkládá v údolí říčky Oosbach. Podél ní na západním břehu vede krásná promenáda Lichtentaler Allee. Vydejte se zde ve stínu stromů po stopách Napoleona III., královny Viktorie, Bismarcka či Dostojevského. Roku 1861 se právě tady odehrál neúspěšný atentát na pruského krále a pozdějšího císaře Viléma I. Severně od promenády stojí uprostřed parků pavilón Kurhaus s kolonádou antických sloupů, dílo F. Weinbrennera (1821 - 1824), kde se dnes odehrávají plesy a koncerty, v jednom křídle sídlí kasino. Čtyři hrací sály navrhl Jacques Bénazet (1855) ve stylu francouzských zámků. Vedle uvidíme budovu Trinkhalle (1839 až 1842), jejíž zdi zdobí obrazy bádenských legend. Na vrcholku Michaelsberg nad ní stojí rumunská pravoslavná kaple Stourdza, kterou v letech 1863 - 1866 postavil Leo von Klenze pro poslední moldavský vládnoucí rod. Severně dole při řece se nachází Festspielhaus, druhý největší operní sál v Evropě, který od roku 1998 hostí světové hvězdy. Do moderního sálu se vchází někdejší nádražní halou.
Jižně od Kurhausu stojí divadlo ve stylu Belle Epoque, o kus dál při Lichtentaler Allee pak galerie Kunsthalle s díly 19. a 20. století. Hned vedle moderní Museum Frieder Burda, dílo newyorského architekta Richard Meiera (2004): vystavuje na 500 světových uměleckých děl posledních sto let. Po promenádě dojdete k secesní zahradě Gönneranlage. Na konci promenády dodnes funguje cisterciácký klášter, založený roku 1245. Pár set metrů dál stojí Brahmshaus (Maximilianstr. 85), muzeum udělané z domu, kde trávil letní měsíce 1865 - 1874 slavný skladatel.
Z lázní do města
Staré město se rozkládá v kopci na východním břehu s mnoha pěšími uličkami a schody. U klasicistní radnice na náměstíčku Marktplatz stojí pozdně gotický kostel Stiftskirche. Zaujme vysoký kamenný krucifix z 15. století či hrobky 14 markrabat bádenských, včetně nejslavnějšího Ludwiga-Wilhelma (1677 - 1707). Východně od kostela stojí funkční lázně Friedrichsbad v pseudorenesančním paláci.
Na vedlejším náměstíčku Römerplatz uvidíte klášter a kostel ze 17. století, odkryty zde byly zbytky římských lázní - část vystavena v malém muzeu. O kus dál se přijde k druhým lázním, modernímu komplexu Caracalla-Therme. Poblíž uvidíte zahradu ve stylu italské renesance Paradies s fontánami a kaskádami. Zpátky ve městě upoutá na ulici Lichtentaler Strasse pravoslavný Ruský kostel se zlatou kupolí (1880 - 82). Kdysi sem jezdila ruská aristokracie, dnes si Baden-Baden oblíbila novodobá ruská smetánka.
Východně od města se vypíná vrch Merkur (670 m) s rozhlednou, kam jezdí strmým svahem lanovka. V blízkém Iffezheimu si můžete zajít na dostihy na proslulé bádenské závodiště. Milovníci vína se vydají po 35 km dlouhé turistické stezce po bádenských vinicích. Nedaleká 40km pěší trasa Panoramaweg si zase před třemi lety vysloužila titul nejkrásnější v Německu.
Barokní Rastatt
Pokud nebudete mít dost památek, můžete se vypravit ještě do 10 km vzdáleného města Rastatt. To si uchovalo výrazný barokní ráz. Nad všechno ční zámek, který pro markraběte Ludwiga - ten se sem přestěhoval z Baden-Badenu - postavil na přelomu 17. a 18. století italský architekt Domenico Edigio Rossi a dostavěl Michael Ludwig Rohrer.
