Míra evidované nezaměstnanosti se v měsíci dubnu snížila o dalších 0,5 %, a dosáhla hranice 6,8 procent. V meziročním srovnání je nižší o 1,5 % a dubnový výsledek je nejnižší od července 2004, kdy se nezaměstnanost začala stanovovat podle nové metodiky.
A jak se tento výsledek projevil na konkrétních číslech o výši nezaměstnanosti? K poslednímu dubnu evidovaly úřady práce celkem 402.932 osob, což je o 27.542 osob méně než ke konci předchozího měsíce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je celkový počet uchazečů o zaměstnání nižší o 83.231.
Jakkoliv se tento výsledek zdá být pozitivní, v některých problematických okresech se situace výrazně nezměnila. Srovnáme-li celorepublikově počet uchazečů o práci (již zmíněných 403 tisíc) a počet volných míst (114 tis.), na jedno volné pracovní místo v současné době připadá v průměru 3,5 uchazeče. Co by za takovýto výsledek daly některé okresy nacházející se především v severovýchodní části naší republiky, jako např. okres Jeseník (46,6), Karviná (20,0), Děčín (15,7) nebo Most (15,2). Právě tyto okresy dlouhodobě bojují s nezaměstnaností a jak se ukazuje, ne příliš úspěšně.
Přesto jsou celorepublikové údaje o nezaměstnanosti potěšující. A kdo za úspěchem stojí? Dá se očekávat, že největší zásluhy si budou připisovat politici. Zejména v rámci předvolebních kampaní zřejmě několikrát padne slovní spojení „nezaměstnanost a úspěch“. Ovšem spíše než poslanecká opatření a práce ministerských úředníků jsou na „na vině“ jiné faktory. Nejen dobře nastartovaná ekonomika, ale i počasí přispělo ke snížení tohoto ukazatele. Příznivé klimatické podmínky umožnily pracovat i v měsících, ve kterých každoročně dochází k určitému zvyšování počtu nezaměstnaných. Zejména stavebnictví v prvních měsících letošního roku táhne celou ekonomiku kupředu. Svou roli, a rozhodně ne nezanedbatelnou, hraje i aktivita zahraničních investorů, kteří investují miliardy na výstavbu a provoz svých závodů. Není se co divit, česká pracovní síla má slušný potenciál a dobrý zvuk.
Počasí má prsty i v zahraničním obchodě
Další zajímavou statistikou, na které se výrazně podepsalo počasí, je i statistika zahraničního obchodu. Ten skončil v březnu s rekordním přebytkem 12,4 miliardy korun, což je o 3,3 miliardy více než před rokem a nejvyšší kladné březnové saldo v historii. K rekordním číslům dopomohlo teplé počasí, které umožnilo firmám výrazně zvýšit produkci a následně export svých výrobků. Dařilo se zejména oblasti strojů a dopravních prostředků, svou roli hrála i minerální paliva. Výsledky mohly být ještě výrazně lepší, nebýt zdražení cen ropy, ke kterému došlo začátkem letošního roku. Škoda, že česká vláda nemůže o počasí hlasovat. Pokud by příznivé klimatické podmínky prošly a byly schváleny oběma komorami parlamentu a následně podepsány prezidentem, vyspělé státy bychom doháněli podstatně snadněji. Historie však ukázala, že větru, dešti se nedá poručit.
Za kvalitnější dálnice bych si klidně připlatil
Ministerstvo dopravy jako jednu z možností, jak navýšit příjmy rozpočtu, zvažuje zdražení dálničních známek pro osobní automobily. Minulý týden to uvedl ministr dopravy Aleš Řebíček s tím, že případné zdražení by bylo do deseti procent, tedy do stokoruny. Nemám nic proti zdražení, zvláště pokud se navýšené prostředky použijí na výstavbu nových, nebo spíše rekonstrukci starých dálnic a rychlostních komunikací. Ten, kdo častěji zavítá na nejvytíženější tuzemskou komunikaci, dálnici D1, by jistě oželel nějakou tu korunu, resp. stokorunu navíc, aby jízda po ní byla příjemnější a především plynulejší než doposud. A nemuselo by zůstat jen u deseti procent.
Já osobně bych připlatil, ale pod podmínkou, že případná výstavba a správa komunikací bude efektivnější než doposud. Ceny, za něž se v České republice silnice a dálnice staví, totiž budí nejen v očích české veřejnosti stále větší a oprávněné pochybnosti. Na předražování veřejných zakázek v ČR upozorňovala Evropská investiční banka, k pravidelným kritikům se řadí i britská poradenská společnost Mott Mac Donald (MMD), která v minulosti provedla několik srovnání nákladovosti staveb dálnic v ČR a jiných evropských zemích. Podle MMD se např. v Rakousku či Německu staví o polovinu levněji než u nás.
Ředitelství silnic a dálnic považuje náklady na výstavbu tuzemských komunikací za objektivní, jelikož do celkového rozpočtu výrazně promlouvá především komplikovaný terén nebo požadavky ekologů. Můžeme tedy jen závidět ostatním evropským zemím, kde žádný z těchto problémů nemají. Tamní terén je naprosto nekomplikovaný, tj. zcela rovinatý a ekologické normy jsou velice mírné, nebo nejsou zavedeny vůbec. Jak jinak si vysvětlit podstatně nižší náklady na výstavbu? Nebo že by v tom hrála roli neprůhledná výběrová řízení a průběh tendrů veřejných zakázek?
