V relativním vyjádření došlo na celorepublikové úrovni ke zvýšení nominální mzdy o 10,4 %. Jedná se o nejvyšší mzdový růst od 4. čtvrtletí 1998. Na první pohled je ale zřejmý výrazný rozdíl mezi oběma sférami. Hnací silou vysokého růstu, na rozdíl od roku 1998, byly v letošním 1. čtvrtletí mzdy dosažené v podnikatelské sféře (růst o 12,2 %), zatímco platy v nepodnikatelské sféře mzdový vývoj naopak zpomalily (růst pouze o 3,5 %). Podnikatelská sféra zaznamenala obdobně vysoké tempo růstu naposledy v 1. čtvrtletí 1998. Naopak přírůstek mezd v nepodnikatelské sféře patří k nejnižším za posledních 9 čtvrtletí, tj. nižší byl naposledy zjištěn ve 4. čtvrtletí 2005.

Vývoj reálné mzdy je vedle růstu nominálních mezd ovlivněn ještě růstem cenové úrovně (inflace) vyjádřené indexem spotřebitelských cen. Spotřebitelské ceny se zvýšily v 1. čtvrtletí o 7,4 %, v důsledku čehož byla významná část vysokého mzdového růstu znehodnocena rostoucími cenami a reálná mzda tak meziročně vzrostla pouze o 2,8 %. Proti propadu (na 1,7 %) ve 4. čtvrtletí 2007 to představuje sice mírné zlepšení, nicméně je to druhá nejnižší hodnota za posledních 9 čtvrtletí. V podnikatelské sféře se reálná mzda zvýšila o 4,5 %, tedy stejně jako za celý rok 2007. V nepodnikatelské sféře se ale nízký mzdový růst a vysoká inflace podílely na poměrně výrazném propadu reálných mezd o 3,6 %. Ke zvyšování platů v nepodnikatelské sféře dochází v závislosti na legislativních opatřeních vlády a možnostech státního rozpočtu, tedy spíše skokově než plynule. Občas, i když v posledních letech spíše výjimečně, proto k propadům reálných mezd v této sféře docházelo. Letošní 1. čtvrtletí je ale v tomto ohledu rekordní, k většímu poklesu došlo naposledy ve 3. čtvrtletí 1998.

Minimální mzda se od ledna 2007 nezměnila a činí 8 000 Kč.

Celorepublikový mzdový vývoj je ovlivňován především podnikatelskou sférou, neboť její zaměstnanci tvoří v souboru sledovaných subjektů více než tři čtvrtiny. Zatímco mzdový vývoj v podnikatelské sféře je plynulejší a je ovlivněn především hospodářskými výsledky firem, vývoj v nepodnikatelské sféře probíhá spíše skokově. Po zrušení vyplácení tzv. dalších platů (v roce 2005) byly v nepodnikatelské sféře potlačeny výraznější rozdíly v mzdové úrovni mezi jednotlivými čtvrtletími a mzdový vývoj se tak stal plynulejším a docházelo k většímu sbližování úrovně mezd mezi oběma sférami. V 1. čtvrtletí 2008 se mezi oběma sférami výrazně rozevřely nůžky.

Vzhledem k tomu, že v nepodnikatelské sféře pracuje vyšší podíl osob na částečný úvazek, budou následující srovnání provedena na údajích o průměrné mzdě na tzv. přepočtené počty zaměstnanců, které přihlížejí k délce pracovního úvazku.
Nominální průměrná hrubá měsíční mzda na přepočtené počty v 1. čtvrtletí 2008 činila 23 235 Kč, tj. meziročně o 2 183 Kč, resp. 10,4 % více. V podnikatelské sféře se zvýšila o 2 577 Kč, tj. 12,2 %, průměrná mzda činila 23 717 Kč, v nepodnikatelské sféře vzrostla o 698 Kč, tj. 3,4 % a dosáhla 21 429 Kč. Reálná mzda meziročně vzrostla celkem o 2,8 %, v podnikatelské sféře o 4,5 %, v nepodnikatelské poklesla o 3,7 %.

Budeme-li se zabývat odvětvími, která jsou z hlediska zaměstnanosti významnější, tj. zaměstnávají alespoň 20 tis. zaměstnanců, pak z porovnání na podrobnější úrovni (oddíly OKEČ, tj. dvouciferný kód) vyplývá, že na obou koncích pomyslného žebříčku se nacházejí v jednotlivých sledovaných obdobích stejná odvětví a v jejich pořadí dochází jen k minimálním změnám. V 1. čtvrtletí 2008 nejvyšší nominální průměrné mzdy dosáhlo odvětví finanční zprostředkování kromě pojišťovnictví (58 391 Kč) při meziročním růstu o 8,3 %. Naopak nejnižší nominální průměrná mzda byla zjištěna v odvětví výroba textilií a textilních výrobků (15 577 Kč) při meziročním růstu o 10,5 %. Poměrně vysoká je diference v absolutní částce, o kterou si zaměstnanci ve zmíněných odvětvích meziročně polepšili. Zatímco v lépe placeném odvětví stoupla hrubá mzda téměř o 4,5 tis. Kč, v hůře placeném odvětví to bylo o necelých 1,5 tis. Kč.

Na dalších místech mezi nejlépe placenými odvětvími jsou: činnosti v oblasti výpočetní techniky (52 291 Kč, meziroční růst o 11,6 %, tj. 5 448 Kč) a výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie (36 423 Kč, meziroční růst o 22,1 %, tj. 6 583 Kč). Mezi nejhůře placená odvětví nadále patří: zemědělství, myslivost a související činnosti (15 989 Kč, meziroční růst o 12,7 %, tj. 1 800 Kč) a ubytování a stravování (16 376 Kč, meziroční růst o 6,5 %, tj. 994 Kč).

Při srovnání odvětví bez ohledu na počet zaměstnanců byla nejvyšší nominální mzda (v již zmíněném odvětví finanční zprostředkování kromě pojišťovnictví - 58 391 Kč) 4,6krát vyšší než nominální mzda nejnižší (odvětví výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin - 12 634 Kč). Přestože meziroční růst průměrné mzdy v nejlépe placeném odvětví byl v relativním vyjádření nižší (8,3 %) než v nejhůře placeném odvětví (11,1 %), v absolutních částkách se jednalo v prvním případě o cca 4,5 tis. Kč, zatímco v druhém případě jen o necelých 1,3 tis. Kč.

Nejdynamičtěji průměrná mzda vzrostla v odvětví (s malým počtem zaměstnanců) pomocné činnosti související s finančním zprostředkováním, a to o 43,6 %, nejpomaleji stoupla v odvětví hospodařícím s veřejnými prostředky, a to ve veřejné správě a obraně; povinném sociálním zabezpečení o 2,9 %. Meziodvětvová mzdová diferenciace (na přepočtené počty) se meziročně poměrně výrazně zvýšila, variační koeficient průměrných mezd (podle oddílů OKEČ) byl o 1,8 procentního bodu vyšší a dosáhl 40,1 %.

Průměrná nominální mzda ve firmách a organizacích, které zaměstnávají 250 nebo víc zaměstnanců, dosáhla na přepočtené počty 24 913 Kč, v podnicích zaměstnávajících 50-249 zaměstnanců 21 846 Kč, u firem s počtem 20-49 zaměstnanců 21 172 Kč. Zde je na místě si znovu připomenout, že všechna výše popisovaná statistická data se vztahují k souboru zpravodajských jednotek, ve kterém nejsou zařazeny podnikatelské subjekty zaměstnávající méně než 20 zaměstnanců, finanční instituce a organizace nepodnikatelské sféry jsou zahrnuty bez ohledu na počet zaměstnanců. Obecně platí, že ve větších firmách jsou mzdy spíše vyšší než ve firmách menších.

Významný vliv na mzdovou úroveň má vlastnictví: v soukromém sektoru (většinový podíl soukromého kapitálu) dosáhla mzda v průměru více než 23,5 tis. Kč, z toho ve firmách, kde je většinovým vlastníkem zahraniční kapitál, to bylo téměř 29 tis. Kč. Zaměstnanci veřejného sektoru (většinovým nebo jediným vlastníkem je stát) si v letošním 1. čtvrtletí přišli v průměru zhruba na 22 tis. Kč.

Nárůst objemu mzdových prostředků u souborů zpravodajských jednotek, ve kterém nejsou zařazeny podnikatelské subjekty zaměstnávající méně než 20 zaměstnanců, činil proti 1. čtvrtletí 2007 více než 23 mld. Kč, což je více o 11,4 % při současném růstu počtu zaměstnanců (na přepočtené počty) o 1,0 %. V podnikatelské sféře vzrostly mzdové prostředky o 13,9 %, počet zaměstnanců se zvýšil o 1,5 %. V nepodnikatelské sféře se počet zaměstnanců snížil o 1,0 %, mzdové prostředky vzrostly o 2,3 %.

Z odvětvového pohledu (sekce OKEČ) došlo meziročně k nejvyššímu nárůstu objemu mzdových prostředků v odvětví činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti - o 20,8 %, při současném zvýšení počtu zaměstnanců o 3,9 %. Naopak nejnižší růst (o 1,5 %) objemu mzdových prostředků byl zaznamenán v odvětví vzdělávání, při současném poklesu počtu zaměstnanců (o 1,5 %).

Zdroj: ČSÚ