Marodit v červenci? Jak nepraktické: děti přece mají prázdniny, kdo může, bere si dovolenou, je potřeba se starat o chalupu a zahradu. Kdo by chtěl být nemocný?
Nejspíš nikdo. Ale ptejme se jinak. Kdo by nemarodil, pokud se mu to už zase vyplatí? Vždyť simulovat může být praktické: děti přece mají prázdniny a je potřeba se starat o chalupu a zahradu.
Stačily čtyři týdny, po které se nemocenská znovu vyplácí i za první tři dny nemoci, aby se potvrdilo, jak velká je v Česku snaha tuto dávku masově zneužívat. Řada podniků potvrzuje nárůst nemocnosti mezi zaměstnanci, kteří pobírají nízké a průměrné platy. Červenec přitom není obdobím chřipkových epidemií či jiných chorob, které by nás hromadně upoutávaly na lůžko.
Docházka za červenec ještě není uzavřená, ale už nyní je jisté, že snaha zneužívání nemocenské omezit je sice politicky nepopulární, ale ekonomicky správná. Je proto dobře, že vláda našla odvahu nemocenskou na první tři dny nemoci opět od ledna zrušit.
Pro jednoduchý důkaz, že nejde o proklamace, si můžeme dojít do nemocenské statistiky České správy sociálního zabezpečení. Porovnejme v ní údaje za loňské a letošní první čtvrtletí.
Loni bylo celkem ukončeno 2 865 201 případů pracovní neschopnosti. Z nich na 1. čtvrtletí připadlo 932 614. A za letošní první kvartál bylo ukončeno 672 228 případů pracovní neschopnosti. Rozdíl je 260 tisíc případů!
O tom, že pokles připadá právě na krátké nemoci a "takynemoci", svědčí další základní údaj statistiky, kterým je průměrná délka pracovní nechopnosti. Zatímco v 1. kvartálu roku 2007 byla 31,36 dne, letos vzrostla na 38,49 dne. Nemocenskou si tedy více vybírali skutečně nemocní lidé, kteří na uzdravení potřebovali delší dobu.
Čtvrtletí je samozřejmě ve statistice velmi krátká doba. U nemocenské je vše navíc zkresleno tím, že lidé s vyššími příjmy si většinou v době nemoci vybírají dovolenou a o dávky vůbec nežádají. Přesto je z čísel zjevné, že nejde o náhodu.
