V souvislosti s posílením kursu koruny se objevily názory, že exportní výkonnost naší ekonomiky nezadržitelně klesne, exportéři zkrachují a výrobní závody se odstěhují jinam. Dovolím si na tyto domněnky a prohlášení reagovat.
Nejprve bych chtěl čtenářům, kteří přímo nepracují ve vedení exportních výrobních podniků přiblížit jak na výrobce silná koruna působí. Silná koruna samozřejmě zdražuje korunové vstupy. Nikoli však všechny. Zdražuje jen takzvané unikátní vstupy, které nejsou mezinárodně volně obchodovatelné a jejichž cena není přenosná na jiné trhy. Tedy zejména platy zaměstnancům, některé tuzemské služby a zisk.
Naprostá většina nakupovaných materiálů je volně obchodovaná a její eurový ekvivalent se posílením koruny nemění. Tvrdit opak by znamenalo připustit, že Vaši dodavatelé jsou hlupáci, kteří Vám dodávají levněji než Vaší konkurenci v cizině. Při obecném tlaku na co nejlevnější nákup je každý dodavatel, který nabízí daný materiál (výrobek, službu) levněji lokalizován a dávno využíván všemi hlavními konkurenty. To je přímý následek centrálního nákupu aplikovaného většinou nadnárodních společností. Teď neteoretizuji, píši z vlastní dlouholeté zkušenosti.
Tento princip platí i u nákladů na přepravu našeho zboží do zahraničí. Naprostá většina firem má už dávno smlouvy s dopravci v euru, již jen proto, aby srovnání nabídek přepravců z různých zemí bylo jednoduché. Pokud by koruna nezpevňovala, cena energie by šla nahoru podstatně razantněji, neboť jak několikrát prohlásil ČEZ je v podstatě zavěšená na ceny v Německu.
Hlavní nákladový efekt je tedy efekt posilování mezd v eurovém vyjádření. Mzdy u většiny exportních firem činí do 10% celkových nákladů a reálný efekt posílení koruny o 20% tak představuje v celkových nákladech firmy cca 2%. Netvrdím, že tyto 2% nejsou důležitá, v součtech se jedná o obrovské sumy. Pouze upozorňuji na fakt, že silná koruna rozhodně nikomu nevymazává 20% marže.....
Zároveň však nelze opomenout fakt, že silná koruna nezvyšuje cenu práce zahraničních dělníků, pro jejichž ochotu pracovat v ČR byla vždy rozhodující výše mzdy v jejich domácí měně nebo eurech. Že jejich podíl na celkových mzdových nákladech exportních průmyslových podniků není zanedbatelný víme všichni.
Současně, růst reálné hodnoty českých mezd přes posilování koruny je rozhodně zdravější, než prudký růst nominálních mezd, který by nastal, pokud by silná koruna nesnižovala inflaci (to snad již nyní vidí i největší koruno-skeptici).
Plošné „vymírání“ zdravých exportních podniků nám tedy rozhodně nehrozí. Základní úkol, který před jejich vedením stojí je další zvyšování efektivnosti, neboť nákladový polštář, na kterém naše ekonomika plula posledních 20 let již nezadržitelně uchází.
