Váš dotaz se dotýká nejen pracovněprávní problematiky, ale i práva rodinného. Zákon o rodině č. 94/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nestanoví výši výživného, ani přesně nestanoví, co je třeba považovat za rozhodující hlediska pro stanovení výše výživného. Zákon o rodině však stanovuje pravidla, k nimž má soud při stanovení výše výživného přihlédnout.
Těmito pravidly jsou:
1) odůvodněné potřeby oprávněného (tj. potřeby Vašich dětí),
2) schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (tj. nejen výše Vaší mzdy, ale i Vaše ostatní aktiva),
3) podle ustanovení § 96 odst. 1 zákona o rodině má soud také zkoumat, zda se povinný (tj. Vy) nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu.
Z výše uvedeného vyplývá, že záleží na místně příslušném soudu, jak vysokou výši výživného Vám stanoví a také na tom, na jaké výši výživného se s manželkou dohodnete. Před rozvodem Vám doporučuji vyhledat právní pomoc naší, příp. jiné advokátní kanceláře.
JUDr. Vít Svoboda, advokátní koncipient, AK Mašek a spol.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
