Na jedné straně hospodářský růst na druhé inflace. Většina centrálních bank má za hlavní cíl udržet inflaci ve stanoveném inflačním pásmu. Americká centrální banka Fed má ovšem hlavní cíle právě oba tyto ekonomické ukazatele, proto také jako jediná přistoupila za poslední rok k výraznému snižování úrokových sazeb, aby podpořila upadající hospodářský růst.

Vysoká inflace a zpomalování hospodářského růstu jsou dva hlavní problémy centrálních bank a momentálně jim způsobují nezáviděníhodné dilema. Zvyšovat sazby a bojovat s inflací nebo snižovat sazby a podpořit hospodářský růst? Jak jsem již zmínila Fed přistoupil ke snižování sazeb, naopak Evropská centrální banka (ECB) přistoupila ke zvýšení sazeb, konkrétně v červenci, a Bank of England (BoE) je momentálně ta, která vyčkává. Všechny tyto země či oblasti se potýkají se stejným, již zmíněným, problémem.

Jaké jsou ale pozitiva a negativa jednotlivých „strategií“? Zvyšování sazeb by v dané situaci jistě zabránilo druhotným inflačním tlakům neboli, že vyšší inflační očekávání se promítnou do nároků na zvyšování mezd a inflační spirála se opět roztočí. Proto centrální banky sledují pozorně mzdová vyjednávání a zvyšování mezd. Rychlý růst mezd by mohl zapříčinit růst poptávkové inflace, proti které se centrálním bankám bojuje hůře. Naopak zvyšování úrokových sazeb by ještě výrazněji podlomilo spotřebitelskou a podnikatelskou důvěru a již tak nízký hospodářský růst.

Snížení sazeb by znamenalo jasný signál, že centrální banka se snaží zmírnit zpomalování hospodářského růstu ba neposlat ekonomiku do recese. Naopak centrální banka při dlouhodoběji vysoké inflaci riskuje rostoucí inflační očekávání a tedy druhotné inflační tlaky. Snížení sazeb v dané situaci by také bylo jasným signálem, že boj s inflací není prioritou, a banka tak spoléhá na odeznění inflačních tlaků se zpomalením hospodářského růstu.

Strategie vyčkávání může opět mít pozitivní i negativní dopady. Tuto strategii zvolila BoE vzhledem k tomu, že si není jistá tím, jestli se vyplní její inflační očekáván, když zde shledává faktory, které by mohly poslat inflaci ještě výše. Otázkou pro bankovní radu stále zůstává, jestli se jim podaří inflaci tlumit bez toho, aniž by zvyšovali sazby. Většina analytiků se shoduje na jednom: britská ekonomika se řítí do recese. Je jasné, že BoE bude muset brzy jednat.

ECB se přes zpomalování ekonomického růstu a problémech ve finančním sektoru rozhodla zvednou v červenci po roce ještě jednou úrokové sazby. Přesto je ale již nyní také zřejmé, že nebude trvat dlouho a ECB přistoupí ke snižování sazeb.

Umožní to jak ECB tak BoE očekávaný pokles cen komodit v důsledku nižší světové poptávky a dlouho-očekávaného posílení dolaru, kde se mnozí domnívají, že dolar si pro tentokrát již sáhl na své dno.

Otázkou zůstává, kdy bude ten správný okamžik sazby snižovat. Problémem tedy není jen vysoká inflace a nízký hospodářský růst, tedy snižování či zvyšování sazeb, centrální banky také jistě trápí správné načasování vedoucí k eliminaci zmíněných rizik.