Pro posouzení vašeho dotazu bych si musel prostudovat vaši Dohodu o ukončení pracovního poměru. Dohoda o ukončení pracovního poměru, která není podepsána statutárním orgánem s.r.o. nebo pokud by vedoucímu oddělení nebyla udělena plná moc statutárním orgánem s.r.o. k podpisu dohody o ukončení pracovního poměru, by byla neplatná. Rozhodující ve vašem případě bude, zda vedoucí oddělení byl nebo nebyl oprávněn takovou dohodu podepsat.
Podle § 20 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) platí, že jde-li o důvod neplatnosti právního úkonu, považuje se právní úkon za platný, pokud se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti nedovolá. Neplatnosti se nemůže dovolat ten, kdo ji sám způsobil.
Podle § 71 zákoníku práce při neplatné dohodě o rozvázání pracovního poměru se postupuje při posuzování práva zaměstnance na náhradu ušlé mzdy nebo platu obdobně jako při neplatné výpovědi dané zaměstnanci zaměstnavatelem (§ 69 zákoníku práce). Zaměstnavatel právo na náhradu škody pro neplatnost dohody uplatňovat nemůže.
Podle § 69 odst. 1 zákoníku práce dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu. Náhrada podle věty první přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru.
Nejprve bych si na vašem místě zjistil, zda vedoucímu oddělení byla udělena plná moc statutárním orgánem s.r.o. k podpisu dohody o ukončení pracovního poměru. V případě, že je vaše dohoda o rozvázání pracovního poměru neplatná, obrátil bych se na zaměstnavatele písemně bez zbytečného odkladu se žádostí o náhradu mzdy.
