Penzijní fondy všude na světě utrpěly v roce 2008 velké ztráty. Průměrný irský penzijní fond přišel v roce 2008 o třetinu hodnoty, průměr v zemích OECD byl pokles o 20% a hodnota investic fondů vzrostla jen v Turecku a Koreji - viz obrázek dole.

Pro řadu pozorovatelů znamenal rok 2008 konečné potvrzení nesmyslnosti penzijní reformy založené na spoření v penzijiních fondech. Časopis Time  v říjnu věnoval velký prostor a titulní stranu rozboru amerického systému spoření na důchod (401(k), spoří si zaměstnanci a firma jim k tomu přispívá, celý systém je soukromý, daňově zvýhodněný).

Rozbor Time  je zajímavý a příběhy, které přináší jsou někdy opravdu drásající. Američané totiž na důchod spoří málo, ačkoliv polovina zaměstnaných lidí má nějakou formu 401(k) a ročně do účtů investují 200 miliard dolarů. Průměrný 401(k) účet má však zůstatek jen 45 tisíc dolarů, což je na dvacetiletý důchod zoufale málo. Polovina účtů má pak zůstatek nižší než 10 tisíc dolarů, což je tak na ojeté auto.

Průměrný 401(k) účet ztratil za 18 měsíců od září 2007 přes 30% hodnoty a pokud někdo odcházel do důchodu v dubnu, jeho/její důchod byl o to nižší. U soukromých fondů je načasování okamžiku odchodu do důchodu kritické. Jak ukazuje i níže připojený obrázek, většina penzijních fondů dokázala za první pololetí alespoň částečně kompenzovat ztráty z roku 2008. Nejlépe se vedlo norským fondům (přírůstek o 10% za půl roku). A vzhledem k vývoji od července lze očekávat, že většina fondů si připsala další procenta, ne-li desítky procent. takže koncem roku 2009 se do důchodu bude odcházet mnohem příjemněji než ještě před půl rokem.
Zdroj: Statistika výnosů fondů dle OECD.
















 

A proč mají české fondy tak nízké výnosy a tak málo ztratily v roce 2008? Protože díky regulaci drží 90% aktiv v dluhopisech a na účtech, kde o nic nepřijdou, ale také nic moc nevydělají. Z mé zkušenosti tento přístup vcelku vyhovuje průměrnému "rizikovému profilu" českých klientů, kteří mají obrovskou averzi k riziku. Na solidní důchod by to ale při takové opatrné strategie chtělo spořit tak čtvrtinu mzdy, ne ty přibližně 2 procenta, které spoří průměrný český účastník penzijního připojištění. (Je zajímavé, že podobné složení aktiv mají i slovenské penzijní fondy a přesto v roce 2008 "dokázaly" prodělat 7%...)