Můj tlustý řecký deník: den po schválení půjčky

Na mezistátní úrovni byla gigantická půjčka Řecku v neděli schválena, jenže politické schvalování v několika národních parlamentech ještě chvíli potrvá.

Řecko tedy zatím od trhů odpojeno není. Proto je důležitá zpráva z dnešního dopoledne. Evropská centrální banka (ECB) udělila Řecku výjimku a bude přijímat i nadále do zástavy řecké dluhopisy, přestože jejich rating bude pochybný nebo stále pochybnější. Takže než bude Řecko na tři roky „odpojeno od trhů" a bude mu dán dudlík v podobě masivní půjčky od států eurozóny a MMF, může i nadále financovat své akutní rozpočtové potřeby: tedy - nehrozí například, že ve státní sféře nebude na výplaty.

ECB teď nepochybně hrozí tvrdá kritika, protože umožňuje nerovné zacházení s různými členskými státy eurozóny. Na druhé straně je zjevné, že se ECB pokouší omezit vliv ratingových agentur z jejichž počínání je frustrována.

...

Paul Krugman v The New York Times je k budoucnosti eurozóny skeptický a mimo jiné napsal: „Problém Řecka je, že deflace - tedy padající mzdy a ceny - je vždycky a všude hluboce bolestný proces. Kombinuje dlouhodobý pokles s vysokou nezaměstnaností. A obnažuje dluhové problémy, protože příjmy klesají a dluhy nikoli.... Řecké problémy by byly vážné, ale řešitelné a uříditelné, kdyby ekonomické vyhlídky byly alespoň trochu příznivé. Jenže agentura Standard & Poor's například tvrdí, že řecké HDP se nedostane na úroveň roku 2008 do roku 2017."

Krugman dále tvrdí, že až donedávna si myslel, že žádná země z eurozóny neodejde, protože kdyby to nahlas zvažovala, způsobila by katastrofický útok na své banky.

Jenže pokud by se měl blížit státní bankrot, k "runu na banky" dojde tak jako tak a stát bude muset omezit či zakázat výběry z vkladů a bankovních účtů. A to pak otevře dveře i k odchodu z eurozóny.

...

Wofgang Munchau se domnívá, že přestože je půjčka 110 miliard euro gigantická, státnímu bankrotu Řecka (odpuštění části dluhu či restrukturalizaci dluhu) se už prostě nepodaří zabránit. Vlastně to prý vědí i vyjednavači, kterým jde v tuto chvíli o to, aby zastavili šíření paniky. Podle Munchaua projekt měnové unie bez politické unie zkrachoval. Všechny následující věci jsou nyní imperativ: větší koordinace fiskálních politik, politiky, které omezí nerovnováhy uvnitř eurozóny a zárodečné práce na fiskální unii a evropském dluhopisu.

...

Co vlastně Řecko na základě dohod zavádí? Země bude přísně kontrolována ze strany MMF a EU každého čtvrt roku. V roce 2010 se rozpočtový schodek sníží o 5 procent. Cíl je snížit schodek na 3 procenta HDP do konce roku 2014. Podíl dluhu na HDP poroste ze 115 % na 140 %. DPH se zvýší o 2 %, spotřební daň o 10 %, takřka se zruší 13. a 14. platy, přijdou škrty ve vánočních a velikonočních prémiích, zvýší se majetkové daně, nastanou škrty v penzích, zvýší se hranice pro předčasný odchod do důchodu.

Serveru eurointelligence.com napsal „korespondent z Řecka", co v balíku není a server to „ač nerad" uveřejnil:

1. Žádné propouštění ve státní správě, žádná změna statutu v tom, co „je a není pozice ve státní správě."

2. Zrušení 13. a 14. platu ve veřejné správě není kompletní.

3. 13. a 14. platy v soukromém sektoru nebudou zrušeny a to zhorší nezaměstnanost.

4. Nic o okamžité privatizaci státních podniků.

5. Žádný kredibilní plán na boj s daňovými úniky.

...

Kolega Martin M.Šimečka píše o tom, jak slovenský tisk hezky počítá, kolik bude každý Slovák na Řecko platit.

K tomu bych doplnil: je zajímavé, že už skoro nikdo nerozlišuje mezi dotací, darem a půjčkou. To ale není žádné specifikum slovenského tisku. Píše se tak leckde v Německu i Česku: mluví se o pomoci, záchraně a „nasypání peněz." Řecku má být ale poskytnuta půjčka, která se přeci bude tvrdě splácet i s úroky. Nebo ne?

Pokud tomu já rozumím dobře, jde o společnou půjčku MMF a „jednotlivých států eurozóny". Ta přítomnost MMF je možná důležitá. MMF „nemá ve zvyku" dluhy odpouštět mimojiné proto, že k tomu prostě nemá mandát, resp. odpouštět dluhy vůbec nesmí.