Řecká krize podle některých komentátorů není jen důsledkem podvodných rozpočtových statistik a rozhazovačné státní politiky, ale debaklem modelu, který je založen na nadvládě politiky nad trhem a na mentalitě, která pohlíží na stát jako na dojnou krávu.

Podle řeckého publicisty Takise Michase zkrachoval ekonomický model, v němž není stát chápán jako ochránce vlastnických práv lidí, ale jako zdroj příjmů. To vede přímo ke korupci a klientelismu, které podle ekonomů oslabují ekonomiku a zbavují stát obrovských sum. Řecká krize je dokonalým příkladem důsledku vlády politiků nad trhy. "Řecko vždy kladlo ´lidi´, tedy ´klienty´, nad trhy a dnes vidíme tragické důsledky takové politiky," uvádí Michas.

Hájit svá "práva"


Jak ukazuje poslední vývoj, změnit zakořeněnou mentalitu bude obtížné, protože většina Řeků je podle průzkumů mínění připravena hájit svá "práva" proti návrhům zásadních reforem i na ulicích. Vláda se dohodla s EU a Mezinárodním měnovým fondem na historicky bezprecedentním záchranném balíku, bude však za něj muset hluboce "seřezat" zejména platy a důchody rozsáhlé privilegované vrstvy státních zaměstnanců.

Studie, kterou připravuje americká Brookings Institution, podle listu The Wall Street Journal (WSJ) zjišťuje, že úplatkářství a klientelismus při obsazování míst ve státních službách jsou nejvýznamnější příčinou hrozivého nárůstu řeckého státního dluhu. Kvůli tomu je řecký stát každoročně připravován o příjmy v rozsahu nejméně osmi procent hrubého domácího produktu, což je zhruba 20 miliard eur čili 511 miliard korun, téměř polovina ročních rozpočtových výdajů České republiky.

Základem je klientelismus


Kořeny řeckého ekonomického modelu, který zemi dovedl k dluhové krizi, tkví ve vzniku novodobého řeckého státu v první polovině 19. století, píše ve WSJ Michas, který chystá o tomto problému celou studii. Od počátku byl hlavním organizačním principem společnosti politický klientelismus, kdy politikové výměnou za podporu poskytují díky nabyté moci různé materiální výhody. Pro novou vládnoucí třídu, jíž se stala vrstva výběrčích daní pro bývalé osmanské vládce, nebyl stát nástrojem ochrany majetku, ale prostředkem zajišťování jejich příjmů pomocí rozdělování prebend.

"Základní strukturou Řecka nebyla nikdy občanská společnost, ale stát," říká historik Kostas Vergopulos. Kontrola státního aparátu se stala hlavním mechanismem rozdělování výsad a benefitů, zejména zajištění práce ve státních službách. Řecko mělo jeden z nejrozsáhlejších byrokratických aparátů v Evropě již ke konci 19. století, kdy mělo o tři čtvrtiny více úředníků na hlavu než Německo, a systém klientelismu zde přes všechny zvraty zůstal v podstatě nedotčen.

Levné úvěry základem blahobytu


Klíčovou novinkou posledních deseti let, která podle řady ekonomů přispěla ke krizi, bylo přijetí eura. To umožnilo Řekům zvyšovat si blahobyt bez častých devalvací a růst výdajů financovat donedávna levnými úvěry na trzích, které díky členství v eurozóně považovaly Řecko za podobně bezpečné jako ostatní členy. Loni však hospodářská recese spolu se statistickými podvody obnažila neudržitelný růst státního dluhu v situaci, kdy řecká ekonomika kvůli silnému euru výrazně ztratila na konkurenceschopnosti.

Stát v Řecku poskytuje podle Michase různým klientským skupinám a jednotlivcům tři typy výhod. Nejvyhledávanější je teplé místo ve státním sektoru, který nyní zaměstnává asi jeden milion lidí, zhruba čtvrtinu všech pracujících Řeků a na jejich platy a důchody jde přes 80 procent veřejných výdajů. Druhým způsobem jsou privilegia pro různé profesní skupiny, v podstatě monopolní výsady, které omezují konkurenci a zajišťují držitelům vyšší příjmy. Třetí kategorií výhod jsou poplatky vybírané státem z různých transakcí ve prospěch třetích stran - například poplatek z počátečního kapitálu nové firmy do penzijního fondu právních zástupců nebo desetina z každého lodního lístku do penzijního fondu přístavních dělníků.

Boj o státní výhody


V důsledku toho všeho čerpá více než 70 procent Řeků své příjmy plně nebo zčásti z daní či poplatků. To pak znamená, že hlavní ekonomickou aktivitou v zemi se stává tvrdý boj o distribuci státních výhod, jemuž ekonomové říkají "dobývání renty". Tato aktivita je na rozdíl od fungování volného trhu z ekonomického a celospolečenského hlediska jednoznačně škodlivá, protože je mařením zdrojů, které by jinak přispívaly k tvorbě bohatství.

Podle studií, které vyčíslují pouze dopady byrokratických omezení na ekonomiku, by Řecko zvýšilo ekonomický růst o jedno procento, kdyby otevřelo monopolní profese konkurenci. Pokud by zrušilo omezení uvalená na různé trhy, zvýšil by se výkon ekonomiky o dvě procenta. A kdyby srazilo byrokratickou zátěž podnikání na průměr EU, přineslo by mu to zvýšení HDP o 3,5 procenta.

Obrovské ekonomické škody páchá i korupce, která s klientelismem úzce souvisí. Podle studie Brookings Institution, která porovnává míru korupce se schodky veřejných financí mezi 40 zeměmi světa, by Řecko dosahovalo rozpočtových přebytků, kdyby byl jeho veřejný sektor stejně čistý jako ve Švédsku nebo Nizozemsku, a schodky by byly výrazně nižší i při korupci obvyklé jinde v jižní Evropě.

"Kdyby mělo Řecko lepší kontrolu nad korupcí - ne na švédské úrovni, ale třeba jen na španělské - byly by jeho rozpočtové deficity nižší o čtyři procentní body HDP," uvedl autor studie Daniel Kaufman. Řecký deficit činil za posledních pět let v průměru 6,5 procenta HDP a loni přesáhl 13 procent.

Korupce podkopává veřejné finance


Korupce podkopává veřejné finance na nespočet způsobů. Daňoví poplatníci běžně snižují své platby tím, že se rozdělí s daňovým úředníkem o většinu vypočtené sumy. Korupce u vládních zakázek a politické protežování klientů-voličů nafukují vládní výdaje a drobné úplatkářství všeobecně podkopává autoritu státu v očích daňových poplatníků.

"V Řecku je obcházení pravidel věcí cti. Pokud se řídíte pravidly, budou o vás říkat, že jste idiot," řekl WSJ univerzitní profesor Stavros Katsios. Rakouský ekonom Friedrich Schneider, který studuje problém daňových úniků ve světě, odhaduje, že v Řecku se nezaplatí čtvrtina daní a třetina z tohoto výpadku je důsledkem korupce daňových inspektorů.

Výběr daní klesá


Výběr daní často prudce klesá před volbami, protože politici se snaží vlichotit voličům uvolněním dohledu. Těžký výpadek příjmů před loňskými říjnovými volbami zčásti vysvětluje, proč loňský rozpočtový schodek odhadovaný původně na šest procent HDP skončil nad 13 procenty, říká Nikos Christodulakis, někdejší ministr financí a jeden z autorů nedávné studie o řeckém výběru daní. Právě nečekaná revize deficitu novou vládou byla spouštěčem celé nynější krize.

Řecko podle žebříčku vnímaní korupce organizace Transparency International figuruje s Rumunskem a Bulharskem na posledním místě ze 27 zemí EU. Loni podle organizace zaplatilo úplatek 13,5 procenta řeckých domácností, v průměru 1355 eur (téměř 35 tisíc Kč).