Dopady DPH 17.5% na domácnosti a rozpočty, detailně

Sjednocení DPH na 17.5%. Snížení základní sazby z 20% a zvýšení snížené sazby z 10% na 17.5%. Vládní motivace je financování důchodové reformy - kolik toto zvýšení daní ale přinese a jak to ovlivní životní úroveň domácností? To vše a více jsme s Liborem Duškem sepsali a spočítali pro krátkou studii IDEA, kterou přirozeně doporučuji k přečtení:

"Jak by sjednocení DPH na 17.5% dopadlo na domácnosti a veřejné rozpočty".

Jaké jsou hlavní výsledky? Odhadujeme, že sjednocení DPH na 17.5% v dlouhém období sníží reálné příjmy všech domácností v průměru o 0.63% (tedy 144 Kč za měsíc). V případě domácností zaměstnanců a podnikatelů se jedná o necele 1% (tedy zhruba 200 Kč měsíčně). 

Samotné zvýšení dolní sazby na 14% by snížilo životní úroveň více než sjednocení sazeb na 17.5 procenta. V letech 2012 a 2013 tedy domácnosti pocítí snížení daňových sazeb kvůli sjednocení DPH citelněji než po sjednocení sazeb a projevení dlouhodobých efektů po roce 2015.

Důchodců se daňové změny dotknou pouze krátkodobě (pokles reálného příjmu o 1.04% v prvním roce), následující povinné valorizace téměř úplně kompenzují růst životních nákladů. Domácnostem zaměstnanců a podnikatelů dlouhodobě klesnou reálné příjmy průměrně o přibližně 0.8% (210 Kč za měsíc), nezaměstnaným o 1.15% (150 Kč).

Studie také analyzuje dopady vládního návrhu na veřejné rozpočty. Deficit veřejných rozpočtů se sníží o 20 miliard Kč.  K jeho snížení přispívá 46 miliardami Kč zvýšení DPH (po započtení povinné valorizace důchodů a zvýšení cen vládních nákupů). Snížením základní sazby DPH na 17.5% veřejné rozpočty přijdou o 26 miliard. Kvůli daňovým změnám také dojde k přerozdělení peněz v rámci veřejných rozpočtů o více než 5 miliard od rozpočtu státního k jiným subjektům veřejného sektoru.

Příspěvek daňových změn ke snížení deficitu je nejvýraznější v prvním roce (22.4 miliardy), kdy pouze rostou příjmy ze snížené sazby DPH a ještě nevznikají dodatečné výdaje na valorizaci důchodů. Naopak ve třetím roce se kumuluje pokles příjmů v základní sazbě DPH, pokles cen zboží nyní zdaněného základní sazbou (což dále snižuje základ daně), a valorizace důchodů za nejvyšší růst cen ve druhém roce.  Deficit oproti dnešku je tak nižší o 15.8 miliard. Důchody bude nutné celkově dodatečně valorizovat o 0.86%, čímž se zvýší výdaje státního rozpočtu o 3 miliardy Kč.

Výsledky vycházejí z analýzy dat Statistiky rodinných účtů Českého statistického úřadu, která pro 3000 domácností detailně zaznamenává 300 příjmových a výdajových položek.

Co mě obecně napadne k současnému vládnímu návrhu? Nejdřív budu chválit a pak přidám několik kritických připomínek, každou z nich bych však ideálně rozpracoval v samostatném článku. Chválím nové sjednocení sazeb bez výjimek (chleba, ryby a spol v předešlém návrhu) a jednotnou sazbu, kvůli její jednoduchosti a efektivity výběru daní. U navrhovaných změn DPH příliš neznamenávám koncepční přístup k daňové problematice (například jak velké by měly být vládní výdaje, odkud by měly plynout příjmy na tyto výdaje a kolik bude stát vybírat z různých daní). Zvýšení nepřímých daní (DPH) nedoprovázeno snížením přímých daní (daň z příjmu) jak dříve diskutováno. Částečně škoda snížení z 20% - jen pozvolna se projeví v cenách pro spotřebitele. A další nedostatky...ale takový už bývá politický kompromis? Snad studie "Jak by sjednocení DPH na 17.5% dopadlo na domácnosti a veřejné rozpočty" přispěje alespoň k tomu, že příští podobný kompromis bude dosažen na základě lepších informací.