Jelikož Bogotá nemá dokonalý geometrický tvar, číslovky některých ulic jsou doplněny písmeny, a naopak leckde jsou čísla některých ulic vynechány. Adresa je tedy například Calle 45, 12-11 a vy víte, že nejdříve musíte najít 45. “calle” a daná budova je mezi 12. a 13. “carrera”. Kdo by můj popis nepochopil, může se podívat na následující obrazové vysvětlení.
Nedávné přečíslování působí částečné komplikace. Mnozí obyvatelé Bogoty zřejmě systém považují za komplikovaný a americký novinář žijící dlouhou dobu v Bogotě o tom napsal celý zajímavý článek, ve kterém si stěžuje na nepřehledný systém. Asi nikdy nežil v Evropě, kde mají ulice jména, nikoliv čísla a najít jakoukoliv adresu je pro cizince bez dobré mapy téměř nemožné.
Po svých
Na krátkou vzdálenost se dá velmi dobře pohybovat pěšky. Téměř všechny ulice v Bogotě mají chodníky. Je třeba dobře se dívat pod nohy - na chodnících chybí spousta ocelových poklopů, kteří zloději kradou (až 3000 ročně) a prodávají do šrotu. Spadnout až do čtyřmetrové díry může být velmi nepříjemné. Ještě daleko větším nebezpečím jsou automobily. Ty nikdy chodcům neuvolní cestu, většinou ani nezastaví a ani na zelené světlo na semaforu není absolutní spolehnutí. Téměř každý den v Bogotě zahyne jeden chodec.
Problém, se kterým jsem se mnohokrát setkal je dostat se z jedné čtvrti do druhé. Mnohé zóny jsou totiž uzavřeny a neprůchozí - zřejmě z bezpečnostních důvodů, aby zloději neměli jednochý ústup. Jednou jsem po půlhodině cesty podle mapy k autobusovému nádraží, už jen několik set metrů před cílem, narazil na velkou zeď s elektrickým ohradníkem a musel jsem se vrácet zpátky k výchozímu bodu a jet autobusem.
Také je třeba vědět, kde se člověk může pohybovat. Během dne není radno v některých částech města nosit zlaté náušnice, vynadavat mobilní telefony nebo s sebou nosit cennosti a větší obnosy peněz. Při dodržování takových bezpečnostních opatření je podle mých zkušeností Bogotá za denního světla velmi bezpečná, včetně okrajových chudých čtvrtí nebo třeba obrovské vibrující zóny plné veřejných domů. Bohatí lidé převážně ze severu města, kteří se již léta nepodívali ani do "nebezpečného" centra, natožpak do výše zmíněných čtvrtí, vám v takových zónách předpovídají jistou smrt.
Na kole
V Bogotě je přes 300 kilometrů cyklostezek. Zejména v okrajovějších částech Bogoty jsou na nich vidět cestou do práce a z práce spousty cyklistů. Podle oficiálního portálu města Bogotá cyklostezky denně využívá téměř 300.000 cyklistů pocházejících zejména z chudších vrstev obyvatelstva. Čím blíže centru, tím méně jsou cyklostezky odděleny od okolní dopravy.Pohyb na kole mimo cyklostezky je podle mého názoru velmi riskantní. Přesto jsou i na hlavní dopravních tazích vidět cyklisté, kteří bez helmy, bez světel, bez vesty kličkují i za tmy mezi temperamentními řidiči autobusů, mikrobusů a automobilů.
Všechno je jinak v neděli, kdy se od 7 do 14 hodin otevře pro cyklisty, běžce a chodce asi 100 kilometrů silnic a vznikne jedna obrovská “ciclovia”. Okolo vyroste veliké množství stánků s občerstvením a ve sváteční atmosféře můžete mezi tisícovkami cyklistů dorazit třeba až do historického centra. Každou neděli “ciclovia” využívá 1.000.000 obyvatel Bogoty!
Autem a na motorce
Během posledních šesti let se počet automobilů v Bogotě zdvojnásobil na 1.300.000. Ani široké ulice Bogoty nejsou schopné, zejména ve špičkách, pojmout takové množství vozidel. Magistrát města Bogotá už v roce 1998 začal postupně omezovat množství vozidel v ulicích opatřením “pico y placa”. V jeho dnešní podobě nesmí každé vozidlo dva z pěti pracovních dní v týdnu na silnice Bogoty, a to na základě čísla poznávací značky. Od července se nařízení ještě zpřísní a se svým automobilem poznávací značkou končící lichým číslem budete moci vyjet pouze v sudá data nebo jen mezi devátou a čtrnáctou hodinou a pozdě večer (pro sudá čísla logicky platí v opačné dny). Mnozí bohatí Bogoťané mají dva automobily, čímž nařízení draze obchází. Další spousta lidí je v podstatě donucena alespoň občas použít veřejnou dopravu nebo alespoň sdílet automobil s kolegy. V sobotu mohou na silnice vyjet všechna auta, což způsobuje dopravní chaos.
I motocyklistů je v Bogotě k vidění spousta. Mnozí z nich jezdí po městě stokilometrovou rychlostí a 80 ročně jich zahyne. Na větší motocykly se vztahují stejná omezení jako na automobily.
Stav silnic v Bogotě není v optimálním stavu. Nepozorní řidiči mohou snadno poničit své auto v jedné z tisíců neoznačených hlubokých děr. Za deště, kdy jsou silnice pokryty vrstvou vody, jsou ovšem díry dokonale zamaskovány.Benzín je v Kolumbii poměrně drahý a jeden litr přijde přibližně na 25 Kč. Jediné povinné pojištění vozidla v Kolumbii je zvané SOAT a z něho se nemocnicím platí léčba zraněných při dopravních nehodách. Všechna zdravotnická zařízení mají povinnost ošetřit je.
Autobusem
Jelikož systém Transmilenio - viz můj minulý článek o Bogotě nepokrývá celou metropoli, město brázdí tisice malých autobusů. Síť 498 linek je chaotická a jizdní řády neexistují. Místní už vědí kam je jaký autobus sveze, a také jakou jede trasou - některé ulice bývají v určitých hodinách ucpané a cesta se může o desítky minut protáhnout.Autobusy jsou staré, malinké a nepohodlné.
Jednotlivá jízdenka stojí asi 15 Kč a je nepřestupní. Většinou od Vás peníze vybere přímo řidič, který se během řízení musí otočit, vzít bankovku, připravit peníze na vrácení, znovu otočit a vrátit Vám peníze. Přitom ještě sleduje lidi na ulici, kteří ho zastavují, lidi v autobuse, kteří chtějí vystoupit a možná i cestu. Autobusy staví v rámci své trasy naprosto kdekoliv, jak pro výstup, tak pro nástup. Z tohoto důvodu není cesta příliš plynulá. Veškerá veřejná doprava funguje jen přibližně od 5.00 do 23.00.
Taxi
Taxíků je v Bogotě obrovské množství, dokonce více než v New Yorku. Všechna vozidla jsou žlutá a mají čísla poznávací značky na velkých cedulí i z obou stran auta. Doprava v taxi není zvlášť drahá, zejména pokud se o náklady dělí více osob. O cenu se nesmlouvá, všechna vozidla mají taximetr a dvacetiminutová cesta o 60 ulic dále přijde maximálně na 100 Kč.
Problémem taxi je, zejména v nočních hodinách, bezpečnost a takzvaná “milionářská cesta” neboli “bleskový únos”. Ten se přihodil i mým známým. Ridič pronajatého taxíků spolu se svými komplici (kteří v některé temné uličce přistoupí s pistolí nebo nožem) přepadnou cestující, okradou je, donutí vybrat peníze z bankovní karty a při troše smůly jim třeba ještě zvládnout vykrást dům. Pokud je Vám milý život, klást odpor ozbrojeným násilníkům se v žádném případě nedoporučuje.
Další fotografie z Bogoty zde.
