V současnosti se poskytování úvěrů firemnímu sektoru v regionu střední a východní Evropy (CEE) drží na dobré úrovni, v příštích měsících však budou zřejmě přetrvávat rozdíly ve výkonnosti jednotlivých zemí. Takové je jedno z hlavních zjištění nedávné analýzy firemního úvěrování ve střední a východní Evropě, provedené úsekem CEE & Poland Strategic Planning UniCredit. Větší ekonomiky, jako Turecko či Rusko, zaznamenaly do února 2012 dvojciferný nárůst poptávky po komerčních úvěrech, zatímco v menších zemích, kupříkladu v Pobaltí, je firemní financování jen nevýrazné a jeho objemy dokonce klesají.

"Jak upozorňují nejaktuálnější ukazatele podnikatelských podmínek, příznivý podnikatelský sentiment, pokud jde o budoucí očekávání, se v poslední době mezi firmami zlepšil. Ovšem průmyslový růst v regionu CEE zůstane po první čtvrtletí letošního roku v důsledku oslabené externí poptávky mírně negativní," uvedl Gianni Franco Papa, ředitel divize CEE UniCredit. Poté, kdy se v roce 2009 rozběhla krize, prošel region velkými změnami co do skladby kapitálových toků. V CEE jsou dnes dominantní portfoliové investice, zatímco příchozí toky přímých investic se ve srovnání s jinými rozvíjejícími se trhy, jako Latinskou Amerikou či Asií, doposud odrazily ode dna jen nepatrně a zůstávají značně pod předkrizovou úrovní. Obecně se trend přiklání ke krátkodobějšímu portfoliovému kapitálu namísto střednědobého až dlouhodobého. V konečném důsledku zůstává pro střední a východní Evropu stěžejní výzvou podpora konkurenceschopnosti, kdy se region na jedné straně těší stále příznivým výrobním nákladům, než v zemích EU-15, avšak děje se tak na pozadí netrvající a podprůměrné produktivitě.

Údaje z firemního prostředí ukazují na silnou vazbu bankovních úvěrů a investiční činnosti ve fázi zotavování, a potvrzují tak, že dostupnost úvěrů je zásadním předpokladem návratu k dlouhodobému trendu. Současně nelze přehlížet ani významnou roli faktorů na straně poptávky. Čísla ukazují rovněž na fakt, že k největšímu omezování investiční činnosti docházelo v sektorech, jež předtím prošly údobím akcelerování či boomu poskytování úvěrů, jako tomu bylo v době před krizí například v Bulharsku nebo Rumunsku.

"Omezení dostupnosti úvěrů ve chvílích vrcholící krize vedlo ke zřetelnému nahrazování zdrojů financování a k zavádění nákladově úsporných opatření," poznamenal Fabio Mucci, ředitel úseku CEE & Poland Strategic Planning UniCredit. Řada podniků nahrazovala bankovní úvěry refinancováním od mateřských společností, a v menší míře též vydáváním dluhopisů. Společnosti vystavené během krize nejsilnějšímu omezení dostupností úvěrů ve snaze o řešení problémů s likviditou vykazovaly i značnou redukci nákladů na živou práci. V podmínkách pomalu odeznívající krize zaostávala investiční činnost nejsilněji dluhově financovaných sektorů za sektory nejméně zatíženými závislostí.

"Podle studie UniCredit, která zahrnuje údaje od 12 tisíc společností v 16 zemích regionu CEE, rostla během roku 2011 ochota bank poskytovat dostatečné objemy financování," konstatoval Fabio Mucci. "Na hodnotící škále od 1 do 5, kde 5 znamená nejlepší výsledek, udělili hodnotitelé bankám za rok 2011 průměrný rating 3,77 oproti loňskému výsledku 3,67." V doplňkové anketě většina podniků poukazovala na zpřísňování podmínek poskytování úvěrů v roce 2011 a na to, že vážné překážky představovaly požadavky kladené na úvěry a zajištění. Svou roli hrají též faktory na straně poptávky, kdy pro 44 % společností bylo jedním z hlavních důvodů, proč nežádat o úvěr, konstatování, že ho nepotřebují.

Firemní sektor si zachovává vysokou atraktivitu, protože míra zadluženosti je nižší než průměr v západoevropských zemích a došlo zde k uvolnění potenciálu v oblasti přeshraničního obchodu. V zemích EMU dosahují firemní úvěry úrovně zhruba 50 % regionálního HDP, zatímco například v Turecku činí 32 %, v Rusku 28 % a v České republice 21 %.